Africké horské lesy zadržují více uhlíku, než se předpokládalo, rychle ale mizí

Mezinárodní tým vědců zabývající se studiem tropických horských lesů v Africe zjistil, že množství uhlíku, které tyto lesy vážou ve své biomase, je daleko vyšší, než se předpokládalo. Zároveň je překvapila rychlost, jakou lesy mizí.

Podle studie, na které se podíleli také vědci z Přírodovědecké fakulty UK, Botanického ústavu AV ČR, České zemědělské univerzity, uloží jeden hektar nedotčených tropických lesů v afrických horách přibližně 150 tun uhlíku.

To odpovídá množství emisí CO2, které se vyprodukuje při zajištění elektrické energie pro stovku domácností ročně. Výsledky studie byly zveřejněny v nynějším čísle časopisu Nature. Podle zjištění vědců se v afrických horských lesích zachytí více uhlíku než na stejné ploše v amazonském deštném pralese.

Výsledky studie dále prokázaly, že africké horské lesy mají podobnou strukturu jako ty v nížinách. To znamená, že stávající informace IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change) o afrických horských lesích, podle kterých je v horských lesích uloženo 89 tun uhlíku na jeden hektar, značně podhodnocují význam těchto lesů v rámci globální regulace klimatu.

Výsledky studie jsou překvapivé. Předpokládalo se, že díky horskému klimatu budou tamní lesy zachycovat méně uhlíku. Nižší teploty v horách a dlouhá období, kdy jsou hory zahaleny mraky, by měly zpomalit růst stromů, zatímco silné větry a příkré a nestabilní svahy měly omezit velikost, které mohou stromy dosáhnout, než se vyvrátí a odumřou.

Vědci také zjistili, že na rozdíl od jiných kontinentů v Africe horské lesy pohlcují stejné množství uhlíku na jednotku plochy jako lesy nížinné. Navzdory jejich očekávání se v horských lesích stále velmi často objevují vzrostlé stromy, tzn.

stromy s průměrem kmenu přes 70 cm. A právě vzrostlé stromy zachytávají velké množství uhlíku. „Český tým ke globální studii významně přispěl výsledky svého dlouhodobého ekologického výzkumu v horských oblastech Kamerunu, kde působíme již více než 15 let.

Během této doby se nám i díky intenzivní spolupráci mezi českými odbornými institucemi podařilo významně přispět k poznání biodiverzity jedné z nejméně probádaných části světa a shromáždit unikátní data o rostlinách, hmyzu a ptácích západní Afriky,“ říká David Hořák z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

„Mezinárodní výzkum, při němž bylo změřeno na 72 000 stromů, probíhal na 44 horských lokalitách ve 12 afrických státech od Guineje po Etiopii, na jihu pak až po Mosambik. Samotné měření v horské lokalitě probíhá tak, že se vytyčí oblast, ve které se zaznamenává průměr kmene, výška a druh každého stromu.

Z těchto údajů lze pak spočítat množství uhlíku, které stromy pohlcují,“ dodává Jiří Doležal z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Miroslav Svoboda z České zemědělské univerzity doplňuje: „Tato studie je další ze studií, které poukazují na význam primárních lesů z hlediska poutání uhlíku a na jejich důležitou roli při řešení klimatické změny.

Zároveň také upozorňuje na zásadní pokles rozlohy těchto lesů nejen v oblasti rovníkové Afriky, což je podobný problém, který se řeší i v jiných částech světa.“ Mezinárodní vědecký tým také zkoumal, kolik tropických lesů z afrických pohoří zmizelo za posledních dvacet let.

Autoři studie spočítali, že ubylo 0,8 milionů hektarů lesa, zejména v Demokratické republice Kongo, v Ugandě a Etiopii, což vedlo k uvolnění více než 450 milionů tun CO2 zpět do atmosféry. Pokud bude pokračovat současné tempo odlesňování, zmizí do roku 2030 dalšího půl milionu hektarů těchto lesů.

Od roku 2000 bylo v Africe vykáceno asi pět procent tropických horských lesů. V některých zemích je to více než dvacet procent. Kromě toho, že tyto lesy významně ovlivňují regulaci klimatu, představují také přirozený biotop pro mnoho vzácných a ohrožených druhů.

Například jsou útočištěm poslední populace pralesních slonů, kteří v ekosystému zastávají nezanedbatelnou úlohu při roznášení semen a živin a spásání menších stromů. To přispívá k tomu, že vyšší stromy mají lepší příležitost k dalšímu růstu.

Tamní lesy zároveň poskytují vodu pro miliony lidí žijících níže po proudu řek. V rámci tzv. Bonnské úmluvy uvolnila většina afrických států velké plochy na obnovu lesů. Ačkoli je zalesňování důležité pro zmírnění změny klimatu, větší prioritou je zabránit odlesňování.

Vědci doufají, že tato nová zjištění pomohou k efektivnímu využití finančních mechanismů na zastavení odlesňování v tropických pohořích a pro zlepšení ochranářských zásahů při odlesňování v tropických pohořích.

Bohužel i v chráněných oblastech totiž odlesňování, degradace lesů a úbytek živočišných druhů představují stále velký problém.

Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Hejna hus i vzácní brouci. Pastva...

Pastva uherského stepního skotu má už po necelých pěti měsících kýžený...

Nelétá vše, co křídla má!

Obecným předpokladem je, že když má nějaký tvor křídla, je schopen letu....

Morče, nebo prasátko?

Morče domácí (Cavia aperea porcellus) je dnes již běžným domácím...

Země hicuje – oceány se...

Z nejnovější analýzy provedené v uplynulém roce vyplývá fakt, že je možné...

Pes dokáže odhalit pravou lidskou...

Podle nejčerstvější studie odborníků z Veterinární univerzity ve Vídni se psi...

Špinavému vzduchu se nevyhneme

Dýchat musí každý z nás a zhruba 99 % všech lidí na planetě dýchá znečištěný vzduch,...

Stále menší a menší plasty

Plasty jsou zkázou pro naši planetu a mikroplasty ničí naše těla. Zatímco...

„Kočičí vikingové“

Že byly kočky uctívané ve starověkém Egyptě, ví snad každé malé dítě, důkazy,...

Snímky NASA ukazují klimatickou...

Satelitní fotografie nádrže Mead na hranicích Nevady a Arizony názorně...

Rak bez „raka“, ale s morem

Včely však nejsou jediné, kdo by se měl bát o svou existenci. Namále mají také...

Nenechte si ujít další zajímavé články

25 let od prvního startu letounu L-159

25 let od prvního startu letounu...

Letos uběhlo 25 let od prvního vzletu prototypu letounu L-159 ALCA z letiště...
Utopili Habsburkové sen o indické kolonii v dluzích?

Utopili Habsburkové sen o indické...

Bengálci roku 1744 dobývají Bankibazar. V Evropě zatím zuří válka o...
Prince: Nevázaný sexsymbol i upjatý svědek Jehovův

Prince: Nevázaný sexsymbol i...

Rok 2016 byl „annus horribilis“ pro celý hudební svět. Hned...
Vrahy neposlušné tchyně se stali Vikingové

Vrahy neposlušné tchyně se stali...

Varjagové, švédští Vikingové, podnikali výpravy do východní Evropy....
S letními neduhy pomohou i zásoby ze spíže

S letními neduhy pomohou i zásoby...

Spáleniny od slunce, průjem nebo včelí bodnutí patří k těm méně příjemným...
Pedro Alberto Vargas: Vrah číhá na balkoně

Pedro Alberto Vargas: Vrah číhá...

Šílený střelec na balkoně hořícího bytu kropí okolí kulkami z poloautomatické...
Z komínů se stále kouří: Proč se Znojmu přezdívalo „město duchů“?

Z komínů se stále kouří: Proč se Znojmu...

Téměř 27 kilometrů měří na délku podzemí jihomoravského města Znojma....
České organizace čelily ve druhém čtvrtletí doposud nejvyššímu počtu kyberútoků

České organizace čelily ve druhém...

Na začátku roku čelila v průměru jedna česká organizace 1100...
Jasně červená barmanská legenda: Italská smetánka z ní zůstane u vytržení!

Jasně červená barmanská legenda:...

Píše se rok 1860 a v malé italské obci Novara má lihovarník Gaspare Campari...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.