Domů     Medicína
Junk food je smrtelná past
Jan Zelenka 9.6.2022

Je plný „éček“, aby vydržel a chutnal. Může ale také zkazit život, nebo stát život. Podle nových výzkumů junk food nehrozí jen obezitou a cukrovkou, ale taky demencí a rakovinou.

kredit: shutterstock

Zjistíme to už v raném dětství: To dobré na talíři, co nám nejvíc chutná, nebývá zdravé. V dospělosti s tímhle ponaučením nakládáme po svém. Důsledky se dají dobře vyčíst ze zdravotních statistik. A zdá se, že neveselé čtení bude třeba ještě rozšířit, protože k chronickým onemocněním a předčasným úmrtím zapříčiněným obezitou a vysokým cholesterolem přidávají vědci další tíživé důsledky. Společným jmenovatelem je právě záliba v junk foodu.

Co přesně je junk food?

Asi to tušíte: Jde o fast food v širším slova smyslu. Průmyslově vyráběné „hotovky“. Stačí popadnout a jíst. Vedle hranolků, hamburgerů a spol. jde typicky o sušenky, chipsy, uzeniny, hotová jídla typu mražená pizza, ale také některé nápoje, zejména energetické.

Aby tyto dobroty za dlouhou dobu, než se z tovární linky dostanou do ruky a do úst, nepřišly o chuť, konzistenci a vzhled, je třeba je vybavit dostupnými lákadly pro smysly: Hodně osolit, osladit (i slaná jídla), nešetřit tukem a přídatnými látkami pro zachování atraktivity.

A čím víc jsou zpracované, tím méně živin, zejména choulostivých vitaminů, z původní suroviny zbývá. Typicky nedostatková je v junk food také vláknina, zato přebývá podřadných a rizikových druhů tuku. Čas od času takovou pochoutku naše tělo zvládne bez potíží.

Jenže záleží na tom, co se za výrazem čas od času skrývá, zde je to jednou měsíčně nebo třikrát za týden.

Obelstí mozek

Je to paradox: Rozum říká ne, přitom mozek současně bažení po junk foodu zesiluje. Reaguje tak nejen na slibný přísun energie a případně na vábení glutamátu, ale také na silný pocit, že nám chutná. V takovém případě se totiž aktivuje systém odměn, což je skupina prastarých struktur v mozku.

Tím se zvýší produkce dopaminu, který nás zaplaví pocitem potěšení a blaha. Když se zážitek opakuje, naroste množství receptorů pro dopamin, aby blaho mohlo být ještě silnější. Takže po jídle, které ten zážitek vyvolává, toužíme ještě víc.

Současně je potlačeno hodnocení nevýhodných následků, kam vědci řadí hlavně pokles energie, malátnost, nesoustředěnost, podrážděnost, depresivní nálady. V dalším kole čili už při návyku na tato jídla následuje narůstání váhy a hladiny krevních tuků a brzy už náběh na cukrovku, vysoký krevní tlak, srdeční potíže.

Přesto i když to všechno budete vědět, neubráníte se lákadlu a znovu ochutnáte. Proto je junk food past.

kredit: shutterstock

Tučné jídlo startuje imunitu

Stačí pár týdnů kaloricky vydatného jídelníčku a v nechvalně známém břišním tuku se začnou odehrávat povážlivé změny. Pro medicínu to sice není úplná novinka, ale teprve nedávno zveřejněný výzkum mnichovské Univerzity Ludvíka Maxmiliána vysvětlil, co se vlastně děje.

Břišní tuk má už dlouho špatnou pověst. Vzdoruje snahám o zhubnutí a rozehrává nepěkné metabolické a imunitní změny, které podporují propuknutí cukrovky a srdečně-oběhových onemocnění. Neděje se to však u každého člověka s povážlivou nadváhou.

Co způsobuje rozdíl, to se pokusil zjistit tým kolem bioložky Susanne Stutteové z Univerzity Ludvíka Maxmiliána. A přestože výzkum probíhal s laboratorními myšmi, měl odrážet realitu v lidské stravě.

Pokusná zvířata tedy rozdělili do dvou skupin, kde obě dostávaly vysoce kalorickou stravu, ale lišil se podíl tuku. V jedné byl značně zvýšený, v kontrolní skupině na standardní úrovni.

Rozdíl se ukázal rychle

Už po třech týdnech se rýsovaly překvapivé změny, kterými tělo reagovalo na nadměrnou tučnost stravy. Takto krmená skupina myší nejen že přibrala na váze, ale současně vykazovala povážlivý nárůst imunitních buněk v tukové tkáni.

Konkrétně šlo o buňky dentritické. Ty mají specifické poslání. Některé z nich fungují jako hlídky, vyhledávají bezpečnostní rizika a ta pak hlásí signálními molekulami. Další se nespokojují s obecnými signály, ale jako poslíčci přenášejí od místa infekce do lymfatických uzlin vzorky objeveného patogenu.

(A to doslova, prezentují je, což je oficiální termín, na svých výběžcích, které jim vysloužily označení dendritické buňky.) Problémem v tukové tkáni myší krmených vysoce tučnou potravou ovšem nebyly patogeny, a tak se tam stahovaly nikolik prezentující, ale hlídkující dendritické buňky.

Více o junk food  se dočtete v aktuálním čísle časopisu 21. STOLETÍ 7/2022.

Související články
Medicína Zajímavosti 17.10.2025
Při endometrióze rostou buňky endometria neboli výstelky děložní dutiny i mimo dělohu, což má za následek silné bolesti v oblasti pánve, nepravidelnou menstruaci a často i neplodnost. Nemoc postihuje asi 10 % žen v reprodukčním věku a neexistuje na ni lék. Začíná se však dostávat do popředí lékařského zájmu, a tak by již brzy mohly […]
Medicína Zajímavosti 16.10.2025
Lithium napájí baterie a mnoho dalších technologií, ovšem dlouho se zdálo, že pro přežití živých organismů není nezbytné, spíše naopak. Nyní se ukazuje, že pomáhá nejen léčit bipolární poruchu a těžkou depresi, ale mohlo by být schopné zastavit, a dokonce i zvrátit, pustošivé účinky Alzheimerovy choroby na mozek! Zatímco některé prvky jsou pro život nezbytné, […]
Medicína Technika 15.10.2025
Řada lidí ji podceňuje. Ovšem chřipka není jen obyčejná rýmička. Koneckonců může vyústit v závažné zdravotní problémy a nakonec i smrt. Proto se proti této nemoci nechává mnoho lidí očkovat. Jenže vytvoření funkční vakcíny je tak trochu alchymie Rok co rok mají před sebou experti stejnou výzvu. Jejich úkolem je zvolit kmeny chřipky, které budou […]
Medicína Zajímavosti 14.10.2025
Na vpravování léků injekčně do těla reaguje náš imunitní systém zánětem v podobě otoku a zarudnutí. Z tohoto důvodu se pacientům, kteří podstupují chemoterapií podávají před infuzí protizánětlivé léky, které mají snížit nežádoucí imunitní reakci. Nyní se ukazuje, že využití nanočástic jakožto nosičů léku, by mohlo snížit tyto vedlejší účinky léčby… Už od doby asi […]
Medicína Zajímavosti 12.10.2025
Mikroplasty se objevují téměř všude: v krvi, placentách, plicích i v lidském mozku. Výzkumy odhalují, že samotné mozkové tkáně mohou obsahovat až pět gramů těchto částic, tedy zhruba jednu čajovou lžičku. Plast tak už není jen materiálem obalů či textilu, ale stal se takříkajíc i součástí lidského organismu. Vědci dnes zkoumají, jak tyto mikroskopické částice […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz