Domů     Architektura
Bauhaus, který s prodejnou nářadí neměl nic společného
Martin Janda 13.3.2022

Německo dvacátých let dvacátého století? Vleklá krize, nezaměstnanost, hyperinflace, mrtví na ulicích. Posléze však také hospodářská konjunktura, svoboda a rozkvět kultury. Německo se v mnoha ohledech stalo kulturním centrem Evropy, na které nedosáhla ani Paříž, ani Londýn..

Neortodoxní divadlo reprezentoval například Bertold Brecht, z kabaretů se ozýval jazz nebo také Weillův Mackie Messer, vernisáže zajímavých výstav byly na denním pořádku, celý kulturní svět obdivoval německou kinematografii.

A v tomto výčtu samozřejmě nelze opomenout německou architektonickou a výtvarnou školu Bauhaus.

Ve středním Německu leží nevelké město Výmar. V roce 1906 zde vznikla umělecko-průmyslová škola. Když poražené Německo zachvátila roku 1919 beznaděj, ji jistý Walter Gropius sloučil s výmarskou akademií výtvarných umění.

Studenti zde měli kombinovat výtvarné směry včetně architektury a klasické řemeslo. Nová škola dostala do vínku název Bauhaus.

Gropius trval na totální architektuře. Nešlo tedy jen o tvar a vzhled stavby. Architekt v jeho představách měl myslet na každý detail, včetně klik či vodovodních kohoutků. Studenti zde nejprve absolvovali tříletý učňovský kurz.

Až poté se věnovali vysokoškolskému studiu. Ze školy tak vycházeli připravení a komplexní výtvarníci a architekti. Samotná architektura se přitom v Bauhausu začala vyučovat až v roce 1927.

Ve Výmaru však dlouho nepobyla. Umělci byli, jak to mnohdy bývá, konzervativcům a nacionalistům trnem v oku. Když se zemské vlády chopili právě nacionalisté, musel se Bauhaus stěhovat. Nový domov nalezl v Desavě v dnešním Sasku-Anhlatsku. Gropius sem školu nejen přestěhoval, ale navrhl pro ni i sídlo.

Okouzlení funkcionalismem se v plánech nezapře. Světlá a účelná budova je vložena do zeleně, učebny jsou vybaveny velkými okny. Inu, i zde se Griopius držel svého hesla Stavět znamená vytvářet událost.

Gropius v Desavě postavil nejen budovu školy, nýbrž rozsáhlý komplex, cosi na způsob univerzitního městečka. Studenti i profesoři zde bydleli, pro učňovské školství byla postavena další budova. I zde byly velkorysé dispozice a projevovala se zde Gropiova touha po transparentnosti.

Tu však nesdíleli všichni pedagogové, kteří na Bauhausu vyučovali. Takový Vasilij Kandinskij (1866–1944), představitel abstraktního malířství, si ve svém příbytku nechal prosklené stěny přetřít. A aby toho nebylo málo, bílé stěny si ozdobil 170 různými barvami.

Gropius v roce 1928 ze školy odešel, na jeho místě jej nahradil švýcarský architekt Hannes Meyer (1889–1954) a o dva roky později se ředitelem stal Ludwig Mies van der Rohe (1886–1969), mimo jiné autor brněnské vily Tugendhat. To již bylo v době, kdy byl na vzestupu německý nacismus.

Útoky na školu sílily a musela opustit i svůj desavský komplex. Poslední útočiště našla v liberálnějším Berlíně, ale i ten brzy nacisté ovládli. 30. ledna 1933 byl Hitler jmenován říšským kancléřem a svoboda v Německu byla mrtvá.

A to nejen ta politická, nýbrž i tvůrčí. Bauhaus byl pro „hnědokošiláče“ příkladem zvrhlého umění, obvinili jej z komunistické činnosti a ještě v roce 1933 jej nechali zavřít.

Po válce škola obnovena nebyla. Naopak vládnoucí východoněmečtí komunisté o ní hovořili jako o destruktivní architektuře.

Bauhaus nefungoval dlouho, přesto vešel nejen do dějin architektury, ale i samotného školství. Tato instituce, jejíž sídla byla nedaleko českých hranic, ovlivnila i řadu českých architektů a umělců. Přednášel zde kritik Karel Teige a někteří tuzemští architekti se účastnili bauhausovských výstav.

Foto: Wikimedia, bboellinger

Související články
Jazykovědci se málokdy mohou ozvat s přelomovým objevem. Jednou z mála možností je rozluštění písma dávných civilizací. V případě starého Egypta pomohly dvě náhody. Jednou byla starověká deska s nápisy ve třech písmech a druhou chytrá hlava Francouze, který už jako dítě vynikal jazykovým talentem. Bylo to za napoleonského tažení do Egypta, když v červenci 1799 narazili dělníci při […]
Pěti nejdůležitějšími archeologickými areály Pražského hradu, které jsou z naprosté většiny veřejnosti nepřístupné, provede zájemce mobilní aplikace Pražský hrad archeologický. Seznámí je s historií jednotlivých památek a ukáže jim i to, jak se prostor vyvíjel v průběhu staletí. Více než 150 let trvající archeologický výzkum Pražského hradu za sebou zanechal mimo jiné zcela nový pohled […]
Kolem jedné z nejznámějších megalitických staveb je opět rušno. Nedávno se totiž odborníkům podařilo zjistit, že pětimetrový balvan, který leží naplocho uprostřed kamenného kruhu byl na jih Anglie dopraven ze 760 kilometrů vzdáleného severovýchodu Skotska. Po více než sto let se přitom vědci domnívali, že centrální pískovcový balvan Stonehenge – dlouho nazývaný „oltářní kámen“ – […]
Co patří mezi symboly Austrálie? Bezesporu klokan, koala, Jižní kříž, Vánoce na pláži a také budova opery v Sydney. Tato stavba je mnohými experty považována za jednu z nejpovedenějších, jakou kdy architektova ruka navrhla. Stavba opery v Sydney je vskutku netradiční. Může připomínat gigantickou mušli, lasturu, škebli, milující se želvy nebo třeba kotvící plachetnici. Záleží […]
Nejrozlehlejší světový kontinent ukrývá mnoho měst, paláců a dalších míst, které i po několik staletí halí závoj tajemna. Podíleli se na jejich vzniku bohové, andělé nebo snad démoni? Od chvíle, kdy byla na dálném východě založena říše, která se svou mocí vyrovnala těm největším civilizacím historie uplynulo již mnoho let. Khmérská civilizace po více než […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz