Domů     Příroda
Létající stroje na smrt
Dagmar Garciová 20.7.2022
Foto: Pixabay

V posledních letech se jako synonyma pro invazní druhy skloňují především dva zástupci sršní. Konkrétně se jedná o sršeň asijskou (Vespa velutina) a sršeň mandarinskou (Vespa mandarinia).

Zatímco druhý ze zmíněných zástupců si vzal „do parády“ především USA, kde započal svou invazi v roce 2019, sršeň asijská ohrožuje Evropu, a to včetně České republiky. Sršeň mandarinská je největší druh sršně na světě.

Dělnice dosahují délky minimálně 3 centimetry a královny mohou měřit až kolem 5,5 centimetru a mít rozpětí křídel i více než 7,6 centimetru.

Žihadlo měří 6 milimetrů, hlava je relativně masivní a celá tmavě žlutá až oranžová. Sršeň asijská je podstatně menší než sršeň obecná (Vespa crabro) a do Evropy se dostala již v roce 2004. Zajímavostí je, že nemá v přírodě přirozeného nepřítele.

Dělnice mají délku zhruba 2 centimetry, samci 1,8 až 2 centimetry, královna až 3 centimetry. Oba invazní druhy jsou značně agresivní, a tak není neobvyklé, že často útočí i na člověka. Jsou známé také tím, že s oblibou likvidují včelstva.

Obáváme se toho, že se sršeň asijská jako invazní nepůvodní druh do České republiky dostane, protože proti ní se naše včela medonosná neumí bránit. Byl by to pro nás další problém k těm, co už máme nebo co mají naše včely – nemoci, pesticidy a nedostatečná výživa, když chybí pylová pestrost v krajině.

Je to hmyz, jehož pohyb v přírodě se dá jen těžko omezit,” uvedla předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmila Machová.

Foto: Pixabay

Sršeň asijská je v likvidaci včel skutečně efektivní, vědci uvádějí, že jediná dravá sršeň může za den zlikvidovat až 50 včel.

Invaze sršně asijské do Česka samozřejmě hrozí. První u nás budou v rozmezí tří až pěti let, ze začátku půjde jen o jednotlivé nálezy. Častější bude do pěti až osmi let. Z pohledu běžných lidí přibude jen další druh „vosy“, které tu vždy byly – včetně sršní.

Moc se tedy nezmění,” sdělil v roce 2019 entomolog Jakub Straka z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Související články
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz