Domů     Příroda
Vznik život v jezerech?
Dagmar Garciová 30.8.2022
Zdroj: Pixabay

Z nejnovějších vědeckých bádání vyplynulo, že pro vznik života nemusely mít oceány zrovna ty nejvhodnější podmínky, podle všeho se živým organismům lépe dařilo v jezerech, která byla bohatá na fosfor (P).

Je paradoxem, že před zhruba 4 miliardami let se ukázala být právě vyprahlá jezera tím nejlepším prostředím pro život, poukazuje na to nový výzkum odborníků. Pro správné fungování jakéhokoli živého organismu je totiž zapotřebí fosforu, jenž je jedním ze šesti základních stavebních kamenů života.

Máme tu problém

Atomy fosforu, nekovového chemického prvku, jsou utvářeny molekulami DNA a RNA, jeho důležitost spočívá zejména při energetické výměně v organismu. V oceánech na planetě Zemi však bylo v tehdejším období nedostatečné množství fosforu.

Podle Jonathana Tonera, vědce z Washingtonské univerzity, se pro tuto etapu užívalo označení fosfátový problém. Řešení se pokusila nalézt studie zveřejněná v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS).

Zdroj: Pixabay

Vysoká koncentrace fosforu

Tzv. alkalická jezera byla v minulosti bohatá na uhlík (C), voda se v nich odpařovala velice rychle a poměrně často, a tak došlo k usazování jejích zbytků v podobě značně zásaditých koncentrátů bohatých na soli.

Jezírka tohoto typu jsou známá na všech světadílech. Při samotném výzkumu bylo třeba se nejprve zaměřit na koncentraci fosfátů v daných jezerech, tomu např. posloužilo kalifornské jezero Mono, Magadi v Keni a Lonar v Indii.

Vědci z odebraných vzorků zjistili, že naměřené hodnoty se lišily podle roční doby, oblasti a jiných faktorů, faktem ale bylo, že koncentrace fosforu v jezerech byla až 50x vyšší, než jak je tomu u mořské vody a řek.

Život v jezerech tohoto typu je i v dnešní době značně bohatý a pestrý. Výsledky však mohou být poměrně zavádějící, protože živé organismy ovlivňují fosforový cyklus.

Zdroj: Pixabay

Vznik mikrosvětů

Z dalších analýz vzešel výsledek, že dopad života není ani tak zásadní, přítomnost fosfátů je v podobě, jež je životu velice snadno dostupná a bez problémů využitelná. I přesto, že dochází k vysychání jezer, je možné navýšení koncentrace fosfátů na jejich březích v řádu několika milionů, fosfor se tak může jednoduše stát součástí molekul.

Před 4 miliardami let byla atmosféra nasycená oxidem uhličitým (CO2), což poskytovalo ideální podmínky existence v jezerech. Podle tvrzení odborníků byly právě tyto mikrosvěty místem, kde se vyvíjely první organické molekuly, z nichž vzešel život.

Zdroj: Pixabay
Související články
Příroda 15.4.2026
Že mezi sebou tlupy šimpanzů učenlivých svádí drsné teritoriální boje, je věc vcelku známá. Podnikají nájezdy, při kterých se neštítí své rivaly zabíjet. Ovšem i v rámci jedné skupiny může dojít k vyhrocené situaci, jejíž vyústění lze označit jako občanskou válku. Něco takového sledovali vědci u tlupy, žijící v národním parku Kibale v Ugandě. Tato […]
Příroda 15.4.2026
CHKO neboli Chráněná krajinná oblast – už z tohoto názvu je jasně patrné, za jakým účelem CHKO vznikají. V České republice jich existuje celá řada. Nově by se k nim měla připojit oblast Krušných Hor. Co si o tom lidé z tuzemska myslí? Vznik nejstarší CHKO, tedy CHKO Český ráj, se datuje do roku 1955. […]
Příroda 13.4.2026
Velemlok čínský je největším obojživelníkem ze všech. Náleží do řádu Urodela, do čeledi velemlokovití. Dobře se s ním mohou seznámit návštěvníci Zoo Praha. V této zoologické zahradě mají tito fascinující tvorové dokonce vlastní pavilon. Velemloci čínští dorůstají skutečně úctyhodných rozměrů. Největší dosud známý exemplář měřil 1,8 metru. Váha takových „cvalíků“ se může pohybovat i kolem […]
Vědcům se s využitím metody pro editaci genů CRISPR podařilo vyvinout geneticky upravenou pšenici, z níž lze upéci chléb či jiné pečivo, které bude i po opečení obsahovat méně karcinogenního akrylamidu. Zvýší tato úprava bezpečnost potravin? Pšenice obsahuje aminokyselinu zvanou volný asparagin, kterou rostlina používá k ukládání dusíku. Při pečení, smažení nebo opékání chleba se […]
Sladkovodní rybky z čeledi vrubozubcovitých, kterým se česky též říká cichlidy, se přirozeně vyskytují v Americe, Africe i Asii. V Evropě jsou typicky chované jako okrasné akvarijní rybky. Po celém světě dosáhly velké druhové rozmanitosti a celá čeleď čítá přes sto rodů. V lokalitě afrického jezera Malawi se však staly rekordmankami co do rychlosti evolučních […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz