Africké horské lesy zadržují více uhlíku, než se předpokládalo, rychle ale mizí

Mezinárodní tým vědců zabývající se studiem tropických horských lesů v Africe zjistil, že množství uhlíku, které tyto lesy vážou ve své biomase, je daleko vyšší, než se předpokládalo. Zároveň je překvapila rychlost, jakou lesy mizí.

Podle studie, na které se podíleli také vědci z Přírodovědecké fakulty UK, Botanického ústavu AV ČR, České zemědělské univerzity, uloží jeden hektar nedotčených tropických lesů v afrických horách přibližně 150 tun uhlíku.

To odpovídá množství emisí CO2, které se vyprodukuje při zajištění elektrické energie pro stovku domácností ročně. Výsledky studie byly zveřejněny v nynějším čísle časopisu Nature. Podle zjištění vědců se v afrických horských lesích zachytí více uhlíku než na stejné ploše v amazonském deštném pralese.

Výsledky studie dále prokázaly, že africké horské lesy mají podobnou strukturu jako ty v nížinách. To znamená, že stávající informace IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change) o afrických horských lesích, podle kterých je v horských lesích uloženo 89 tun uhlíku na jeden hektar, značně podhodnocují význam těchto lesů v rámci globální regulace klimatu.

Výsledky studie jsou překvapivé. Předpokládalo se, že díky horskému klimatu budou tamní lesy zachycovat méně uhlíku. Nižší teploty v horách a dlouhá období, kdy jsou hory zahaleny mraky, by měly zpomalit růst stromů, zatímco silné větry a příkré a nestabilní svahy měly omezit velikost, které mohou stromy dosáhnout, než se vyvrátí a odumřou.

Vědci také zjistili, že na rozdíl od jiných kontinentů v Africe horské lesy pohlcují stejné množství uhlíku na jednotku plochy jako lesy nížinné. Navzdory jejich očekávání se v horských lesích stále velmi často objevují vzrostlé stromy, tzn.

stromy s průměrem kmenu přes 70 cm. A právě vzrostlé stromy zachytávají velké množství uhlíku. „Český tým ke globální studii významně přispěl výsledky svého dlouhodobého ekologického výzkumu v horských oblastech Kamerunu, kde působíme již více než 15 let.

Během této doby se nám i díky intenzivní spolupráci mezi českými odbornými institucemi podařilo významně přispět k poznání biodiverzity jedné z nejméně probádaných části světa a shromáždit unikátní data o rostlinách, hmyzu a ptácích západní Afriky,“ říká David Hořák z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

„Mezinárodní výzkum, při němž bylo změřeno na 72 000 stromů, probíhal na 44 horských lokalitách ve 12 afrických státech od Guineje po Etiopii, na jihu pak až po Mosambik. Samotné měření v horské lokalitě probíhá tak, že se vytyčí oblast, ve které se zaznamenává průměr kmene, výška a druh každého stromu.

Z těchto údajů lze pak spočítat množství uhlíku, které stromy pohlcují,“ dodává Jiří Doležal z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Miroslav Svoboda z České zemědělské univerzity doplňuje: „Tato studie je další ze studií, které poukazují na význam primárních lesů z hlediska poutání uhlíku a na jejich důležitou roli při řešení klimatické změny.

Zároveň také upozorňuje na zásadní pokles rozlohy těchto lesů nejen v oblasti rovníkové Afriky, což je podobný problém, který se řeší i v jiných částech světa.“ Mezinárodní vědecký tým také zkoumal, kolik tropických lesů z afrických pohoří zmizelo za posledních dvacet let.

Autoři studie spočítali, že ubylo 0,8 milionů hektarů lesa, zejména v Demokratické republice Kongo, v Ugandě a Etiopii, což vedlo k uvolnění více než 450 milionů tun CO2 zpět do atmosféry. Pokud bude pokračovat současné tempo odlesňování, zmizí do roku 2030 dalšího půl milionu hektarů těchto lesů.

Od roku 2000 bylo v Africe vykáceno asi pět procent tropických horských lesů. V některých zemích je to více než dvacet procent. Kromě toho, že tyto lesy významně ovlivňují regulaci klimatu, představují také přirozený biotop pro mnoho vzácných a ohrožených druhů.

Například jsou útočištěm poslední populace pralesních slonů, kteří v ekosystému zastávají nezanedbatelnou úlohu při roznášení semen a živin a spásání menších stromů. To přispívá k tomu, že vyšší stromy mají lepší příležitost k dalšímu růstu.

Tamní lesy zároveň poskytují vodu pro miliony lidí žijících níže po proudu řek. V rámci tzv. Bonnské úmluvy uvolnila většina afrických států velké plochy na obnovu lesů. Ačkoli je zalesňování důležité pro zmírnění změny klimatu, větší prioritou je zabránit odlesňování.

Vědci doufají, že tato nová zjištění pomohou k efektivnímu využití finančních mechanismů na zastavení odlesňování v tropických pohořích a pro zlepšení ochranářských zásahů při odlesňování v tropických pohořích.

Bohužel i v chráněných oblastech totiž odlesňování, degradace lesů a úbytek živočišných druhů představují stále velký problém.

Rubriky:  Ekologie Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Unikátní fakta o dětském mikrobiomu

Zdánlivě „přátelské“ bakterie, které žijí přirozeně ve střevech dítěte, mohou ovlivnit...

Genové úpravy opět na scéně

Výzkumníci jsou přesvědčeni, že je biotechnologie srovnatelná s tradičními...

Návrat běžného nachlazení

S příchodem podzimního počasí se očekává také návrat běžných infekčních onemocnění, jako...

Tažení helvétského kříže proti CO₂:...

Není to ani týden, co byla na Islandu uvedena do provozu zatím největší...

Důmyslné maskování

Je obecně známo, že samičky kolibříků bělokrkých mění po snesení vajec své...

Umělé mozečky pomohou s...

Začátkem září mezinárodní vědecký ký tým představil světu své úspěchy –...

Králík nebo pes? Kdo může za odchod...

Vymizení našich nejbližších příbuzných, neandertálců, asi před 30 000 lety je pro...

Africké horské lesy zadržují více...

Mezinárodní tým vědců zabývající se studiem tropických horských lesů v Africe...

Zachycena při činu

Vědci nevycházejí z úžasu při pohledu na videozáznam pořízený na Seychelách....

Návrat plejtváků do jejich...

Plejtváky to táhne zpět do jejich původního prostředí, do vod Atlantského...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Nadvláda žen nad muži: Existoval vůbec někdy matriarchát?

Nadvláda žen nad muži: Existoval...

Švýcarský historik Johann Jakob Bachofen (1815–1887) přichází roku 1861 s...
Pojišťovny zaplatí onkologickým pacientkám mražení vajíček

Pojišťovny zaplatí onkologickým...

Zdravotní pojišťovny začnou od nového roku platit onkologickým pacientkám...
Bighorn Medicine Wheel: Místo v horách milují Indiáni i turisté

Bighorn Medicine Wheel: Místo v...

Místo vysoko v horách využívají Indiáni po staletí. Energie, která zde...
Směny na 14 hodin nepatří mezi výjimky: Rytmus udává pracovní doba v továrně

Směny na 14 hodin nepatří mezi...

Zatímco ještě v 18. století měli poddaní zasvětit svůj volný čas hlavně náboženskému...
Mají rády maso

Mají rády maso

Jsou krásné, ale smrtící. Masožravé rostliny jsou vskutku úchvatné unikáty, jejich...
Lidé s epilepsií přestávají kvůli nemoci sportovat: Ale zbytečně

Lidé s epilepsií přestávají kvůli...

Máte epilepsii, raději nesportujte, je to nebezpečné – i takové rady si často...
Proč komunisté přejmenovali město Zlín na Gottwaldov?

Proč komunisté přejmenovali město...

Zatímco v Sovětském svazu se v době vlády komunistů hojně...
Festival v Altamontu se zvrhnul ve vlnu násilností a skončil vraždou

Festival v Altamontu se zvrhnul ve...

Legendární festival ve Woodstocku v roce 1969 se dnes spojuje s vrcholem éry...
U mořských želv vyhrávají samice

U mořských želv vyhrávají samice

Podle vědců hrozí největší světové populaci mořských želv, jež žijí na Velkém...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.