Domů     Příroda
Vrány jako novodobé popelky?
Pavel Polcar 3.2.2022
Úvodní foto: Pixabay

Že vrány patří v ptačí říši mezi ty nejchytřejší opeřence, není žádné tajemství. Na jejich přirozenou inteligence se rozhodli vsadit ve Švédsku, kde je jedna z tamních firem plánuje využívat coby sběrače odhozených nedopalků cigaret.

Vrány se rekrutují, aby v rámci akce na snižování nákladů sbíraly z ulic a náměstí švédského města Södertälj odhozené nedopalky cigaret. Divocí ptáci tento úkol plní, protože dostávají trochu jídla za každý nedopalek, který vloží do stroje na míru navrženého startupem nedaleko Stockholmu.

Jsou to divocí ptáci, kteří se účastní akce dobrovolně,“ řekl Christian Günther-Hanssen, zakladatel společnosti Corvid Cleaning, která za touto metodou stojí. Nadace Keep Sweden Tidy uvádí, že ve švédských ulicích ročně zůstane více než 1 miliarda nedopalků, což představuje 62 % veškerého odpadu, přičemž jen v Södertälje utratí 20 milionů švédských korun (cca 46 milionů korun) na čištění ulic.

Günther-Hanssen odhaduje, že jeho metoda by mohla ušetřit nejméně 75 % nákladů spojených se sbíráním nedopalků ve městě. Vědci nezapomínají ani na zdraví ptáků, které je klíčovým kritériem vzhledem k typu použitého odpadu.

Novokaledonské vrány (Corvus moneduloides) jsou podle výzkumníků stejně dobré v uvažování jako sedmileté lidské dítě, což z nich dělá nejvhodnější ptáky pro tuto práci. „Snadněji se učí a je také vyšší šance, že se budou učit jeden od druhého.

Zároveň je zde menší riziko, že omylem sežerou nějaké odpadky,“ dodal Günther-Hanssen.

Něco k zamyšlení na závěr: Je zajímavé, že vědci dovedou naučit vrány sbírat odpadky, ale lidé nejsou schopni se odnaučit odhazovat je na zem…

Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz