Letopočet 2021 vejde do dějin především jako druhý rok pandemie nemoci Covid-19. Ale děly se i jiné věci, mimo jiné ve světě technologií. A ne vše se zcela povedlo. I v loňském roce se vyskytla řada případů, kdy vzývané technologie fungovaly mizerně, či zcela selhaly.
Nejkřiklavějšími z nich byly výpadky internetu, ochromující útoky ransomwaru či velké problémy společnosti Meta, která provozuje sociální sítě Facebook nebo Instagram.
1. Masivní únik dat V dubnu loňského roku došlo k masivnímu úniku osobních dat ze sítí Facebook a LinkedIn. U obou sítí se jednalo o data půl miliardy uživatelů, která byla včetně telefonních čísel, narozenin a e-mailových adres zveřejněna na stránkách používaných kyberzločinci.
Přitom k podobnému úniku došlo i v roce 2019 a představitelé společnosti Meta, která se tehdy ještě jmenovala Facebook, tvrdili, že něco podobného se v budoucnu už nebude opakovat. Oba incidenty tak opět ukázaly, jak zranitelné mohou být společnosti shromažďující obrovské množství osobních údajů.
2. Mýlící se aplikace V květnu nabídl startup Citizen, jehož aplikace zasílá v reálném čase upozornění na trestné činy, odměnu 30 000 dolarů za pomoc s určením původce požáru v Los Angeles. Pomocí různých tipů, včetně fotografie muže zveřejněné v aplikaci Signal, policie podezřelého zadržela.
Zdálo se, že vše funguje tak, jak má. Pak se ale ukázala jistá komplikace: muž byl indentifikován nesprávně. Společnost totiž použila k odvysílání informací o podezřelém nový a zřejmě ne zcela vyzkoušený aplikační produkt s názvem OnAir.
Na svou obranu poté uvedla, že nedodržela vlastní ověřovací protokoly.
3. Ransomware stále větším nebezpečím V loňském roce prudce vzrostl počet útoků ransomwaru, při nichž hackeři získají přístup do počítačového systému a v podstatě drží uživatele jako rukojmí. Ohroženy jsou i velké společnosti, jak ukázal případ ropné firmy Colonial Pipeline.
Ta byla nucena zastavit provoz, když její síť zasáhl kybernetický útok. Výkonný ředitel společnosti Joseph Blount později přiznal, že společnost zaplatila výkupné ve výši 4,4 milionu dolarů. V červnu američtí vyšetřovatelé z ministerstva spravedlnosti uvedli, že získali zpět alespoň 2,3 milionu dolarů.
4. Internet bez šťávy Stalo se to dvakrát během necelých dvou týdnů: v důsledku výpadků v technologických společnostech, o kterých většina lidí nikdy neslyšela, došlo k výpadku velkých částí internetu.
Výpadky měly sice krátké trvání, ale ukázaly, jak svět bez internetu znejistí. Nejdříve 8. června přestalo fungovat velké množství webových stránek kvůli problémům služby Fastly. Poté, 17. června, došlo k problému ve společnosti Akamai Technologies, který způsobil další výpadek webových stránek, včetně stránek společností Southwest Airlines, United Airlines, Commonwealth Bank of Australia a Hongkongské burzy cenných papírů.
Nebyly to jediné trable internetu v loňském roce. V prosinci došlo ke třem výpadkům cloudové výpočetní služby Amazon, které vedly k problémům u společností Disney+, Slack, Netflix, Hulu a mnoha dalších.
5. Černý den Facebooku Na pondělí 4. října by Mark Zuckerberg asi nejraději zapomněl. Večer předtím odhalila whistleblowerka Frances Haugenová svou identitu a prohlásila, že společnost velmi dobře ví, jak jsou její sociální sítě zneužívány k šíření dezinformací, nenávistných projevů a násilí.
Facebook se poté opakovaně snažil Haugenovou zdiskreditovat. V pondělí pak došlo k rozsáhlému výpadku služeb, který na několik hodin odstavil Facebook, WhatsApp a Instagram, což představitelé společnosti odůvodnili údajnými změnami v konfiguracích.
A aby toho nebylo málo, koncem října konsorcium sedmnácti zpravodajských organizací zveřejnilo dokumenty popisující, jak koordinované skupiny využívají Facebook k podněcování násilí (mimo jiné na příkladu Trumpových příznivců, kteří 6.
ledna vnikli do Kapitolu) a jak tuto síť využívají obchodníci s lidmi.
6. Tesla děsí řidiče Ani další z technologických miliardářů Elon Musk neměl v loňském roce klidné spaní. Ten dlouho vychvaloval „plně samořídící“ software své společnosti vyrábějící elektromobily. Do konce roku 2021 však tento systém stále nebyl plně autonomní a nabízel spíše funkce asistence řidiče.
Ten si tak nemůže dát oddych, jak Tesla slibovala, ale měl by být neustále ve střehu, aby v případě potřeby mohl řízení převzít zpět. A přestože funkce může na papíře vypadat skvěle, řidiči, kteří ji použili, uvedli, že kromě „wow“ faktoru si často nejsou jisti, co jejich vůz udělá příště, což je poněkud děsivá vyhlídka ve chvílí, když člověk sedí za volantem vozidla v plném provozu.
Nenechte si ujít další zajímavé články
