Domů     Příroda
Vznik život v jezerech?
Dagmar Garciová 30.8.2022
Zdroj: Pixabay

Z nejnovějších vědeckých bádání vyplynulo, že pro vznik života nemusely mít oceány zrovna ty nejvhodnější podmínky, podle všeho se živým organismům lépe dařilo v jezerech, která byla bohatá na fosfor (P).

Je paradoxem, že před zhruba 4 miliardami let se ukázala být právě vyprahlá jezera tím nejlepším prostředím pro život, poukazuje na to nový výzkum odborníků. Pro správné fungování jakéhokoli živého organismu je totiž zapotřebí fosforu, jenž je jedním ze šesti základních stavebních kamenů života.

Máme tu problém

Atomy fosforu, nekovového chemického prvku, jsou utvářeny molekulami DNA a RNA, jeho důležitost spočívá zejména při energetické výměně v organismu. V oceánech na planetě Zemi však bylo v tehdejším období nedostatečné množství fosforu.

Podle Jonathana Tonera, vědce z Washingtonské univerzity, se pro tuto etapu užívalo označení fosfátový problém. Řešení se pokusila nalézt studie zveřejněná v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS).

Zdroj: Pixabay

Vysoká koncentrace fosforu

Tzv. alkalická jezera byla v minulosti bohatá na uhlík (C), voda se v nich odpařovala velice rychle a poměrně často, a tak došlo k usazování jejích zbytků v podobě značně zásaditých koncentrátů bohatých na soli.

Jezírka tohoto typu jsou známá na všech světadílech. Při samotném výzkumu bylo třeba se nejprve zaměřit na koncentraci fosfátů v daných jezerech, tomu např. posloužilo kalifornské jezero Mono, Magadi v Keni a Lonar v Indii.

Vědci z odebraných vzorků zjistili, že naměřené hodnoty se lišily podle roční doby, oblasti a jiných faktorů, faktem ale bylo, že koncentrace fosforu v jezerech byla až 50x vyšší, než jak je tomu u mořské vody a řek.

Život v jezerech tohoto typu je i v dnešní době značně bohatý a pestrý. Výsledky však mohou být poměrně zavádějící, protože živé organismy ovlivňují fosforový cyklus.

Zdroj: Pixabay

Vznik mikrosvětů

Z dalších analýz vzešel výsledek, že dopad života není ani tak zásadní, přítomnost fosfátů je v podobě, jež je životu velice snadno dostupná a bez problémů využitelná. I přesto, že dochází k vysychání jezer, je možné navýšení koncentrace fosfátů na jejich březích v řádu několika milionů, fosfor se tak může jednoduše stát součástí molekul.

Před 4 miliardami let byla atmosféra nasycená oxidem uhličitým (CO2), což poskytovalo ideální podmínky existence v jezerech. Podle tvrzení odborníků byly právě tyto mikrosvěty místem, kde se vyvíjely první organické molekuly, z nichž vzešel život.

Zdroj: Pixabay

Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz