Domů     Příroda
Konec perlorodky v Čechách
Jan Zelenka 28.1.2022

Život dospělé perlorodky je prostý. Zatímco kolem běží dějiny, ona sedí 100 let na jednom místě a filtruje vodu tak poctivě, že ji můžeme bez obav pít. Bohužel jsme tuto nenápadnou hrdinku všedního dne přivedli na pokraj vyhynutí, přirozenou cestou se u nás nerozmnožuje už více než 30 let. Co se stalo?.

Začátkem 20. století žily perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) na českých tocích ve velkých koloniích o stovkách tisíc jedinců. Nebyly tehdy žádnou vzácností a běžně sloužily například jako levné krmivo pro drůbež.

Dnes jich v celé České republice žije asi 10 000, největší kolonie se nachází na Šumavě, v národní přírodní památce Blanice. Příčiny fatálního úbytku spočívají v poválečném rozvoji průmyslových a městských aglomerací, ale také v bezohledné zemědělské politice komunistického režimu – škody napáchané na krajině jsou často nenapravitelné.

Perlorodka má navíc tak složitý rozmnožovací proces, že i v nedotčené přírodě pro něj nastávají vhodné podmínky jen zřídka, tak jednou za 10 let.

Zrození perlorodky: Mission Impossible

Všechno začíná koncem jara, když se řeka trochu ohřeje. Samci do vody vypouštějí spermie, které pronikají do samičích lastur a oplodní tam vajíčka. Čím víc spermií ve vodě, tím větší šance na potomstvo – hustou koncentraci spermatu vyprodukují jedině velké kolonie, jenže ty už v našich krajích právě nemáme.

Druhá fáze se odehrává v pozdním létě, kdy oplodněné samičky vypustí z lastur glochidia – statisíce larev o velikosti 40 až 50 mikrometrů, které dozrály ve vajíčkách a prořezaly se jimi ven jako lidský zub.

Teď začíná závod s časem. Proudem unášená glochidiaotřebují rychle potkat rybu, které se uchytí v žábrách, jinak zahynou. Ideálním hostitelem je losos, jehož migrační trasy jsme však dávno zastavěli přehradami a jezy.

Zastoupit ho dokáže pouze pstruh obecný, avšak jen jednou za život, protože pak na glochidia získá imunitu podobně jako děti na neštovice. V našich tocích ho navíc vytlačuje uměle vysazovaný pstruh duhový, v jehož žábrách glochidia do 48 hodin uhynou.

15 stupňů, 15 dnů, 15 let a ideální dno

Pokud se však poštěstí a glochidia uvíznou v žábrách toho správného pstruha, dorostou v nich přes zimu do velikosti půl milimetru a nastává další napínavá fáze vývoje. K dokončení metamorfózy je nezbytné, aby teplota vody dosahovala aspoň 15 °C po dobu 15 dnů za sebou.

Nepřetržitě. Většinou k tomu samozřejmě nedojde a celá generace perlorodek zahyne. Když se to ale jednou za dlouhý čas podaří, glochidia se promění v malé perlorodky, vypouzdří se do vody a klesnou na dno, většina bohužel na místo s nevhodným povrchem, takže opět uhyne.

Ty, které přistanou na čistém písčitém nebo kamenitém dnu s dostatkem kyslíku, se zavrtají pod povrch, ale ani tam ještě nemají vyhráno. Stávají se oblíbenou potravou dravých larev vážky, chrostíka a dalšího hmyzu.

Lastury z organického vápníku, které by je před predátory ochránily, jim rostou pomalu a svrchu je navíc rozežírá kyselá voda. Po nějakých 15–20 letech pomalého růstu vykoukne perlorodka na povrch jako dospělý jedinec. Teď je jejím nepřítelem víceméně jen člověk a jeho zásahy do krajiny.

Pomáhat může každý

Ochraně perlorodky říční se významně a dlouhodobě věnuje organizace Beleco, z.s. (https://www.beleco.cz/)

Podílela se například na vytvoření záchranného programu, spolupracuje s mnoha státními institucemi a výzkumnými organizacemi. „Naším společným cílem je pomoci překlenout kritické období živočichovi, který tu s námi žije od prvohor a na našem území, respektive v celém středoevropském prostoru, je ohrožen vyhynutím.

Pro perlorodku je za minutu dvanáct,“ vysvětluje Jana Slezáková, spoluautorka poslední etapy záchranného programu a pokračuje: „Můžeme s jistotou říci, že tam, kde žijí perlorodky, je kvalitní životní prostředí a řeka s funkčními přírodními procesy.

Aby počet takových lokalit vzrůstal, je potřeba snižovat znečištění z odpadních vod, budovat šetrnější zemědělství a lesnictví, udržitelnou turistiku a zapojovat veřejnost. To je naše práce, to děláme my.

Na té základní praktické úrovni se může k přírodě chovat ohleduplně každý člověk.“.

Více informací hledejte například na: https://www.perlorodkaricni.cz/

Text: Martina Overstreet

Související články
Historie Příroda 18.2.2026
Není to největší šelma, ani největší suchozemské šelma, a dokonce ani největší kočkovitá šelma. Přesto je lev označován za krále zvířat. Spojován bývá zpravidla s africkým kontinentem, v omezeném počtu však žije i v Indii. V minulosti bylo navíc rozšíření těchto dravců mnohem větší, vyskytovali se i v Evropě, což si dnes jen těžko dovedeme […]
Příroda 16.2.2026
Dřív šlo na starém kontinentu o běžné zvíře. Postupem času se ale situace zubra evropského začala měnit. Jeho populace se zmenšovaly až na kritickou mez. Naštěstí následovaly různé reintrodukční projekty, díky nimž se úchvatní kopytníci začali vracet do přírody, do svého přirozeného prostředí. Na těchto projektech se podílí i čeští odborníci. Zkraje roku 2026 rozšířila […]
Příroda 11.2.2026
V rámci studie stejnopohlavního sexuálního chování u primátů se experti zaměřili mimo jiné na makaky rhesus. Stejně jako u šimpanzů bonobo jsou u těchto zvířat projevy homosexuality velmi časté. Jedná se o značně rozšířený a rovněž velmi známý druh. Makakové obecně se nechvalně proslavili krádežemi, které coby nenechaví zloději realizují při svých nájezdech na kabelky […]
Příroda 9.2.2026
Mnozí experti si nad tím lámali hlavy. Sexuální chování, k němuž se zvířata relativně často uchylují, přestože nevede k reprodukci, označovali za paradoxní. Jenže dané téma je o dost složitější, než by se na první pohled mohlo zdát. Nejde totiž o pouhé rozmnožování, ale i o vytváření sociálních vazeb či odbourávání stresu. Pohled na homosexualitu […]
Příroda 8.2.2026
Hluboko pod povrchem Země, kam se nikdy nedostane vrták ani sonda, se zřejmě nacházejí rozsáhlé a dosud málo pochopené struktury, které ovlivňují jednu z nejzásadnějších vlastností planety: její magnetické pole. Nová britská studie ukazuje, že nepravidelnosti v magnetickém poli, zaznamenané v horninách starých stovky milionů let, mohou být stopou po obrovských útvarech ležících těsně nad […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz