Domů     Příroda
Vznik život v jezerech?
Dagmar Garciová 30.8.2022
Zdroj: Pixabay

Z nejnovějších vědeckých bádání vyplynulo, že pro vznik života nemusely mít oceány zrovna ty nejvhodnější podmínky, podle všeho se živým organismům lépe dařilo v jezerech, která byla bohatá na fosfor (P).

Je paradoxem, že před zhruba 4 miliardami let se ukázala být právě vyprahlá jezera tím nejlepším prostředím pro život, poukazuje na to nový výzkum odborníků. Pro správné fungování jakéhokoli živého organismu je totiž zapotřebí fosforu, jenž je jedním ze šesti základních stavebních kamenů života.

Máme tu problém

Atomy fosforu, nekovového chemického prvku, jsou utvářeny molekulami DNA a RNA, jeho důležitost spočívá zejména při energetické výměně v organismu. V oceánech na planetě Zemi však bylo v tehdejším období nedostatečné množství fosforu.

Podle Jonathana Tonera, vědce z Washingtonské univerzity, se pro tuto etapu užívalo označení fosfátový problém. Řešení se pokusila nalézt studie zveřejněná v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS).

Zdroj: Pixabay

Vysoká koncentrace fosforu

Tzv. alkalická jezera byla v minulosti bohatá na uhlík (C), voda se v nich odpařovala velice rychle a poměrně často, a tak došlo k usazování jejích zbytků v podobě značně zásaditých koncentrátů bohatých na soli.

Jezírka tohoto typu jsou známá na všech světadílech. Při samotném výzkumu bylo třeba se nejprve zaměřit na koncentraci fosfátů v daných jezerech, tomu např. posloužilo kalifornské jezero Mono, Magadi v Keni a Lonar v Indii.

Vědci z odebraných vzorků zjistili, že naměřené hodnoty se lišily podle roční doby, oblasti a jiných faktorů, faktem ale bylo, že koncentrace fosforu v jezerech byla až 50x vyšší, než jak je tomu u mořské vody a řek.

Život v jezerech tohoto typu je i v dnešní době značně bohatý a pestrý. Výsledky však mohou být poměrně zavádějící, protože živé organismy ovlivňují fosforový cyklus.

Zdroj: Pixabay

Vznik mikrosvětů

Z dalších analýz vzešel výsledek, že dopad života není ani tak zásadní, přítomnost fosfátů je v podobě, jež je životu velice snadno dostupná a bez problémů využitelná. I přesto, že dochází k vysychání jezer, je možné navýšení koncentrace fosfátů na jejich březích v řádu několika milionů, fosfor se tak může jednoduše stát součástí molekul.

Před 4 miliardami let byla atmosféra nasycená oxidem uhličitým (CO2), což poskytovalo ideální podmínky existence v jezerech. Podle tvrzení odborníků byly právě tyto mikrosvěty místem, kde se vyvíjely první organické molekuly, z nichž vzešel život.

Zdroj: Pixabay
Související články
Objevy Příroda 19.5.2025
Klimatická změna rychle proměňuje arktickou tundru, potvrdila rozsáhlá mezinárodní studie, kterou publikoval časopis Nature. Vědci po čtyři desetiletí sledovali více než 2 000 rostlinných společenstev napříč Arktidou a zjistili, že změny nejsou jednotné – zatímco některé oblasti zaznamenaly přírůstek druhů, jiné naopak ztrácely svou biologickou rozmanitost. Mezi výzkumníky, kteří se na projektu podíleli, byl i […]
Objevy Příroda 19.5.2025
Půlroční expedice doktorského studenta z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity na tropickém ostrově Nová Guinea přinesla jedinečný objev. František Vejmělka jako první zdokumentoval jednoho z největších myšovitých hlodavců světa – velekrysu Mallomys istapantap. Tento tajemný noční tvor obývá chladné mlžné horské pralesy a pláně v nadmořských výškách 3700 metrů a pro vědu byl znám pouze z několika […]
Příroda 18.5.2025
Nově analyzovaná fosilie Archaeopteryxe, získaná Fieldovým muzeem v Chicagu v roce 2022, přinesla zcela nové poznatky o tom, jak se první ptáci naučili létat. Tento exemplář, původně pocházející z Bavorska, je prvním, u kterého byly identifikovány specializované terciální peří na části horních končetin. Tato pera vytvářejí aerodynamický přechod mezi křídlem a tělem, což je adaptace […]
Že osiřeli, je na šimpanzích znát i v dospělosti. Obzvlášť na to doplácejí samci, mívají horší postavení ve skupině a méně potomků. Trauma osiření je dokonce vidět na magnetické rezonanci, jelikož trvale mění strukturu mozku.   Šimpanzi jsou ve zvířecí říši nápadní nezvykle dlouhým dětstvím, které trvá 13 až 15 let. Důvod je podobný jako u […]
Objevy Příroda 12.5.2025
Sršni asijští se stali nechtěnou součástí evropské krajiny a snižují počty užitečných opylovačů. Tento invazní druh pochází z jihovýchodní Asie, ale od prvního výskytu ve Francii v roce 2004 se přes veškerou snahu o vymýcení postupně šíří dál. Zatím mu v tom podle odborníků nebrání ani žádný přirozený nepřítel. V polovině dubna začínají ze zimovišť vylétat […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz