Domů     Příroda
Důmyslné maskování
Pavel Polcar 12.9.2021
Foto: PurpleHz / Creative Commons / CC-BY-2.0

Je obecně známo, že samičky kolibříků bělokrkých mění po snesení vajec své zbarvení. Vědci se dlouhou dobu přeli o to, proč tomu tak je, nyní tomu přišli na pírko. Změna zbarvení totiž funguje jako odpuzovač samečků.

Podobně jako v lidském říši i v té zvířecí bývají mnohdy samičky nadměrně obtěžovány samečky, aniž by o to stály. V případě kolibříků bělokrkých (Florisuga mellivora) brání jejich mužští zástupci samičkám v normálním životě, ty na to však díky evoluci vyzrály.

Když dospělá samička kolibříka bělokrkého snese vejce, sameček kolibříka není nikde k nalezení. Když se mládě vylíhne, krmí ho samička zcela sama jídlem ze svého zobáku, ale současně čelí neustálému obtěžování.

Ukázalo se, že samičky s modrou hlavou se krmí déle a nejsou tolik pronásledovány, což je pro ptáky, kteří mají rychlejší metabolismus než kdokoliv jiný požehnáním.

Zjistili jsme, že změna zbarvení pomáhá předcházet agresivnímu chování, které muži mají tendenci během krmení směřovat na kolibří samice, včetně klování a bouchání těla, aby se prosadila dominance nad jídlem,“ uvádí výzkumník na Washingtonské univerzitě Jay Falk, který publikoval studii o zbarvení kolibříků.

Zbarvení dospívajících samiček se neslučuje s teorií pohlavního výběru. Podle vědce je to skutečně neobvyklé, protože většinou když jsou „muži a ženy“ odlišní, mláďata obvykle vypadají jako dospělé samice, nikoli jako dospělí samci, a to platí téměř pro všechny ptáky.

„Bylo neobvyklé najít takového, kdy mláďata vypadají jako samci, následně bylo jasné, že zde něco nehraje…“ řekl Falk.

reklama
Související články
Pokud jste v nedávné době surfovali na vlnách internetu, mohla vás zaskočit zpráva, že vanilkové aroma již dávno není tím, čím bývalo. Do výrobní rovnice totiž měli vstoupit bobři… A to konkrétně s látkou kastoreum, která však člověku není tak úplně neznámá. Pro různé účely ji totiž více či méně využíval přes 2000 let. Je […]
Samotářské včely, tiší a nenápadní opylovači, hrají klíčovou roli v našem ekosystému. I když se jim říká samotářské, řada z nich se ráda druží a i ony, podobně jako včely medonosné, mohou žít v koloniích. V České republice existuje více než 580 druhů samotářských včel, z nichž mnohé jsou ohroženy vyhynutím. Mezi samotářské včely patří […]
Přírodní pastva velkých kopytníků může být velice účinným nástrojem pro zmírnění klimatických změn. Pastva divokých koní, zubrů či praturů totiž vede k ukládání uhlíku do půd v podobě stabilní organické hmoty, která uhlík uzavře v půdě a uchová mimo atmosféru po stovky let. Díky tomu mohly v dobách před expanzí člověka na všech kontinentech žít milionová […]
Kurosh Karimi a Günther Kletetschka z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy popsali novou metodu lokalizace tělesa skrytého pod povrchem. Nová metoda umožňuje odhadnout polohu, zejména hloubku tělesa a byla publikována v časopise Scientific Reports. Vše v zemské kůře má svou specifickou hustotu, například dvě přibližně stejně velké struktury mohou mít […]
Odborníci z Kolumbijské univerzity přinesli důkazy o tom, že rypouni Petersovi jsou schopní, zřejmě jako jediné ryby na světě, sdílet mezi sebou informace, týkající se jejich smyslového vnímání. To jim pomáhá najít potravu a přátele, stejně jako identifikovat nepřátele, a díky tomu snáze přežít. Rypoun Petersův je sladkovodní ryba, vyskytující se v povodí afrických řek […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz