Domů     Příroda
Peking zahalila oranžová mlha
Pavel Polcar 16.3.2021
Ilustrační foto: flutie8211 / pixabay.com

V čínském Pekingu se 15. března odehrála nejhorší písečná bouře za posledních deset let. Žlutý písek a prach v kombinaci se špatnou kvalitou ovzduší vytvořily toxický opar, jenž zahalil město do oranžové mlhy.

Písečná bouře zasáhla čínské hlavní město poté, co silná vichřice přivála písek z pouště Gobi. „Je to nejintenzivnější písečná bouře v naší zemi za posledních deset let, která navíc pokryje nejširší oblast,“ uvedl čínský národní meteorologický úřad.

Množství velmi jemných částic PM2,5, které se dostanou až do plic, stouplo na 732 miligramů na metr krychlový. Světová zdravotnická organizace (WHO) přitom jako doporučenou hodnotu uvádí pouhých 25 miligramů.

Vyšší je i hodnota částic označovaných jako PM10, které stojí za dýchacími obtížemi. Ta je až 180krát vyšší než bezpečný standard. Index kvality ovzduší (AQI) dosáhl „nebezpečných“ 999.

Písečné bouře jsou v březnu a v dubnu v Pekingu poměrně časté, a to kvůli blízkosti rozlehlé poušti Gobi, jež se rozkládá přes sever země a Mongolsko. Svůj podíl na tom má i odlesňování a eroze napříč severní Čínou.

Čínská vláda utratila miliardy dolarů na projekty, které mají zastavit rozšiřování pouští, mimo jiné vysazováním stromů či ochranou zbývajícího rostlinstva na okraji pouštních oblastí.

Peking a další čínská města čelí děsivé úrovni znečištění ovzduší kvůli své závislosti na uhlí, rostoucí populaci a zvýšené automobilové dopravě. Znečištění ovzduší je již zdraví škodlivé, ale v kombinaci s písečnými bouřkami se může stát ještě vážnějším problémem.

Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz