Domů     Příroda
Konec perlorodky v Čechách
Jan Zelenka 28.1.2022

Život dospělé perlorodky je prostý. Zatímco kolem běží dějiny, ona sedí 100 let na jednom místě a filtruje vodu tak poctivě, že ji můžeme bez obav pít. Bohužel jsme tuto nenápadnou hrdinku všedního dne přivedli na pokraj vyhynutí, přirozenou cestou se u nás nerozmnožuje už více než 30 let. Co se stalo?.

Začátkem 20. století žily perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) na českých tocích ve velkých koloniích o stovkách tisíc jedinců. Nebyly tehdy žádnou vzácností a běžně sloužily například jako levné krmivo pro drůbež.

Dnes jich v celé České republice žije asi 10 000, největší kolonie se nachází na Šumavě, v národní přírodní památce Blanice. Příčiny fatálního úbytku spočívají v poválečném rozvoji průmyslových a městských aglomerací, ale také v bezohledné zemědělské politice komunistického režimu – škody napáchané na krajině jsou často nenapravitelné.

Perlorodka má navíc tak složitý rozmnožovací proces, že i v nedotčené přírodě pro něj nastávají vhodné podmínky jen zřídka, tak jednou za 10 let.

Zrození perlorodky: Mission Impossible

Všechno začíná koncem jara, když se řeka trochu ohřeje. Samci do vody vypouštějí spermie, které pronikají do samičích lastur a oplodní tam vajíčka. Čím víc spermií ve vodě, tím větší šance na potomstvo – hustou koncentraci spermatu vyprodukují jedině velké kolonie, jenže ty už v našich krajích právě nemáme.

Druhá fáze se odehrává v pozdním létě, kdy oplodněné samičky vypustí z lastur glochidia – statisíce larev o velikosti 40 až 50 mikrometrů, které dozrály ve vajíčkách a prořezaly se jimi ven jako lidský zub.

Teď začíná závod s časem. Proudem unášená glochidiaotřebují rychle potkat rybu, které se uchytí v žábrách, jinak zahynou. Ideálním hostitelem je losos, jehož migrační trasy jsme však dávno zastavěli přehradami a jezy.

Zastoupit ho dokáže pouze pstruh obecný, avšak jen jednou za život, protože pak na glochidia získá imunitu podobně jako děti na neštovice. V našich tocích ho navíc vytlačuje uměle vysazovaný pstruh duhový, v jehož žábrách glochidia do 48 hodin uhynou.

15 stupňů, 15 dnů, 15 let a ideální dno

Pokud se však poštěstí a glochidia uvíznou v žábrách toho správného pstruha, dorostou v nich přes zimu do velikosti půl milimetru a nastává další napínavá fáze vývoje. K dokončení metamorfózy je nezbytné, aby teplota vody dosahovala aspoň 15 °C po dobu 15 dnů za sebou.

Nepřetržitě. Většinou k tomu samozřejmě nedojde a celá generace perlorodek zahyne. Když se to ale jednou za dlouhý čas podaří, glochidia se promění v malé perlorodky, vypouzdří se do vody a klesnou na dno, většina bohužel na místo s nevhodným povrchem, takže opět uhyne.

Ty, které přistanou na čistém písčitém nebo kamenitém dnu s dostatkem kyslíku, se zavrtají pod povrch, ale ani tam ještě nemají vyhráno. Stávají se oblíbenou potravou dravých larev vážky, chrostíka a dalšího hmyzu.

Lastury z organického vápníku, které by je před predátory ochránily, jim rostou pomalu a svrchu je navíc rozežírá kyselá voda. Po nějakých 15–20 letech pomalého růstu vykoukne perlorodka na povrch jako dospělý jedinec. Teď je jejím nepřítelem víceméně jen člověk a jeho zásahy do krajiny.

Pomáhat může každý

Ochraně perlorodky říční se významně a dlouhodobě věnuje organizace Beleco, z.s. (https://www.beleco.cz/)

Podílela se například na vytvoření záchranného programu, spolupracuje s mnoha státními institucemi a výzkumnými organizacemi. „Naším společným cílem je pomoci překlenout kritické období živočichovi, který tu s námi žije od prvohor a na našem území, respektive v celém středoevropském prostoru, je ohrožen vyhynutím.

Pro perlorodku je za minutu dvanáct,“ vysvětluje Jana Slezáková, spoluautorka poslední etapy záchranného programu a pokračuje: „Můžeme s jistotou říci, že tam, kde žijí perlorodky, je kvalitní životní prostředí a řeka s funkčními přírodními procesy.

Aby počet takových lokalit vzrůstal, je potřeba snižovat znečištění z odpadních vod, budovat šetrnější zemědělství a lesnictví, udržitelnou turistiku a zapojovat veřejnost. To je naše práce, to děláme my.

Na té základní praktické úrovni se může k přírodě chovat ohleduplně každý člověk.“.

Více informací hledejte například na: https://www.perlorodkaricni.cz/

Text: Martina Overstreet

Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz