Domů     Příroda
24 000 let staré organismy nalezené zmrzlé na Sibiři se mohou stále rozmnožovat
Martin Janda 8.6.2021

Říkají mu „evoluční skandál“. Miliony let k reprodukci nepotřeboval sex, pak si na 24 000 let ustlal v sibiřském permafrostu a po rozmražení se rozmnožuje, jakoby se nechumelilo.

Mnohobuněční bezobratlí živočichové z třídy pijavenek, kteří znají pouze samičí pohlaví, jsou proslulí svou odolností vůči radiaci a schopností odolávat nehostinnému prostředí: vysychání, hladovění a nízkému obsahu kyslíku.

Existují také již nejméně 35 milionů let – a dnes je můžeme najít ve sladkovodních jezerech, rybnících, potocích a vlhkých suchozemských biotopech, jako jsou mechy, lišejníky, kůra stromů a půda.

Tito nepatrní tvorové jsou schopni přežít v životu nepřejícímu prostředí díky tomu, že téměř zcela zastaví svůj metabolismus. „Tento stav se nazývá kryptobióza“, uvedl Stas Malavin, výzkumný pracovník Laboratoře půdní kryologie v Ústavu fyzikálně-chemických a biologických půdních věd v ruském Puščinu. „Je to jakýsi stav mezi životem a smrtí.“.

Právě ruští badatelé již dříve izolovali z věčně zmrzlé půdy jiné mikroskopické organismy, včetně 30 000 let starého červa hlístice. Nejnověji však Malavin a jeho kolegové použili radiokarbonové datování, aby určili, že pijavenky, získané ze vzorků pocházejících z odlehlých arktických lokalit pomocí vrtné soupravy, jsou staré neuvěřitelných 24 000 let. O to větší šok pro vědce byl, když se v laboratorních podmínkách začali množit.

Vědci si však nejsou jisti biologickými mechanismy, které těmto drobným organismům umožňují přežít v ledu po tak dlouhou dobu, uvedl Malavin. „Výsledkem naší studie je tak více otázek než odpovědí.“

Související články
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
Příroda 7.6.2026
Chobotnice patří mezi nejinteligentnější bezobratlé živočichy na Zemi. Dokážou řešit problémy, otevírat nádoby, učit se pozorováním a některé druhy si dokonce pamatují řešení úloh celé měsíce. Nyní k jejich pozoruhodným schopnostem přibyla další. Vědci zjistili, že chobotnice umějí využívat zrcadlo jako nástroj k nalezení potravy, kterou nemohou přímo vidět. Výzkumníci z Dartmouth College připravili experiment, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz