Domů     Vesmír
Kosmická kost pro psa polapena teleskopy
Martin Janda 12.9.2021
These eleven images are of the asteroid Kleopatra, viewed at different angles as it rotates. The images were taken at different times between 2017 and 2019 with the Spectro-Polarimetric High-contrast Exoplanet REsearch (SPHERE) instrument on ESO’s VLT.  Kleopatra orbits the Sun in the Asteroid Belt between Mars and Jupiter. Astronomers have called it a “dog-bone asteroid” ever since radar observations around 20 years ago revealed it has two lobes connected by a thick “neck”.

Tým astronomů pracujících s teleskopem ESO/VLT získal dosud nejostřejší a nejpodrobnější záběry poněkud podivné planetky Kleopatra. Pozorování vědcům umožnila určit tvar a zpřesnit hmotnost tohoto podivného asteroidu, který svým vzhledem připomíná velkou kost.

Výzkum přinesl nové poznatky, které vysvětlují, jak tato planetka a její dva měsíce vznikly..

„Kleopatra je ve Sluneční soustavě opravdu výjimečná,“ říká Franck Marchis (SETI Institute, Mountain View, USA a Laboratoire d’Astrophysique de Marseille, Francie), vedoucí výzkumu této planetky s neobvyklým tvarem a dvěma měsíci, který byl publikován v časopise Astronomy &

Astrophysics. „Díky zkoumání objektů zcela vybočujících z řady věda dosahuje velkého pokroku. Myslím, že jedním z takových těles je i Kleopatra. Pochopením tohoto komplikovaného systému se můžeme naučit mnoho nového o Sluneční soustavě.“.

Kleopatra obíhá kolem Slunce v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Od okamžiku, kdy byl na základě radarových pozorování zhruba před 20 lety odhalen její neobvyklý tvar – dvojice laloků spojených tlustým krkem, ji astronomové označují jako ‚kost pro psa‘.

V roce 2008 objevil Franck Marchis a jeho kolegové dvojici malých těles obíhajících kolem Kleopatry. Měsíce byly pojmenovány po dětech slavné egyptské královny, AlexHelios a CleoSelene.

Aby se o asteroidu Kleopatra dozvěděli ještě více, použili Franck Marchis a jeho tým záběry planetky pořízené v období mezi lety 2017 a 2019 pomocí přístroje SPHERE, který pracuje na dalekohledu ESO/VLT. Díky rotaci planetky mohli astronomové těleso sledovat z různých úhlů.

Byli tak schopni vytvořit dosud nejpřesnější 3D model tvaru objektu a upřesnit jeho objem. Zjistili také, že jeden z laloků je o něco větší než druhý, a délku planetky stanovili na 270 kilometrů.

Ve druhé studii, rovněž zveřejněné v časopise Astronomy & Astrophysics, popisuje tým vědců pod vedením Miroslava Brože (Univerzita Karlova, Praha, Česká republika), jak využili data získaná přístrojem SPHERE ke zpřesnění oběžných drah obou měsíců planetky Kleopatra.

Předchozí práce sice možné parametry drah udávaly, ale nová pozorování získaná pomocí dalekohledu ESO/VLT ukázala, že se měsíce nacházejí jinde, než na předpovězených polohách.

„Tento rozpor bylo třeba vyřešit,“ říká Miroslav Brož. „Protože pokud jsou špatně dráhy měsíců, je špatně vše, včetně hmotnosti Kleopatry.“ Díky novým pozorováním a sofistikovaným modelům se týmu podařilo popsat, jakým způsobem gravitace Kleopatry ovlivňuje pohyb měsíců a přesně určit jejich komplikované oběžné dráhy.

Byli tak schopni spočítat hmotnost planetky, která je o 35 % nižší, než se původně odhadovalo.

Zkombinování nově určeného objemu a hmotnosti umožnilo astronomům spočítat průměrnou hustotu planetky. Je asi poloviční než hustota železa a zároveň podstatně nižší, než se dříve vědci domnívali. Nízká hustota Kleopatry, u které se soudí, že je složena z materiálu s vysokým zastoupením železa, naznačuje, že těleso by mohlo být značně porézní a mít strukturu označovanou jako ‚hromada suti‘ (angl.

rubble pile). Znamenalo by to, že Kleopatra pravděpodobně vznikla po velké srážce opětovným seskupením úlomků.

Nesoudržná struktura a způsob rotace planetky rovněž naznačují, jak mohly vzniknout její měsíce. Kleopatra se otáčí téměř kritickou rychlostí, tedy rychlostí, při které by se těleso začalo rozpadat. Dopady malých těles tak mohou z povrchu vymršťovat balvany.

Franck Marchis a jeho tým se domnívají, že z těchto drobných úlomků se postupně mohly formovat AlexHelios a CleoSelene, a Kleopatra tak svým měsícům vskutku ‚dala život‘.

Foto: Evropská jižní observatoř

Související články
Vesmír 5.7.2025
Astronomové oznámili objev teprve třetího známého objektu, který k nám přilétl z jiného hvězdného systému. Tento návštěvník, nově označený jako 3I/ATLAS, byl poprvé spatřen teleskopem v Chile jako neznámé těleso na výstředné dráze a podle odborníků se jednoznačně jedná o kometu mezihvězdného původu. „Tohle těleso se pohybuje opravdu rychle,“ uvedl ředitel Centra pro studium blízkozemních […]
Když se řekne „atom“, naprosté většině lidí vytane na mysli malá sluneční soustava, tzv. Rutherfordův model. Možná kvůli tomu, že je všudypřítomný – esteticky rozvířené elektrony se staly symbolem ateistů, Mezinárodní agentury pro atomovou energii i TV seriálu Teorie velkého třesku. A to navzdory tomu, že je vadný – svět na něm vystavený by zkolaboval […]
Objevy Vesmír 25.6.2025
Na observatoři vysoko v chilských Andách odstartoval desetiletý projekt, který promění naše vnímání vesmíru. Nový teleskop s největší digitální kamerou na světě zveřejnil první snímky a ukázal, co všechno nás čeká. Na vrcholu Cerro Pachón v Chile se 23. června 2025 otevřely dveře do nového věku astronomie. Dalekohled Vera C. Rubinové za 810 milionů dolarů, vybavený […]
Technika Vesmír 23.6.2025
Na mezinárodní přehlídce Paris Air Show předvádí česká firma Radalytica inovativní robotický systém RadalyX, který dokáže zrentgenovat celé letadlo přímo v hangáru. Využívá nejmodernější částicové detektory a dokáže zobrazovat složitou vnitřní strukturu výrobků. Díky přenosnosti a vysoké mobilitě robotických ramen už tak nemusí majitel vozit stroj do laboratoře ani jej rozebírat či rozřezat. Typickým příkladem […]
Vesmír Zajímavosti 20.6.2025
V rámci programu Apollo pobývali američtí astronauti pod taktovkou NASA na Měsíci mezi roky 1969 a 1972. Během letů nashromáždili mnoho vzorků měsíčních hornin, včetně malých oranžových „korálků“, které ke svému překvapení na povrchu Měsíce objevili. Díky pokročilým technologiím je nyní vědci mohli podrobit zkoumání a odhalit tajemství jejich vzniku. Když astronauti misí Apollo poprvé […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz