Domů     Příroda
Další problém světa: Syndrom hromadného vymírání včel
Jan Zelenka 2.9.2022

Včely v posledních desítkách let začaly hromadně mizet. Několik milionů úlů pomřelo a včelaři už nezvládají obnovovat počty svých včel, protože úbytek včelích kolonií se pohybuje mezi neuvěřitelnými 30–90 %. .

Od počátku 21. století se objevuje tzv. “Syndrom hromadného vymírání včelstev“ (ang. colony collapse disorder), který má vliv na produkci plodin v mnoha zemích a stále není jasné, co tento syndrom způsobuje. Podle všech dostupných informací za ním musíme hledat vliv více příčin.

Svět bez včel

Nejen v zájmu udržení biodiverzity, ale i v zájmu přežití lidské civilizace je klíčové chránit opylovače.

A včely jsou důležitými opylovači – 1/3 všech plodin, které využíváme, roste díky včelám. Kdyby vymřely, následovaly by je tisíce rostlin, což by vedlo k celosvětovému hladomoru, protože by produkce plodin poklesla a některé by přestaly růst úplně.

Na světě je skoro 20 000 druhů včel. Většina z nich žije ukryta v kmenech nebo pod zemí a jen několik druhů má vyvinutou socialitu jako včely medonosné (Apis mellifera). Navíc mají nevědomky velký ekonomický vliv.

Hodnota plodin, které jsou jimi opylovány, se každý rok pohybuje okolo 265 miliard dolarů.

Včely sice ubývají už 50 let, ale nyní jejich služby potřebujeme víc než kdy předtím, protože máme o 300 % více zemědělské produkce, která vyžaduje opylování, a světová populace se blíží k 8 miliardám.

Lidé jako opylovači

Již dnes existuje lidské zaměstnání, které by se dalo označit jako „opylovač“, a je docela běžné. V oblastech bez včel jsou zaměstnáni lidé, kteří květy opylují ručně pomocí štětečků. Pěstitelé rajčat to mají o něco složitější, protože v rajčatovém květu je pyl pevně uchycen uvnitř a jeho uvolnění se dá docílit jedině specifickou vibrací.

Obvykle to zajišťují čmeláci, kteří umí vibrovat svými svaly (je to frekvence podobná tónu C) tak, aby se pyl uvolnil a ulpěl jim na těle. Někteří pěstitelé ve svých sklenících využívají čmeláky, ale jinde, kde jich není dostatek, musejí květy opylovat lidé pomocí speciálních strojků.

Ve srovnání lidských opylovačů a čmeláků jsou na tom lépe čmeláci, protože opylení je efektivnější a vzniklá rajčata jsou kvalitnější.

Zdravotní systém včel

Mimo jiné zajímavé návyky mají včely i svůj systém zdravotnictví. Kromě toho, že se spolu nestýkají ty, které zůstávají po celý život v úlu s těmi, které vylétávají za pylem, aby se v kolonii nepřenášely případné patogeny zvenčí, tak se některé včely specializují na vyhledávání a následné odstraňování nemocných včel z úlu.

Jsou také výbornými bylinkářkami, protože propolis, který získávají z rostlin (je to substance podobná pryskyřici), zabudovávají do svých pláství. Propolis, jak se ukázalo, je přírodní antibiotikum a desinfekce, takže ničí plísně a škodlivé bakterie a posiluje imunitu včel. Systém pro udržení zdravého úlu včelám pomáhá už 50 milionů let.

Malí nepřátelé včel

I přes snahu včel se udržet v co nejlepší kondici čelí některým nemocem a hlavně parazitům. Jedním z nich je roztočík včelí (Acarapis woodi), který napadá jejich vzdušnice, což jsou trubice, kterými včely dýchají.

Naklade do nich vajíčka a živí se jejich krví, což včely značně oslabí. Celý jejich životní cyklus se odehrává uvnitř včelího těla. Nejběžnějším parazitem včel je kleštík včelí (Varroa destructor). Když se samice se dostane dovnitř plástve, na včelí larvu naklade vajíčka ještě předtím, než je plástev uzavřena voskem.

Když se vajíčka vylíhnou, živí se spolu s matkou na vyvíjející se včele. Pokud v tu chvíli přenášejí virus, může to vést k vrozené vadě křídel. V této fázi kleštíci včelu ještě nezabijí, protože jí potřebují k prokousání voskové zátky plástve a jejich následné šíření po celém úlu.

Celý cyklus trvající asi 10 dní se opakuje a počet kleštíků exponenciálně roste, což může vést až ke kolapsu úlu.

RNDr. Marika Davídková

Celý článek si můžete přečíst v nové čísle časopisu 21. STOLETÍ (10/2022), které vychází 16. září.

Související články
Kdyby jim chyběl jen mozek! Medúzy působí, že na ně evoluce zapomněla. Nedostaly od přírody ani pořádný nervový systém, o chybějícím srdci nebo žaludku nemluvě. Jejich průhledná těla skutečně neskrývají žádný fígl přírody. Přesto jsou medúzy překvapivě schopny učit se ze svých omylů. Co vlastně takový živočich na samém počátku vývoje nervové soustavy dokáže vnímat? […]
Tým botaniků odhalil významné změny v rozšíření druhů české květeny. Jejich studie analyzovala ústup i šíření jednotlivých druhů flóry na českém území od roku 1960. Nová studie vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR, Univerzitou Karlovou a Vídeňskou univerzitou a byla publikována v mezinárodním odborném časopise Biological Conservation. […]
V životě chobotnice, velmi inteligentního živočicha, nevyhnutelně nastanou chvíle, kdy se nudí. V důsledku toho se zabaví hrou s různými předměty, které bohužel nejsou k snědku anebo jízdou na medúzách. Také mohou nastat situace, kdy jsou podrážděné, a to pak samice střílejí mušlemi po jiných chobotnicích, častěji však po samcích. V mnoha ohledech jsou nám, lidem, velmi podobné, a […]
Už v 70. letech 20. století se většina vědců shodla na tom, že Tyrannosaurus rex byl pravděpodobně stejně chytrý jako moderní plazi. V loňském roce však přišla brazilská neurovědkyně Suzana Herculano-Houzelová s tvrzením, že dinosauři byli chytří spíše jako moderní opice. Kde je pravda? Ke studiu mozku dávno vyhynulých zvířat, jako jsou dinosauři, používají vědci […]
V české části Krkonoš byl spatřen unikát. Po desítkách let se totiž do tamějších končin navrátil los evropský. Podle mluvčího Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) je však předčasné spekulovat o tom, zda se losi v horách usadí natrvalo, nebo zda pouze migrují. „Jelen evropský byl po desítky let největším savcem žijícím v Krkonoších. O tento […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz