Domů     Příroda
Z rybích šupin lze vyčíst změny životního prostředí
Pavel Polcar 19.3.2021
Foto: Jiří Peterka, BC AV ČR

Podobně jako u stromů lze zjistit jejich věk z letokruhů, o stáří a růstu ryb totéž vypovídají jejich šupiny. Vzorky šupin mohou ale také prozradit mnohé o změnách v životním prostředí.

Vědci z Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) využili svou unikátní sbírku a zaměřili se na potenciál rybích šupin zaznamenat historické změny ve vodním prostředí. V aktuální studii publikované v odborném časopise Science of the Total Environment popsali pomocí analýzy 1200 vzorků šupin více než čtyřicetiletý vývoj vodárenské nádrže Římov na Českobudějovicku.

Šupiny se po mnoho desetiletí rutinně používají k určení věku a růstu ryb a řada výzkumných institucí, rybářských agentur a muzeí proto spravuje rozsáhlé sbírky rybích šupin. Nejinak je tomu i u Hydrobiologického ústavu BC AV ČR, který schraňuje mnohatisícovou sbírku rybích šupin pocházejících z jezer a nádrží z České republiky i zahraničí.

Z takto archivovaných biologických vzorků lze díky moderním vědeckým metodám získat nové informace, například o podmínkách životního prostředí, čistotě vody, výživě, zdravotním stavu nebo genetické rozmanitosti minulých populací.

Unikátní sbírku archivovaných rybích šupin z římovské přehrady podrobili vědci analýze stabilních izotopů uhlíku a dusíku. „Analyzovali jsme 1200 vzorků šupin, které pokrývaly celou historii vývoje této vodárenské nádrže od jejího napuštění v roce 1979 až do současnosti,“ říká hydrobiolog Mojmír Vašek s tím, že výsledky následně porovnávali s údaji z dlouhodobého monitoringu kvality vody v nádrži Římov.

Jedinečnost studie však nespočívala pouze v uceleném souboru šupin z jednoho místa za posledních čtyřicet let, ale také v tom, že poprvé v celosvětovém měřítku zachytila vznik vodní nádrže a její postupný vývoj.

Množství minerálních živin a planktonních řas v nádrži Římov se v průběhu uplynulých čtyř desetiletí poměrně výrazně měnily a vědce zajímalo, zda se tyto dlouhodobé proměny vlastností vodního ekosystému projeví v izotopovém složení archivovaných rybích šupin.

Výsledky ukázaly, že izotopové složení šupin bylo skutečně ovlivněno podmínkami prostředí, ve kterém ryby žily. „Když se napustila přehradní nádrž, došlo v nově vytvořeném vodním ekosystému k výrazným změnám různých biochemických parametrů.

Tyto změny postupně odezněly během pěti až deseti let,“ popisuje počátky nádrže, které se propsaly do rybích šupin, Mojmír Vašek. Na sklonku éry komunismu na konci osmdesátých let, kdy se v zemědělství používalo hodně hnojiv a neexistovaly čističky odpadních vod, byla nádrž zatížená vysokým přísunem živin, ve vodě bylo příliš mnoho řas a sinic, a to vše se odrazilo i v izotopovém složení šupin.

Od začátku devadesátých let pak díky umírněnějšímu používání hnojiv a budování čističek začala živinová zátěž v nádrži klesat a tento trend byl patrný ještě na začátku nového tisíciletí. „To je jednoznačně pozitivní trend, ale během posledních deseti letech se bohužel zastavil,“ dodává hydrobiolog.

Výsledky výzkumu přináší důležité potvrzení o schopnosti rybích šupin vypovídat o stavu ekosystému. Tam, kde chybí přímá měření, může izotopový záznam uložený v rybích šupinách pomoci rekonstruovat minulé podmínky životního prostředí.

reklama
Související články
Evoluce sexu a význam pohlavního rozmnožování se staly možná nejdiskutovanějšími tématy evoluční biologie. Vedou nejen k mnohým rozporům mezi odborníky, ale i k mnoha matematickým modelům. Přesto, že toho o významu pohlavního rozmnožování byla napsána kvanta, nemáme pořád úplně jasno v tom, proč v živé přírodě převažuje. Byly vysloveny desítky teorií, které si sice často neodporují a žádná […]
Rohy máme spojené spíše s nosorožci či dobytkem, přesto existuje celá řada rohatých ještěrek a hadů. Co je rozhodujícím kritériem pro to, že se u některých druhů těchto plazů vyvinou, zatímco jiní si vystačí bez nich? A skýtají svých nositelům samé výhody, nebo jsou jim spíše na škodu? Hadi a ještěrky patří do řádu šupinatých […]
Stovky kreseb, táhnoucích se desítky kilometrů přes vyprahlou krajinu na jižním pobřeží Peru, představují pro odborníky tu pravou badatelskou výzvu. Znázorňují totiž nejen kočky, opici, kolibříka a lamy, ale údajně také astronauta. Kdo je namaloval, a proč? Neobyčejná galerie geoglyfů, jak jsou obrazce nazývány, leží zhruba 500 kilometrů od hlavní peruánské metropole, Limy. Ačkoli je […]
Čichové vjemy v lidech vyvolávají jasnější a pozitivnější vzpomínky, to je dobře známý fakt. Díky tomu jim mohou zlepšit náladu. Nyní však americké vědce napadlo, že by se tohoto efektu dalo využít při léčbě lidí s depresemi. Hned několik studií prokázalo, že si lidé i po roce mohou pamatovat vůni s 65 % přesností, zatímco […]
Tak zvanou myrmekofilii neboli soužití s mravenci lze pozorovat u řady brouků, jedná se například o životní strategii praktikovanou housenkami motýlů, u nás zejména modrásků. Dopouštějí se jí i někteří pavoukovci, například štíři. Izraelským vědcům se nyní podařilo zachytit, jak se „pseudoštír“ vitie Wahrmanova nechala do mraveniště odvézt na zádech štíra izraelského. Už v roce […]
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz