Domů     Historie
Ukrajinští vědci se snaží zachránit cenné sbírky a artefakty
Martin Janda 12.3.2022

Ruská válka proti Ukrajině už má stovky obětí. Před agresí prchají nejen lidé, ale v ohrožení jsou i vědecké instituce vlastnící nemálo cenných pokladů, které jsou neodmyslitelnou součástí světového kulturního dědictví.

Těm přitom hrozí stejný osud, jaký potkal mnoho památek a artefaktů v Sýrii nebo v Afghánistánu..

Zatímco tisíce střel ruských ničí města jako Kyjev, Charkov či Mariupol a zabíjejí jejich civilní obyvatele, vědci po celé Ukrajině se snaží chránit, ukrýt nebo evakuovat nenahraditelné exempláře, sbírky a data.

Badatelé mimo jiné nahrávají 3D skeny vzácných zkamenělin na západní servery, přičemž mu pomáhá i mezinárodní vědecká komunita, jejímž cílem je záchrana digitálních dat z ukrajinských vědeckých a kulturních sbírek.

Pro odborníky na kulturní dědictví je ohrožení ukrajinských vědeckých sbírek a kulturních památek černou můrou. Něco podobného se stalo i během konfliktů v Iráku, Sýrii, Mali a jinde. Symbolem toho, jak válka dokáže zničit cenné kulturní památky, se staly třeba Buddhové z Bámjánu nebo syrská Palmýra.

„Jak chránít muzea? Nelze přece přestěhovat budovy ani infrastrukturu,“ říká ředitel Centra světového dědictví UNESCO Lazare Eloundou Assomo. „Sbírky je třeba chránit tak, že se přemístí do krytů, kde jsou uskladněny do doby, dokud válka neskončí.“.

Ředitel Národního muzea dějin Ukrajiny Fedir Androščuk několik dní po zahájení ruské invaze na svém blogu uvedl, že jeho muzeum v centru Kyjeva a další muzea po celé zemi udělala právě to, že demontovala expozice s artefakty, jako jsou skythské zbraně nebo náramek z mamutího klu z poslední doby ledové, a přemístila je na bezpečná místa k uložení. „Neexistuje žádná záruka, že ukrajinské dědictví bude v bezpečí,“ varoval.

V prvních dnech války, kdy se mohlo zdát, že Kyjev rychle padne, nebylo jasné, kolik času pracovníci muzeí mají. „Pracovali proti času,“ popisuje ředitel Moesgaardského muzea v dánském Aarhusu Mads Holst, který je s Androščukem v kontaktu od začátku války.

„Měli velmi jasný úkol a zhostili se ho velmi odvážně.“ Holst zároveň nazývá „šťastnou náhodou“, že do jeho muzea již bylo odesláno více než 1000 předmětů z Národního muzea dějin Ukrajiny a některých regionálních muzeí na výstavu Vikingové na východě.

Mnozí Ukrajinci považují období mezi lety 800 a 1050 n. l., kdy byl Kyjev založen jako vikinská obchodní základna, za počátek své národní identity. To však mnozí Rusové včetně jejich prezidenta Putina popírají.

Předměty z té doby, které jsou nyní zabezpečeny a vystaveny v Dánsku, „jsou součástí tohoto konfliktu, který se částečně týká toho, zda Ukrajina smí mít nezávislou historickou identitu,“ říká Holst.

Jiní badatelé spoléhají na křehké internetové připojení, aby své sbírky uložili v digitální podobě. Evoluční zoolog ze Schmalhausenova zoologického ústavu v Kyjevě Pavel Goldin, je zatím daleko od frontových linií, nachází se v Černovicích u rumunských hranic.

Studuje však evoluci kytovců a jeho práce se částečně opírá o masivní fosilie dlouhé i více než deset metrů. A takové fosílie je téměř nemožné přemístit, evakuovat nebo uložit do trezoru.

V posledních dvou letech vedl projekt, jehož cílem bylo skenování fosilií mořských savců ze sbírek po celé Ukrajině, většinou starých 40 až 7 milionů let. „Vytvořili jsme 3D archiv vyhynulých i zachovalých exemplářů, z nichž některé jsou mimořádně unikátní,“ říká. „Náš archiv má čtyři terabajty dat a to už je docela velká sbírka.“.

Když vypukla válka, tyto skeny byly uloženy na pevných discích v Kyjevě a Charkově. Aby se zajistilo, že alespoň skeny přežijí,  jeden z Goldinových studentů během ruského bombardování posílá data kolegům do Francie.

„Když má připojení k internetu, nahrává soubory,“ říká Goldin. „Charkov je však pod neustálým ostřelováním a on je vystaven velkému riziku.“.

Během několika dní začali archiváři, knihovníci a programátoři z celého světa kopírovat kompletní webové stránky ukrajinských kulturních institucí.

Ukrajinská internetová infrastruktura je však pod stále větším tlakem a je otázkou, jak dlouho vydrží. Dosud bylo na servery mimo zemi uloženo přes 5 terabajtů dat a další soubory pak čekalo odeslání do internetových archivů.

Už nyní je ale jasné, že ruská agrese způsobí nenahraditelné škody nejen na životech, ale i na historickém dědictví Ukrajiny.

FOTO: Territorial Defence Forces, moesgaardmuseum.dk

Související články
Historie 16.7.2025
Československo jako samostatný stát bylo v té době velmi mladé. Sotva sedm let uplynulo od jeho vzniku v roce 1918. Ovšem česká identita má mnohem hlubší kořeny. Mnoho z těchto kořenů se skrývá pod Pražským hradem. A tak tehdy před 100 lety začal systematický archeologický výzkum, který trvá do současnosti. Pražský hrad. Tahle dvě vcelku obyčejná slova v sobě […]
Psal se rok 1965 a lidstvo poprvé pohlédlo na tvář cizí planety. Sonda Mariner 4 poslala na Zemi historicky první snímek Marsu zblízka. Co tehdy vědci viděli? A proč to bylo překvapivé i trochu zklamání? Představte si to: červenec 1965, Amerika je ponořená do závodů o vesmír. Po sérii neúspěchů se americká NASA odhodlala poslat […]
Historie 14.7.2025
Je to hotový archeologický poklad. Odborníkům se podařilo objevit tisíce artefaktů, pocházejících z různých časových období. Z dávných sídlišť a pohřebišť. A za pár let? Po stejné zemi, která v sobě jako monumentální schránka uchovala tisíce let historie, budou jezdit proudy aut. Že je Pražský okruh pro tuzemské hlavní město klíčovou silniční tepnou, je neoddiskutovatelné. […]
Hrobka náležela králi jménem Te K’ab Chaak, zakladateli města Caracol, které bylo významným centrem Mayské nížiny během 6. a 7. století. Je to po 40 letech poprvé, kdy byla nalezena identifikovatelná královská hrobka. Caracol byl jedním z největších a nejdůležitějších měst mayského světa s odhadovanou populací přesahující 100 000 obyvatel v době svého největšího rozmachu. […]
Historie Medicína 10.7.2025
Antropologové z Národního muzea ve spolupráci s Kriminalistickým ústavem Policie ČR, Ústavem soudního lékařství ÚVN, archiváři a knihovníky oznámili významný objev, a to, že identifikovali ostatky Jana Františka Löwa z Erlsfeldu (1648–1725), předního barokního lékaře, šlechtice a čtyřnásobného rektora Univerzity Karlovy. Tento úspěch přichází symbolicky právě v roce, kdy uplynulo 300 let od jeho úmrtí a zároveň 100 let od […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz