Domů     Medicína
Jako bájná chiméra
Pavel Polcar 21.7.2022
Zdroj: Pixabay

Vědci poprvé vytvořili embrya, která jsou směsí lidských a opičích buněk. Embrya byla vytvořena částečně jako snaha o nalezení nových způsobů výroby orgánů pro lidi, kteří potřebují transplantaci.

Zdroj: Pixabay

Na studii pracoval speciálně utvořený mezinárodní tým vědců, kteří jsou s výsledky spokojeni. Výzkum však vyvolává různé obavy a nachází stále více odpůrců. „Nevidím tento typ výzkumu jako eticky problematický.

Je to zaměřeno na vznešené humanitární cíle,“ řekl Insoo Hyun, bioetik z Case Western Reserve University a Harvard University.

Je to chiméra

Vědci vstříkli 25 buněk – známých jako indukované pluripotentní kmenové buňky od lidí, nazývané iPS buňky – do embryí makaka jávského (Macaca fascicularis), které jsou mnohem blíže geneticky příbuzné lidem než ovce a prasata.

Vědci uvedli, že po jednom dni byli schopni detekovat lidské buňky rostoucí ve 132 embryích, což umožnilo výzkumníkům dozvědět se více o tom, jak zvířecí buňky a lidské buňky komunikují, což je důležitý krok k tomu, aby nakonec našli nové způsoby, jak pěstovat orgány pro transplantaci u jiných zvířat.

Předně je třeba si uvědomit, že skutečně nejde o žádného křížence mezi člověkem a opicí, nenastane úsvit Planety opic. Badatelům se totiž skutečně podařilo vytvořit embryo opice, ve kterém byly přítomné i lidské buňky, přičemž zárodek se navíc začal vyvíjet a přežil neuvěřitelných 20 dní.

Toto rané embryo se odborně nazývá chiméra po tvorovi chrlícím oheň z řecké mytologie, který je zčásti lev, zčásti koza a zčásti had. Hybrid živočišných druhů, ve vědecké obci zvaný chiméra, má své předchůdce.

První chiméry vznikly na začátku sedmdesátých let kombinací buněk hlodavců. Spojení člověka a opice je podle zástupců eticky zaměřených organizací vskutku bezprecedentní.

Stvořeno v laboratoři

Lidsko-opičí chiméru vědci z výzkumného ústavu Salk Institute for Biological Studies v Kalifornii zplodili ve zkumavce a následně pozorovali v Petriho miskách. „Naším cílem není vytvořit žádný nový organismus, žádné monstrum, nic takového neděláme.

Snažíme se pochopit, jak spolu buňky různých organismů komunikují“ uvedl Juan Carlos Izpisua Belmonte, profesor Laboratoře genové exprese. Kromě toho Belmonte řekl, že doufá, že tento druh práce by mohl vést k novým pohledům na raný lidský vývoj, stárnutí a základní příčiny rakoviny a dalších nemocí.

Belmonte podobný pokus již dříve zkoušel s lidskými, prasečími i ovčími buňkami, ale neúspěšně. Až s makakem to doopravdy vyšlo. „Byl jsem překvapený, i když jsem doufal, že se to povede líp než lidsko-prasečí studie.

Bylo to jako sledovat evoluci přímo před vlastníma očima,“ uvedl vědec. Po dvacátém dni pozorování Belmontův tým všechny zbylé chiméry zničil.

Zdroj: Pixabay

Co na to etika?

Ale tento typ vědecké práce a možnosti, které otevírá, vyvolává u některých etiků mnohé otázky. Největší obavou je podle nich, že by se někdo mohl pokusit posunout tuto práci dále a z takto vyrobeného embrya vytvořit dítě.

Konkrétně se kritici obávají, že by se lidské buňky skutečně mohly stát součástí jakéhosi křížence. „Měl by být takový tvor brán jako člověk, protože má v sobě významný podíl lidských buněk? Nebo by měl být považován za zvíře?

Nebo půjde dokonce o nějaký úplně jiný druh?,“ ptá se Kirstin Matthewsová, členka vědecké obce z Baker Institute na Rice University. Další obavou je, že použití lidských buněk tímto způsobem by mohlo produkovat zvířata, která mají lidské spermie nebo vajíčka.

„Nikdo opravdu nechce, aby se opice procházely s lidskými vajíčky či spermiemi uvnitř,“ řekl Hank Greely, bioetik Stanfordské univerzity, který napsal článek, který kritizuje směr výzkumu, přičemž on sám nakonec poznamenal, že tato konkrétní studie byla provedena v rámci etiky.

Pandořina skřínka otevřena

Belmonte uznává etické obavy. Zdůrazňuje však, že jeho tým nemá v úmyslu pokoušet se vytvořit zvířata s částečně lidskými a částečně opičími embryi, nebo dokonce pokusit se vypěstovat lidské orgány u tak blízce příbuzného druhu.

Výzkumník nad rámec obvyklých standardů nápad konzultoval se třemi nezávislými etiky a požádal o souhlas s experimentem nejen na své domovské univerzitě, ale i na institutu v Číně, který se na studii podílel.

Zároveň však sám Belmonte uznává, že nemůže nijak zaručit zneužití vlastního výzkumu někým jiným. „Ne všichni mohou jednat tak „čistě“ jako autoři tohoto pokusu,“ sdělil profesor Julian Savulescu z Oxfordské univerzity „Je jen otázkou času, než se úspěšně vyvinou, možná i jako zdroj pro lidské orgány.

Než se na živě narozených chimérách provedou experimenty či než se jim odeberou orgány, je naprosto zásadní, aby se posoudily jejich mentální kapacita a život. To, co vypadá jako nelidské zvíře, může být mentálně blízko člověku,“ míní Savulescu.

Co dál?

Národní institut zdraví několik let zvažoval myšlenku zrušení zákazu financování tohoto druhu výzkumu, ale čekal na nové pokyny od Mezinárodní společnosti pro výzkum kmenových buněk.

Zdroj: Pixabay

Nápad používat orgány ze zvířat k transplantacím také dlouho vzbuzoval obavy z šíření virů ze zvířat na lidi. Pokud se tedy současný výzkum naplní, bude třeba podniknout kroky ke snížení rizika infekce, řekli vědci.

Jde například o pečlivé izolování zvířat používaných k tomuto účelu a screening všech orgánů používaných k transplantaci. Jak vše dopadne, ukáže až čas, už nyní je ale jasné, že se jedná o chůzi po velmi tenkém ledě.

Související články
Medicína Ostatní 29.11.2024
K detekci a potenciální inhibici virových infekcí dosud vědcům chyběl účinný nástroj. To však nyní zřejmě změní tak zvaný DNA NanoGripper, nanorobotická ruka, která je schopna účinné zachycovat objekty v nanometrovém měřítku. Úspěšně testována byla na viru SARS-CoV-2, který vyvolává covid-19. Umí ho rozpoznat a do budoucna ho snad bude schopná i zastavit dříve, než […]
Medicína Ostatní 26.11.2024
Mezinárodní vědecký tým přeprogramoval buňky nádoru v buňky imunitního systému, které mají za úkol aktivovat bílé krvinky k tomu, aby ničily zhoubné nádorové buňky melanomu. Úspěch zaznamenali vědci u myší, ale věří, že v nepříliš vzdálené budoucnosti to bude možné i u lidí. Na to, že lze buňky vrátit v čase do stavu, v jakém […]
Medicína 24.11.2024
Nová studie došla k závěru, že ChatGPT dokázal lépe diagnostikovat nemoci než lidský lékař. A to dokonce i v případech, kdy lékaři měli k tomuto chatbotovi přístup. Odborník na interní medicínu Adam Rodman z  bostonského Beth Israel Deaconess Medical Center, očekával, že chatboti s umělou inteligencí budou skvělým pomocníkem pro lékaře při stanovování diagnóz. Výsledky […]
Medicína Ostatní 20.11.2024
Metabolismus znamená život a život je nemyslitelný bez buňky. Tyhle automatické pravdy začíná výzkum zpochybňovat. Vědci vyvinuli metabolismus, který se sám udržuje, přitom buňku nepotřebuje. Je to zatím jen první krok, spíš nesmělý, ale naděje – i obavy – s ním spojené jsou obrovské.   Před několika měsíci vydala Společnost Maxe Plancka zprávu, která by […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz