Evoluce a genetika jsou pěkné „oříšky“, někteří lidé dokonce vývoj druhů popírají. Každý jedinec zajímající se o vědu má na evoluci svůj vlastní názor. Tak jako tak, některé druhy se rozhodly evoluční výhody využít, zatímco některé nikoliv.

Jako první přišel s myšlenkou ucelené evoluční teorie Jean-Baptiste Pierre Antoine de Monet, rytíř de Lamarck (1744-1829), jenž vůbec poprvé použil termíny bezobratlí a biologie. V dnešní době se však vychází z teorie, v níž byla spojena myšlenka postupné evoluce druhu a přirozeného výběru. Pod tímto ustanovením je podepsán Charles Robert Darwin (1809-1882).

Skrýval se na mořském dně

Výzkumníci přišli v polovině roku 2020 s objevem fragmentů tvora podobného červu, to by samo o sobě nebyl kdovíjak velký objev, kdyby toto stvoření nebrázdilo mořské dno zhruba před 555 miliony let. Nejzajímavější na tom všem je ale něco úplně jiného, podle odborníků se totiž jedná o možného předka lidí.

„Červ“ byl pojmenovaná Ikaria wariootia a skutečně se jedná o významného prapředka nynějších živočichů, a to včetně člověka. Vyhynulý tvor žil v období nazývaném ediakara, a je tedy nejstarším známým zástupcem skupiny Bilateria.

Jedná se o skupinu, do které se mimo jiné řadí také obratlovci, vyznačuje se dvojstrannou tělní symetrií, tedy stejnou pravou i levou polovinou těla.

Zajímavostí je, že do ní v dnešní době nepatří pouze několik málo tvorů, jmenovitě například koráli, medúzy nebo sasanky. Symetričtí živočichové se během milionů let rozčlenili do obrovské škály druhů, kam se řadí dinosauři, sloni, pavouci, ptáci, ryby, hadi, ale také lidé. Všichni tak sdílejí stejnou prodlouženou linii.

Identifikovali více než sto fosilií

Vědci nalezli stopy „prapředků“ v pískovci poblíž Nilpena v Jižní Austrálii, jednalo se o podobu menších zkamenělých chodeb, takzvaných helminthoidichnites. Tým badatelů vedený Scottem Evansem nakonec identifikoval více než sto fosilií těl zmíněných pradávných živočichů pomocí 3D laserového skenu.

Podle nálezů nebyli tvorečci vůbec velcí, největší z nich dosahovali délky maximálně 6 milimetrů, což by odpovídalo zhruba zrnku rýže. Už tehdy se v jejich těle vyskytovala ústa s řití vše spojené se střevem.

Podle odborníků se jedná o nejstarší přímý důkaz ve fosilním záznamu o hledání potravy, údajně se tvorové živili řasami či mrtvými formami života.

Důkaz o vzniku života na Zemi

„Pokud chceme identifikovat planety, které by mohly hostit složité formy života, musíme lépe porozumět prostředí, ve kterém se takový život vyvíjel na naší planetě před více než půl miliardou let. Můžeme vidět, že konkrétně ikaria hledala prostředí bohatá na kyslík a vyhýbala se těm, které na něj byly naopak chudé.

To ukazuje, že značné množství kyslíku bylo opravdu důležité pro vývoj a úspěch těchto typů organismů a že bychom měli hledat exoplanety s podobnými dobře okysličenými podmínkami,“ zdůraznil Evans.

Zkoumané fosilie mohou tedy podle výzkumníků omezit teorie o tom, že k nám byl život zanesen z jiných mimozemských světů. Ve věci sdíleného živočišného původu přináší objev Ikaria wariootia mezník.

Badatelé se domnívají, že budou následovat další objevy ze starověkých hornin období ediakary v Jižní Austrálii, ale také v jižní Číně nebo v Rusku. Výzkumníci věří, že se jim zadaří v rekonstrukci genetických procesů, na jejichž konci byl nalezený živočich.

„Práce, které se v věnuji, je spojit znaky, které můžeme identifikovat u ikarie a jiných živočichů z tohoto období s naším porozuměním genům, které dnes tyto znaky u živočichů vytváří,“ řekl Evans.

Nové objevy by nakonec mohly poskytnout mnohem lepší obrázek o genetickém programování, jež stálo za tvorbou nalezených tvorů.