Je obecně známo, že samičky kolibříků bělokrkých mění po snesení vajec své zbarvení. Vědci se dlouhou dobu přeli o to, proč tomu tak je, nyní tomu přišli na pírko. Změna zbarvení totiž funguje jako odpuzovač samečků.

Podobně jako v lidském říši i v té zvířecí bývají mnohdy samičky nadměrně obtěžovány samečky, aniž by o to stály. V případě kolibříků bělokrkých (Florisuga mellivora) brání jejich mužští zástupci samičkám v normálním životě, ty na to však díky evoluci vyzrály.

Když dospělá samička kolibříka bělokrkého snese vejce, sameček kolibříka není nikde k nalezení. Když se mládě vylíhne, krmí ho samička zcela sama jídlem ze svého zobáku, ale současně čelí neustálému obtěžování.

Ukázalo se, že samičky s modrou hlavou se krmí déle a nejsou tolik pronásledovány, což je pro ptáky, kteří mají rychlejší metabolismus než kdokoliv jiný požehnáním.

„Zjistili jsme, že změna zbarvení pomáhá předcházet agresivnímu chování, které muži mají tendenci během krmení směřovat na kolibří samice, včetně klování a bouchání těla, aby se prosadila dominance nad jídlem,“ uvádí výzkumník na Washingtonské univerzitě Jay Falk, který publikoval studii o zbarvení kolibříků.

Zbarvení dospívajících samiček se neslučuje s teorií pohlavního výběru. Podle vědce je to skutečně neobvyklé, protože většinou když jsou „muži a ženy“ odlišní, mláďata obvykle vypadají jako dospělé samice, nikoli jako dospělí samci, a to platí téměř pro všechny ptáky.

„Bylo neobvyklé najít takového, kdy mláďata vypadají jako samci, následně bylo jasné, že zde něco nehraje…“ řekl Falk.