Ruská válka proti Ukrajině už má stovky obětí. Před agresí prchají nejen lidé, ale v ohrožení jsou i vědecké instituce vlastnící nemálo cenných pokladů, které jsou neodmyslitelnou součástí světového kulturního dědictví.
Těm přitom hrozí stejný osud, jaký potkal mnoho památek a artefaktů v Sýrii nebo v Afghánistánu. Zatímco tisíce střel ruských ničí města jako Kyjev, Charkov či Mariupol a zabíjejí jejich civilní obyvatele, vědci po celé Ukrajině se snaží chránit, ukrýt nebo evakuovat nenahraditelné exempláře, sbírky a data.
Badatelé mimo jiné nahrávají 3D skeny vzácných zkamenělin na západní servery, přičemž mu pomáhá i mezinárodní vědecká komunita, jejímž cílem je záchrana digitálních dat z ukrajinských vědeckých a kulturních sbírek.
Pro odborníky na kulturní dědictví je ohrožení ukrajinských vědeckých sbírek a kulturních památek černou můrou. Něco podobného se stalo i během konfliktů v Iráku, Sýrii, Mali a jinde. Symbolem toho, jak válka dokáže zničit cenné kulturní památky, se staly třeba Buddhové z Bámjánu nebo syrská Palmýra.
„Jak chránít muzea? Nelze přece přestěhovat budovy ani infrastrukturu,“ říká ředitel Centra světového dědictví UNESCO Lazare Eloundou Assomo. „Sbírky je třeba chránit tak, že se přemístí do krytů, kde jsou uskladněny do doby, dokud válka neskončí.“
Ředitel Národního muzea dějin Ukrajiny Fedir Androščuk několik dní po zahájení ruské invaze na svém blogu uvedl, že jeho muzeum v centru Kyjeva a další muzea po celé zemi udělala právě to, že demontovala expozice s artefakty, jako jsou skythské zbraně nebo náramek z mamutího klu z poslední doby ledové, a přemístila je na bezpečná místa k uložení.
„Neexistuje žádná záruka, že ukrajinské dědictví bude v bezpečí,“ varoval. V prvních dnech války, kdy se mohlo zdát, že Kyjev rychle padne, nebylo jasné, kolik času pracovníci muzeí mají. „Pracovali proti času,“ popisuje ředitel Moesgaardského muzea v dánském Aarhusu Mads Holst, který je s Androščukem v kontaktu od začátku války.
„Měli velmi jasný úkol a zhostili se ho velmi odvážně.“ Holst zároveň nazývá „šťastnou náhodou“, že do jeho muzea již bylo odesláno více než 1000 předmětů z Národního muzea dějin Ukrajiny a některých regionálních muzeí na výstavu Vikingové na východě.
Mnozí Ukrajinci považují období mezi lety 800 a 1050 n. l., kdy byl Kyjev založen jako vikinská obchodní základna, za počátek své národní identity. To však mnozí Rusové včetně jejich prezidenta Putina popírají.
Předměty z té doby, které jsou nyní zabezpečeny a vystaveny v Dánsku, „jsou součástí tohoto konfliktu, který se částečně týká toho, zda Ukrajina smí mít nezávislou historickou identitu,“ říká Holst.
Jiní badatelé spoléhají na křehké internetové připojení, aby své sbírky uložili v digitální podobě. Evoluční zoolog ze Schmalhausenova zoologického ústavu v Kyjevě Pavel Goldin, je zatím daleko od frontových linií, nachází se v Černovicích u rumunských hranic.
Studuje však evoluci kytovců a jeho práce se částečně opírá o masivní fosilie dlouhé i více než deset metrů. A takové fosílie je téměř nemožné přemístit, evakuovat nebo uložit do trezoru. V posledních dvou letech vedl projekt, jehož cílem bylo skenování fosilií mořských savců ze sbírek po celé Ukrajině, většinou starých 40 až 7 milionů let.
„Vytvořili jsme 3D archiv vyhynulých i zachovalých exemplářů, z nichž některé jsou mimořádně unikátní,“ říká. „Náš archiv má čtyři terabajty dat a to už je docela velká sbírka.“
Když vypukla válka, tyto skeny byly uloženy na pevných discích v Kyjevě a Charkově. Aby se zajistilo, že alespoň skeny přežijí, jeden z Goldinových studentů během ruského bombardování posílá data kolegům do Francie.
„Když má připojení k internetu, nahrává soubory,“ říká Goldin. „Charkov je však pod neustálým ostřelováním a on je vystaven velkému riziku.“ Během několika dní začali archiváři, knihovníci a programátoři z celého světa kopírovat kompletní webové stránky ukrajinských kulturních institucí.
Ukrajinská internetová infrastruktura je však pod stále větším tlakem a je otázkou, jak dlouho vydrží. Dosud bylo na servery mimo zemi uloženo přes 5 terabajtů dat a další soubory pak čekalo odeslání do internetových archivů.
Už nyní je ale jasné, že ruská agrese způsobí nenahraditelné škody nejen na životech, ale i na historickém dědictví Ukrajiny.
FOTO: Territorial Defence Forces, moesgaardmuseum.dk
Nenechte si ujít další zajímavé články
