Vědci poprvé vytvořili embrya, která jsou směsí lidských a opičích buněk. Embrya byla vytvořena částečně jako snaha o nalezení nových způsobů výroby orgánů pro lidi, kteří potřebují transplantaci.

Na studii pracoval speciálně utvořený mezinárodní tým vědců, kteří jsou s výsledky spokojeni. Výzkum však vyvolává různé obavy a nachází stále více odpůrců. „Nevidím tento typ výzkumu jako eticky problematický.

Je to zaměřeno na vznešené humanitární cíle,“ řekl Insoo Hyun, bioetik z Case Western Reserve University a Harvard University.

Je to chiméra

Vědci vstříkli 25 buněk – známých jako indukované pluripotentní kmenové buňky od lidí, nazývané iPS buňky – do embryí makaka jávského (Macaca fascicularis), které jsou mnohem blíže geneticky příbuzné lidem než ovce a prasata.

Vědci uvedli, že po jednom dni byli schopni detekovat lidské buňky rostoucí ve 132 embryích, což umožnilo výzkumníkům dozvědět se více o tom, jak zvířecí buňky a lidské buňky komunikují, což je důležitý krok k tomu, aby nakonec našli nové způsoby, jak pěstovat orgány pro transplantaci u jiných zvířat.

Předně je třeba si uvědomit, že skutečně nejde o žádného křížence mezi člověkem a opicí, nenastane úsvit Planety opic. Badatelům se totiž skutečně podařilo vytvořit embryo opice, ve kterém byly přítomné i lidské buňky, přičemž zárodek se navíc začal vyvíjet a přežil neuvěřitelných 20 dní.

Toto rané embryo se odborně nazývá chiméra po tvorovi chrlícím oheň z řecké mytologie, který je zčásti lev, zčásti koza a zčásti had. Hybrid živočišných druhů, ve vědecké obci zvaný chiméra, má své předchůdce.

První chiméry vznikly na začátku sedmdesátých let kombinací buněk hlodavců. Spojení člověka a opice je podle zástupců eticky zaměřených organizací vskutku bezprecedentní.

Stvořeno v laboratoři

Lidsko-opičí chiméru vědci z výzkumného ústavu Salk Institute for Biological Studies v Kalifornii zplodili ve zkumavce a následně pozorovali v Petriho miskách. „Naším cílem není vytvořit žádný nový organismus, žádné monstrum, nic takového neděláme.

Snažíme se pochopit, jak spolu buňky různých organismů komunikují“ uvedl Juan Carlos Izpisua Belmonte, profesor Laboratoře genové exprese. Kromě toho Belmonte řekl, že doufá, že tento druh práce by mohl vést k novým pohledům na raný lidský vývoj, stárnutí a základní příčiny rakoviny a dalších nemocí.

Belmonte podobný pokus již dříve zkoušel s lidskými, prasečími i ovčími buňkami, ale neúspěšně. Až s makakem to doopravdy vyšlo. „Byl jsem překvapený, i když jsem doufal, že se to povede líp než lidsko-prasečí studie.

Bylo to jako sledovat evoluci přímo před vlastníma očima,“ uvedl vědec. Po dvacátém dni pozorování Belmontův tým všechny zbylé chiméry zničil.

Co na to etika?

Ale tento typ vědecké práce a možnosti, které otevírá, vyvolává u některých etiků mnohé otázky. Největší obavou je podle nich, že by se někdo mohl pokusit posunout tuto práci dále a z takto vyrobeného embrya vytvořit dítě.

Konkrétně se kritici obávají, že by se lidské buňky skutečně mohly stát součástí jakéhosi křížence. „Měl by být takový tvor brán jako člověk, protože má v sobě významný podíl lidských buněk? Nebo by měl být považován za zvíře?

Nebo půjde dokonce o nějaký úplně jiný druh?,“ ptá se Kirstin Matthewsová, členka vědecké obce z Baker Institute na Rice University. Další obavou je, že použití lidských buněk tímto způsobem by mohlo produkovat zvířata, která mají lidské spermie nebo vajíčka.

„Nikdo opravdu nechce, aby se opice procházely s lidskými vajíčky či spermiemi uvnitř,“ řekl Hank Greely, bioetik Stanfordské univerzity, který napsal článek, který kritizuje směr výzkumu, přičemž on sám nakonec poznamenal, že tato konkrétní studie byla provedena v rámci etiky.

Pandořina skřínka otevřena

Belmonte uznává etické obavy. Zdůrazňuje však, že jeho tým nemá v úmyslu pokoušet se vytvořit zvířata s částečně lidskými a částečně opičími embryi, nebo dokonce pokusit se vypěstovat lidské orgány u tak blízce příbuzného druhu.

Výzkumník nad rámec obvyklých standardů nápad konzultoval se třemi nezávislými etiky a požádal o souhlas s experimentem nejen na své domovské univerzitě, ale i na institutu v Číně, který se na studii podílel.

Zároveň však sám Belmonte uznává, že nemůže nijak zaručit zneužití vlastního výzkumu někým jiným. „Ne všichni mohou jednat tak „čistě“ jako autoři tohoto pokusu,“ sdělil profesor Julian Savulescu z Oxfordské univerzity „Je jen otázkou času, než se úspěšně vyvinou, možná i jako zdroj pro lidské orgány.

Než se na živě narozených chimérách provedou experimenty či než se jim odeberou orgány, je naprosto zásadní, aby se posoudily jejich mentální kapacita a život. To, co vypadá jako nelidské zvíře, může být mentálně blízko člověku,“ míní Savulescu.

Co dál?

Národní institut zdraví několik let zvažoval myšlenku zrušení zákazu financování tohoto druhu výzkumu, ale čekal na nové pokyny od Mezinárodní společnosti pro výzkum kmenových buněk.

Nápad používat orgány ze zvířat k transplantacím také dlouho vzbuzoval obavy z šíření virů ze zvířat na lidi. Pokud se tedy současný výzkum naplní, bude třeba podniknout kroky ke snížení rizika infekce, řekli vědci.

Jde například o pečlivé izolování zvířat používaných k tomuto účelu a screening všech orgánů používaných k transplantaci. Jak vše dopadne, ukáže až čas, už nyní je ale jasné, že se jedná o chůzi po velmi tenkém ledě.