Národní muzeum představilo veřejnosti dokončený Palachův pylon

Před Novou budovou Národního muzea se již řadu let vyjímá necelých 30 metrů vysoký ocelový pylon, který nebyl až doposud zcela dokončen. Nyní Národní muzeum tento pomník dokončilo a vdechlo mu původně zamýšlenou podobu.

Celé dílo bylo slavnostně představeno veřejnosti 17. listopadu 2020, kdy si připomínáme znovunabytí svobody v naší zemi, a stalo se tak nejen němým svědkem, ale i přímým účastníkem historických událostí, připomínkou oběti Jana Palacha a zároveň odčiněním ztráty tvůrčí svobody jeho autorů Karla Pragera a Miloslava Chlupáče.

Palachův pylon je pomník památce Jana Palacha stojící u Nové budovy Národního muzea, bývalého sídla Federálního shromáždění v Praze. Tento ocelový pylon navrhl architekt Karel Prager v únoru roku 1968 při projektování komplexu Federálního shromáždění.

Architekt Prager od počátku spolupracoval s nejlepšími výtvarníky té doby. Na formulování výtvarného konceptu se podílel jeden z nejvýznamnějších českých historiků a teoretiků umění Jiří Šetlík. Štíhlý ocelový pylon, který znázorňuje k nebi šlehající plamen, měl podle původního návrhu nést plastiku Miloslava Chlupáče.

Dramatické události, které se odehrály v Československu během výstavby komplexu Federálního shromáždění (srpnová okupace země vojsky Varšavské smlouvy a zejména sebeupálení Jana Palacha v lednu 1969), přiměly autory pylonu ke spontánnímu rozhodnutí svoje dílo, stojící před hlavním slavnostním vstupem do komunistického parlamentu a pár desítek metrů od sebeupálení, věnovat památce Palachovy oběti.

K dokončení realizace umístění plastiky na ocelový pylon však nakonec nedošlo. Po radikální změně politického kurzu bylo stranickými orgány KSČ rozhodnuto o odstranění a neinstalování některých výtvarných děl připravovaných pro budovu Federálního shromáždění a o jejich nahrazení jinými.

Zvažovala se dokonce i úplná likvidace pylonu samotného. K té nakonec nedošlo a architektem Pragerem vyhrazené místo v pylonu pro Chlupáčovu plastiku vyplnil dutý kamenný blok se státním znakem a dvěma větami z československé ústavy.

Pozapomenutý a veřejně neznámý význam monumentu připomněl až v roce 2018 akademický sochař Antonín Kašpar, který ocelový pylon restauroval. Při restaurátorském průzkumu objevil v archivu Národního muzea dokumentaci na přístavbu a úpravy budovy Federálního shromáždění, kterou vypracoval Architektonický atelier GAMA v roce 1991, a výkresy podepsal tehdejší ředitel ateliéru architekt Prager.

V této dokumentaci se pylon již nazývá Palachův pylon a navrhuje se jeho rehabilitace. Karel Prager po Sametové revoluci napsal: „Pylon před budovou Federálního shromáždění a jeho kamenný blok nebyl dokončen vytesáním skulptury „Plamen“ sochaře Miloslava Chlupáče.

Skici této plastiky byly uchovány a je ji třeba dokončit do sádrového modelu pro realizaci v žulovém bloku přímo na místě. Nápisy a státní znak náhradně osazený na kamenném bloku byl již odstraněn.“

K následné rehabilitaci však z neznámého důvodu nedošlo, autoři Palachova pylonu mezitím postupně zemřeli a na sádrovou skicu opět na dlouhá léta usedl prach. V čase Palachových nedožitých 70. narozenin, v němž projekt rehabilitace znovu spatřil světlo světa, se vedení Národního muzea rozhodlo původní záměr dokončit.

Rok 2019, kdy si celá země připomněla 50 let od Palachovy živé pochodně a 30. výročí Sametové revoluce, byl pak ve znamení prvních jednání o rehabilitaci Palachova pylonu se zástupci dědiců obou autorů, restaurátorem, zástupci Národního památkového ústavu a Ministerstva kultury.

Vzhledem k hmotnosti původně navrhovaného bloku a problematice jeho ukotvení na ocelový pylon bylo třeba provést realizaci v jiném materiálu, který se blíží autorské práci a výtvarným záměrům. Po konzultaci se zástupci nositelů autorských práv a zástupci Národního památkového ústavu byl zvolen jako finální materiál bronz.

V témže roce byly zahájeny první práce na realizaci plastiky, kterou byl, na základě výsledku veřejné soutěže, pověřen akademický sochař Antonín Kašpar.

Dnes si připomínáme 31. výročí Sametové revoluce, Den boje za svobodu a demokracii, ale také památku všech hrdinů, kteří za naši svobodu a možnost žít naše životy v demokracii, obětovali životy své. Naše vlast a její obyvatelé právě prožívají nelehké časy.

Přesto, a právě proto jsme se památník Jana Palacha, skromně a při dodržení všech platných protiepidemických pravidel za využití televizního přenosu a on-line technologií, rozhodli právě v dnešní den odhalit.

Abychom tak vzdali čest všem, kteří se o naši svobodu v minulosti zasloužili, připomněli si její důležitost pro současnost a nezapomněli ji ochraňovat ani v budoucnosti,“ řekl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Pes člověka doprovází už 23 000 let

Člověk a pes. To spojení vzniklo už v dobách, kdy i prastaré civilizace...

Učitel na míru: Přírodověda na JU...

Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity chce změnit status neoblíbených...

Nelíbejte křečky!

Důrazná doporučení pro chovatele křečků coby domácích mazlíčků vydaly...

16. ročník programu L’Oréal-UNESCO...

Pandemie Covid-19 ovlivnila celý svět, samozřejmě i ten vědecký. Ještě více se...

Je třeba si to náležitě užít

Pohlavní styk není pouze aktem k zachování druhu, pro některé, jako jsou například...

Výzkum českých vědců: Drobní pěvci...

O drobných ptácích se dlouho soudilo, že mají v důsledku predace tak...

Zlatá rybka na kolečkách

Je řízení auta a jiných strojů výsadou člověka, nebo umělé...

Prasečí srdce pro lidi? Zatím...

První transplantace geneticky pozměněného prasečího srdce umírajícímu člověku na...

Zemědělství se dařilo i v...

Odborníci z University of California v Riverside ve své nové...

Nová éra ve šlechtění rostlin

Během vývoje rostlin je přesná rovnováha rostlinných hormonů cytokininů zcela...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Pomocník účetních i studentů. Vědecká kalkulačka slaví padesátiny!

Pomocník účetních i studentů....

Profesor pomalu kráčí kolem svých žáků. Ti mají nos zabořený v testu a hbitě...
Pravlast tradičního jídla: Uvařili plněné taštičky s masem jako první Číňané?

Pravlast tradičního jídla: Uvařili...

Slunce už vykouklo na horizontu a Čang se svojí rodinou a přáteli...
Děs za každým stromem: 5 nejstrašidelnějších lesů světa

Děs za každým stromem: 5...

Procházka mezi stromy je zdravá. Čerstvý vzduch pročistí plíce, zeleň uklidní...
Mluví zvířata cizími jazyky?

Mluví zvířata cizími jazyky?

Zvířata mají svou vlastní řeč, o tom není pochyb. Ovšem mají také různé...
Zaniklé řemeslo: Jak se formani bránili zlodějům?

Zaniklé řemeslo: Jak se formani...

Hlavu skrytou pod kloboukem, zachumlaný v tmavém kabátci, nohy má schované...
Plemeno bojových psů: Za svoji vlast padlo 25 amerických dobrmanů

Plemeno bojových psů: Za svoji...

Tmou se ozve výhružné zavrčení. Zní děsivě. Malý Japonec rozsvítí baterku a...
Fantom opery: Skutečně žil tajemný přízrak?

Fantom opery: Skutečně žil tajemný...

Je to zcela jistě jeden z nejslavnějších příběhů historie. Vypráví o velké lásce,...
Byla smrt Ludvíka II Bavorského nehoda, nebo vražda?

Byla smrt Ludvíka II Bavorského...

Ludvíka II Bavorského sice vytáhnou z jezera, v plicích však...
Výkupné za bohatého dědice

Výkupné za bohatého dědice

Zmlátili ho a připoutali ho řetězem v nějaké tmavé díře, kde pořád...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.