Domů     Příroda
Konec perlorodky v Čechách
Jan Zelenka 28.1.2022

Život dospělé perlorodky je prostý. Zatímco kolem běží dějiny, ona sedí 100 let na jednom místě a filtruje vodu tak poctivě, že ji můžeme bez obav pít. Bohužel jsme tuto nenápadnou hrdinku všedního dne přivedli na pokraj vyhynutí, přirozenou cestou se u nás nerozmnožuje už více než 30 let. Co se stalo?.

Začátkem 20. století žily perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) na českých tocích ve velkých koloniích o stovkách tisíc jedinců. Nebyly tehdy žádnou vzácností a běžně sloužily například jako levné krmivo pro drůbež.

Dnes jich v celé České republice žije asi 10 000, největší kolonie se nachází na Šumavě, v národní přírodní památce Blanice. Příčiny fatálního úbytku spočívají v poválečném rozvoji průmyslových a městských aglomerací, ale také v bezohledné zemědělské politice komunistického režimu – škody napáchané na krajině jsou často nenapravitelné.

Perlorodka má navíc tak složitý rozmnožovací proces, že i v nedotčené přírodě pro něj nastávají vhodné podmínky jen zřídka, tak jednou za 10 let.

Zrození perlorodky: Mission Impossible

Všechno začíná koncem jara, když se řeka trochu ohřeje. Samci do vody vypouštějí spermie, které pronikají do samičích lastur a oplodní tam vajíčka. Čím víc spermií ve vodě, tím větší šance na potomstvo – hustou koncentraci spermatu vyprodukují jedině velké kolonie, jenže ty už v našich krajích právě nemáme.

Druhá fáze se odehrává v pozdním létě, kdy oplodněné samičky vypustí z lastur glochidia – statisíce larev o velikosti 40 až 50 mikrometrů, které dozrály ve vajíčkách a prořezaly se jimi ven jako lidský zub.

Teď začíná závod s časem. Proudem unášená glochidiaotřebují rychle potkat rybu, které se uchytí v žábrách, jinak zahynou. Ideálním hostitelem je losos, jehož migrační trasy jsme však dávno zastavěli přehradami a jezy.

Zastoupit ho dokáže pouze pstruh obecný, avšak jen jednou za život, protože pak na glochidia získá imunitu podobně jako děti na neštovice. V našich tocích ho navíc vytlačuje uměle vysazovaný pstruh duhový, v jehož žábrách glochidia do 48 hodin uhynou.

15 stupňů, 15 dnů, 15 let a ideální dno

Pokud se však poštěstí a glochidia uvíznou v žábrách toho správného pstruha, dorostou v nich přes zimu do velikosti půl milimetru a nastává další napínavá fáze vývoje. K dokončení metamorfózy je nezbytné, aby teplota vody dosahovala aspoň 15 °C po dobu 15 dnů za sebou.

Nepřetržitě. Většinou k tomu samozřejmě nedojde a celá generace perlorodek zahyne. Když se to ale jednou za dlouhý čas podaří, glochidia se promění v malé perlorodky, vypouzdří se do vody a klesnou na dno, většina bohužel na místo s nevhodným povrchem, takže opět uhyne.

Ty, které přistanou na čistém písčitém nebo kamenitém dnu s dostatkem kyslíku, se zavrtají pod povrch, ale ani tam ještě nemají vyhráno. Stávají se oblíbenou potravou dravých larev vážky, chrostíka a dalšího hmyzu.

Lastury z organického vápníku, které by je před predátory ochránily, jim rostou pomalu a svrchu je navíc rozežírá kyselá voda. Po nějakých 15–20 letech pomalého růstu vykoukne perlorodka na povrch jako dospělý jedinec. Teď je jejím nepřítelem víceméně jen člověk a jeho zásahy do krajiny.

Pomáhat může každý

Ochraně perlorodky říční se významně a dlouhodobě věnuje organizace Beleco, z.s. (https://www.beleco.cz/)

Podílela se například na vytvoření záchranného programu, spolupracuje s mnoha státními institucemi a výzkumnými organizacemi. „Naším společným cílem je pomoci překlenout kritické období živočichovi, který tu s námi žije od prvohor a na našem území, respektive v celém středoevropském prostoru, je ohrožen vyhynutím.

Pro perlorodku je za minutu dvanáct,“ vysvětluje Jana Slezáková, spoluautorka poslední etapy záchranného programu a pokračuje: „Můžeme s jistotou říci, že tam, kde žijí perlorodky, je kvalitní životní prostředí a řeka s funkčními přírodními procesy.

Aby počet takových lokalit vzrůstal, je potřeba snižovat znečištění z odpadních vod, budovat šetrnější zemědělství a lesnictví, udržitelnou turistiku a zapojovat veřejnost. To je naše práce, to děláme my.

Na té základní praktické úrovni se může k přírodě chovat ohleduplně každý člověk.“.

Více informací hledejte například na: https://www.perlorodkaricni.cz/

Text: Martina Overstreet

Související články
Když se mluví o síle a vytrvalosti, lidem na mysli jako první často vyvstane schopnost uzvednout těžší činku či vyběhnutí schodů bez zadýchání. Nejnovější výzkum však naznačuje, že k ničemu z toho nedojde, pokud se jako první nezmění mozek. U myší, které běhaly „na páse“, byla pozorována vyšší aktivita buněk v hypotalamu. Když jim byly […]
Příroda 15.4.2026
Že mezi sebou tlupy šimpanzů učenlivých svádí drsné teritoriální boje, je věc vcelku známá. Podnikají nájezdy, při kterých se neštítí své rivaly zabíjet. Ovšem i v rámci jedné skupiny může dojít k vyhrocené situaci, jejíž vyústění lze označit jako občanskou válku. Něco takového sledovali vědci u tlupy, žijící v národním parku Kibale v Ugandě. Tato […]
Příroda 15.4.2026
CHKO neboli Chráněná krajinná oblast – už z tohoto názvu je jasně patrné, za jakým účelem CHKO vznikají. V České republice jich existuje celá řada. Nově by se k nim měla připojit oblast Krušných Hor. Co si o tom lidé z tuzemska myslí? Vznik nejstarší CHKO, tedy CHKO Český ráj, se datuje do roku 1955. […]
Příroda 13.4.2026
Velemlok čínský je největším obojživelníkem ze všech. Náleží do řádu Urodela, do čeledi velemlokovití. Dobře se s ním mohou seznámit návštěvníci Zoo Praha. V této zoologické zahradě mají tito fascinující tvorové dokonce vlastní pavilon. Velemloci čínští dorůstají skutečně úctyhodných rozměrů. Největší dosud známý exemplář měřil 1,8 metru. Váha takových „cvalíků“ se může pohybovat i kolem […]
Vědcům se s využitím metody pro editaci genů CRISPR podařilo vyvinout geneticky upravenou pšenici, z níž lze upéci chléb či jiné pečivo, které bude i po opečení obsahovat méně karcinogenního akrylamidu. Zvýší tato úprava bezpečnost potravin? Pšenice obsahuje aminokyselinu zvanou volný asparagin, kterou rostlina používá k ukládání dusíku. Při pečení, smažení nebo opékání chleba se […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz