Domů     Příroda
Nelétá vše, co křídla má!
Dagmar Garciová
od Dagmar Garciová 4.8.2022
Foto: Pixabay

Obecným předpokladem je, že když má nějaký tvor křídla, je schopen letu. Není tomu tak vždy! U některých druhů, hledajících potravu primárně pod vodní hladinou, se jejich stavba těla evolučně přizpůsobila, tělo bylo uzpůsobeno plavání a na souši jim postačila pouze kolébavá chůze.

Let pro ně ztratil význam. Další skupinou nelétavých jsou ti, kteří se létání „vzdali“, jelikož jim prostředí, ve kterém žili, poskytovalo dostatek potravy. Tyto druhy žijí většinou na izolovaných místech, kde jim nehrozí nebezpečí.

Nelétavých ptáků je na 40 druhů, jmenovitě se mezi ně řadí např. tučňák, emu, pštros, kivi a další.

Nelétaví tučňáci (Sphenisciformes)

využívají své přední končetiny jako vesla. Velmi dobře se jim uzpůsobila k efektivnímu potápění a lovu ve vodě. Tělo mají torpédovitého tvaru s těžištěm, které je umístěno dále než u ostatních ptáků. Mají silně zploštělé a srostlé kosti, což zabraňuje jejich ohýbání, kosti nejsou pneumatizované. Pera mají 2,1 až 3,6 centimetru dlouhá, voda jimi neprosakuje.

Foto: Pixabay

Kiviové (Apterygiformes)

mají silně redukována křídla, mnohem více než u běžců. Jejich peří připomíná spíše srst, k letu postrádají obrysové peří a letky. Také nemají oproti ostatním ptákům pneumatizované kost, hřeben hrudní kosti pro úpon svalů a jejich klíční kost je také redukovaná. Novozélandští kiviové jsou ohroženým druhem.

reklama

Jedním z nejvzácnějších papoušků na světě je novozélandský kakapo soví (Strigops habroptilus). Ačkoli má téměř dobře vyvinutá křídla, není schopen letu, jelikož postrádá hřeben hrudní kosti, na který se jinak upínají létací svaly.

Křídla mu pouze pomáhají tlumit seskoky ze stromů, na které se umí vyšplhat. Aktivní je převážně v noci. Tomuto druhu hrozí vyhubení.

Foto: Pixabay

Alku velkou (Pinguinus impennis)

se dnes již nikomu nepoštěstí potkat. Byla vyhubena zřejmě v roce 1844. Její křídla byla krátká, měřila asi 15 centimetrů, tudíž je nemohla využívat k letu, zato se uměla skvěle potápět do hloubky 100 a více metrů.

reklama

Jejími stanovišti byla chladná místa v oblastech severního Atlantiku. Stejný osud zániku potkal např. i pokřovníka ostrovního (Xenicus lyalli), který žil na novozélandských ostrovech.

Dronte mauricijský (Raphus cucullatus)

bývá často nepřesně označován jako blboun nejapný či dodo. Dronte byl endemitem na ostrově Mauricius a Réunion východně od afrických břehů. Z genetického hlediska měl nejblíže holubům. Z důvodu absence predátorů mu křídla zakrněla, a proto nebyla využívána k letu. Evropané tyto tvory vyhubili pravděpodobně někdy před rokem 1680.

Foto: Pixabay

Předchozí článek
reklama
Související články
Americko-australský vědecký tým se chystá v následujících měsících spustit odvážný a nákladný projekt, jehož hlavním cílem bude vzkříšení vyhynulého tasmánského tygra.   Poslední tasmánský tygr, neboli vakovlk tasmánský, uhynul již ve 30. letech minulého století. Odborníci se však domnívají, že by ho bylo prostřednictvím kmenových buněk a technologie úpravy genů možné znovu oživit. Podle načrtnutého […]
Říká se o nich, že je na rozdíl od psů nelze ochočit – hrdá a svéhlavá stvoření si často dělají vše po svém – tak, jak chtějí a kdy chtějí. Podle nejnovějších výzkumů se nyní prokázalo, že i kočky si dokážou utvořit určité pouto se svými dvounohými majiteli. Ale jak silné? Touto otázkou se zabývali […]
Ačkoli to běžný člověk na první pohled možná nezaznamená, zvířata vymírají, o tom není pochyb. V posledních letech vědci varují, že v rámci šestého vymírání hrozí zánik až milionu druhů zvířat a rostlin. Co dělat, aby na planetě nezbyl člověk sám? Vypadá to, že úbytek druhů zvířat a s tím spojené snižování biodiverzity roste závratnou […]
Pastva uherského stepního skotu má už po necelých pěti měsících kýžený pozitivní efekt na biodiverzitu v ptačím parku Kosteliska České společnosti ornitologické (ČSO). Čtyři krávy, které se od poloviny března pasou v parku u Dubňan na Hodonínsku, už stačily výrazně potlačit invazní a rychle se šířící zlatobýl, jak si od nich ornitologové slibovali. Spásáním zároveň […]
Morče domácí (Cavia aperea porcellus) je dnes již běžným domácím mazlíčkem. Tito hlodavci se do Evropy dostali z Jižní Ameriky, předchůdcem domácího morčete je morče divoké (Cavia aperea). Existuje mnoho typů morčat, lišících se délkou a strukturou srsti, zbarvením i velikostí. Kromě těch srstnatých jsou i bezsrstá (tzv. skinny). Není neobvyklé, že se s tímto hlodavcem lze […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz