Domů     Příroda
Konec úhořů v Chorvatsku?
Pavel Polcar 19.7.2022
Foto: Dmitriy Konstantinov / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0

„Krabi útočí“, i tak by se dala nazvat situace, která dnes panuje v oblasti jižního Chorvatska, dovolenkového ráje mnoha českých turistů. Místní gastronomickou specialitou je úhoř z řeky Neretvy. Tito úhoři jsou však terorizováni kraby z Atlantiku, kteří se v deltě řeky začali usazovat počátkem nového milénia.

Tam, kde dosud úhoři dominovali, jsou jejich řady nyní na ústupu a na jejich místo nastupují oceánští krabi. K závažné situaci, která zásadně ovlivňuje tamní biologickou diverzitu, se vyjádřil expert Branko Glamužina z Dubrovnické univerzity:

„Jsou všežravci a způsobují obrovské škody v místních populacích ryb a měkkýšů, což nově utváří ekosystém. Je logické, že klesající počet úhořů musel mít dopad na tradiční podobu místní gastronomie.“ Za úbytek úhořů nese svůj podíl viny mimo jiné i zemědělství, které se v posledních několika dekádách neustále rozšiřuje.

Invaze krabů ale byla pro úhoře tím zřejmě nejzásadnějším problémem, kvůli kterému jejich dříve početná populace znatelně prořídla – vždyť jen před asi 50 lety roční úlovek zahrnoval zhruba 150 tun úhořů, dnes jsou rybáři vůbec rádi za 10 tun, které se jim s vynaložením veškeré námahy podaří vylovit.

Na talíři je nenahradí

Co kraj, to jiná chuť, a to platí i pro Chorvatsko, které krabí pochoutka příliš neláká, ačkoli v Japonsku či USA se jedná o vyhledávanou specialitu. „Majitelé restaurací nemají o kraby žádný zájem, chtějí se držet tradiční nabídky úhořů a žab.

Na export je zase množství modrých krabů příliš malé. Lze je jen nabízet hostům v luxusních hotelech v letoviscích, jako je Dubrovník nebo Split,“ vysvětlil Glamužina. Chorvati nejsou na kraby zkrátka zvyklí, jednou je to cizí druh, a tak by to i mělo zůstat, i když krabi jsou zřejmě opačného názoru.

Připlul na lodi

Psal se rok 2006, kdy na lodích kotvících v jadranských přístavech připluli „černí pasažéři“ v podobě velkých krabů, do té doby tento druh tamní obyvatelé vůbec neznali. Klepetnaté zvíře má tu výhodu, že se chytře ukrylo v balastních nádržích, kde cestu přežilo.

Podle albánských vědců, kteří s krabí invazí mají vlastní bohaté zkušenosti, vytvořilo oteplování klimatu vhodné podmínky pro přítomnost exotických druhů v místech, kde ještě před několika lety nebyly.

Krabům „hraje do karet“ také jejich schopnost rychlé reprodukce, díky čemuž může jedna samice mít neuvěřitelných milion vajíček.

Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz