Domů     Medicína
Jako bájná chiméra
Pavel Polcar 21.7.2022
Zdroj: Pixabay

Vědci poprvé vytvořili embrya, která jsou směsí lidských a opičích buněk. Embrya byla vytvořena částečně jako snaha o nalezení nových způsobů výroby orgánů pro lidi, kteří potřebují transplantaci.

Zdroj: Pixabay

Na studii pracoval speciálně utvořený mezinárodní tým vědců, kteří jsou s výsledky spokojeni. Výzkum však vyvolává různé obavy a nachází stále více odpůrců. „Nevidím tento typ výzkumu jako eticky problematický.

Je to zaměřeno na vznešené humanitární cíle,“ řekl Insoo Hyun, bioetik z Case Western Reserve University a Harvard University.

Je to chiméra

Vědci vstříkli 25 buněk – známých jako indukované pluripotentní kmenové buňky od lidí, nazývané iPS buňky – do embryí makaka jávského (Macaca fascicularis), které jsou mnohem blíže geneticky příbuzné lidem než ovce a prasata.

Vědci uvedli, že po jednom dni byli schopni detekovat lidské buňky rostoucí ve 132 embryích, což umožnilo výzkumníkům dozvědět se více o tom, jak zvířecí buňky a lidské buňky komunikují, což je důležitý krok k tomu, aby nakonec našli nové způsoby, jak pěstovat orgány pro transplantaci u jiných zvířat.

Předně je třeba si uvědomit, že skutečně nejde o žádného křížence mezi člověkem a opicí, nenastane úsvit Planety opic. Badatelům se totiž skutečně podařilo vytvořit embryo opice, ve kterém byly přítomné i lidské buňky, přičemž zárodek se navíc začal vyvíjet a přežil neuvěřitelných 20 dní.

Toto rané embryo se odborně nazývá chiméra po tvorovi chrlícím oheň z řecké mytologie, který je zčásti lev, zčásti koza a zčásti had. Hybrid živočišných druhů, ve vědecké obci zvaný chiméra, má své předchůdce.

První chiméry vznikly na začátku sedmdesátých let kombinací buněk hlodavců. Spojení člověka a opice je podle zástupců eticky zaměřených organizací vskutku bezprecedentní.

Stvořeno v laboratoři

Lidsko-opičí chiméru vědci z výzkumného ústavu Salk Institute for Biological Studies v Kalifornii zplodili ve zkumavce a následně pozorovali v Petriho miskách. „Naším cílem není vytvořit žádný nový organismus, žádné monstrum, nic takového neděláme.

Snažíme se pochopit, jak spolu buňky různých organismů komunikují“ uvedl Juan Carlos Izpisua Belmonte, profesor Laboratoře genové exprese. Kromě toho Belmonte řekl, že doufá, že tento druh práce by mohl vést k novým pohledům na raný lidský vývoj, stárnutí a základní příčiny rakoviny a dalších nemocí.

Belmonte podobný pokus již dříve zkoušel s lidskými, prasečími i ovčími buňkami, ale neúspěšně. Až s makakem to doopravdy vyšlo. „Byl jsem překvapený, i když jsem doufal, že se to povede líp než lidsko-prasečí studie.

Bylo to jako sledovat evoluci přímo před vlastníma očima,“ uvedl vědec. Po dvacátém dni pozorování Belmontův tým všechny zbylé chiméry zničil.

Zdroj: Pixabay

Co na to etika?

Ale tento typ vědecké práce a možnosti, které otevírá, vyvolává u některých etiků mnohé otázky. Největší obavou je podle nich, že by se někdo mohl pokusit posunout tuto práci dále a z takto vyrobeného embrya vytvořit dítě.

Konkrétně se kritici obávají, že by se lidské buňky skutečně mohly stát součástí jakéhosi křížence. „Měl by být takový tvor brán jako člověk, protože má v sobě významný podíl lidských buněk? Nebo by měl být považován za zvíře?

Nebo půjde dokonce o nějaký úplně jiný druh?,“ ptá se Kirstin Matthewsová, členka vědecké obce z Baker Institute na Rice University. Další obavou je, že použití lidských buněk tímto způsobem by mohlo produkovat zvířata, která mají lidské spermie nebo vajíčka.

„Nikdo opravdu nechce, aby se opice procházely s lidskými vajíčky či spermiemi uvnitř,“ řekl Hank Greely, bioetik Stanfordské univerzity, který napsal článek, který kritizuje směr výzkumu, přičemž on sám nakonec poznamenal, že tato konkrétní studie byla provedena v rámci etiky.

Pandořina skřínka otevřena

Belmonte uznává etické obavy. Zdůrazňuje však, že jeho tým nemá v úmyslu pokoušet se vytvořit zvířata s částečně lidskými a částečně opičími embryi, nebo dokonce pokusit se vypěstovat lidské orgány u tak blízce příbuzného druhu.

Výzkumník nad rámec obvyklých standardů nápad konzultoval se třemi nezávislými etiky a požádal o souhlas s experimentem nejen na své domovské univerzitě, ale i na institutu v Číně, který se na studii podílel.

Zároveň však sám Belmonte uznává, že nemůže nijak zaručit zneužití vlastního výzkumu někým jiným. „Ne všichni mohou jednat tak „čistě“ jako autoři tohoto pokusu,“ sdělil profesor Julian Savulescu z Oxfordské univerzity „Je jen otázkou času, než se úspěšně vyvinou, možná i jako zdroj pro lidské orgány.

Než se na živě narozených chimérách provedou experimenty či než se jim odeberou orgány, je naprosto zásadní, aby se posoudily jejich mentální kapacita a život. To, co vypadá jako nelidské zvíře, může být mentálně blízko člověku,“ míní Savulescu.

Co dál?

Národní institut zdraví několik let zvažoval myšlenku zrušení zákazu financování tohoto druhu výzkumu, ale čekal na nové pokyny od Mezinárodní společnosti pro výzkum kmenových buněk.

Zdroj: Pixabay

Nápad používat orgány ze zvířat k transplantacím také dlouho vzbuzoval obavy z šíření virů ze zvířat na lidi. Pokud se tedy současný výzkum naplní, bude třeba podniknout kroky ke snížení rizika infekce, řekli vědci.

Jde například o pečlivé izolování zvířat používaných k tomuto účelu a screening všech orgánů používaných k transplantaci. Jak vše dopadne, ukáže až čas, už nyní je ale jasné, že se jedná o chůzi po velmi tenkém ledě.

Související články
Jen v Česku si míchu poraní až tři stovky lidí ročně. Následky narušení tohoto křehkého spletence nervových vláken jsou zpravidla nevratné. Anebo ne? Kristýna Kárová z Ústavu experimentální medicíny AV ČR se možnostmi regenerace axonů po míšním poranění intenzivně zabývá. Potřebuju podrbat na nose, vyhodnotí mozek a vyšle motorickou drahou míchy signál do svalů ruky, […]
Vědci nyní lépe rozumí tomu, jak lidské buňky skládají molekulární nůžky, které stříhají RNA. Jde o další krok k pochopení, jak naše buňky čtou a překládají informaci uloženou ve své DNA. Proces popsal tým expertů z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a Mikrobiologického ústavu AV ČR za pomoci mezinárodního týmu. Výsledky jejich nového výzkumu publikoval […]
Menopauza, při které u ženy dochází k zástavě menstruace, znamená ztrátu plodnosti ženy. Ovšem se sníženou tvorbou ženských pohlavních hormonů estrogenu a progesteronu je spojen nárůst rizika některých chorob u žen, před kterými je tyto chránily. Oddálení menopauzy by ženy před jejich rozvojem uchránilo. Nadějí by mohl být již známý imunosupresivní lék rapamycin. Ženy po […]
Lékaři z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) znovu přepsali dějiny medicíny. V rámci patnáctihodinové operace totiž pacientovi transplantovali hned pět orgánů najednou. Jmenuje se Pavel a hospitalizován byl s nádorem, který mu napadl většinu břišních orgánů a přední stranu břicha. První podobnou operaci proto podstoupil již před dvěma lety. Nové tenké střevo se však […]
Každý z nás je nositelem přibližně 4 milionů genetických variant. Ale jen málokomu se povede vyhrát v genetické loterii něco opravdu cenného, jako třeba barevnější vidění světa, nádherné řasy nebo silné svaly bez cvičení.   Miliony barev Většina z nás dokáže rozeznat asi jeden milion odstínů barev. To ale nejsou hranice lidských možností. Asi 12 % […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz