Národní muzeum představilo veřejnosti dokončený Palachův pylon

Před Novou budovou Národního muzea se již řadu let vyjímá necelých 30 metrů vysoký ocelový pylon, který nebyl až doposud zcela dokončen. Nyní Národní muzeum tento pomník dokončilo a vdechlo mu původně zamýšlenou podobu.

Celé dílo bylo slavnostně představeno veřejnosti 17. listopadu 2020, kdy si připomínáme znovunabytí svobody v naší zemi, a stalo se tak nejen němým svědkem, ale i přímým účastníkem historických událostí, připomínkou oběti Jana Palacha a zároveň odčiněním ztráty tvůrčí svobody jeho autorů Karla Pragera a Miloslava Chlupáče.

Palachův pylon je pomník památce Jana Palacha stojící u Nové budovy Národního muzea, bývalého sídla Federálního shromáždění v Praze. Tento ocelový pylon navrhl architekt Karel Prager v únoru roku 1968 při projektování komplexu Federálního shromáždění.

Architekt Prager od počátku spolupracoval s nejlepšími výtvarníky té doby. Na formulování výtvarného konceptu se podílel jeden z nejvýznamnějších českých historiků a teoretiků umění Jiří Šetlík. Štíhlý ocelový pylon, který znázorňuje k nebi šlehající plamen, měl podle původního návrhu nést plastiku Miloslava Chlupáče.

Dramatické události, které se odehrály v Československu během výstavby komplexu Federálního shromáždění (srpnová okupace země vojsky Varšavské smlouvy a zejména sebeupálení Jana Palacha v lednu 1969), přiměly autory pylonu ke spontánnímu rozhodnutí svoje dílo, stojící před hlavním slavnostním vstupem do komunistického parlamentu a pár desítek metrů od sebeupálení, věnovat památce Palachovy oběti.

K dokončení realizace umístění plastiky na ocelový pylon však nakonec nedošlo. Po radikální změně politického kurzu bylo stranickými orgány KSČ rozhodnuto o odstranění a neinstalování některých výtvarných děl připravovaných pro budovu Federálního shromáždění a o jejich nahrazení jinými.

Zvažovala se dokonce i úplná likvidace pylonu samotného. K té nakonec nedošlo a architektem Pragerem vyhrazené místo v pylonu pro Chlupáčovu plastiku vyplnil dutý kamenný blok se státním znakem a dvěma větami z československé ústavy.

Pozapomenutý a veřejně neznámý význam monumentu připomněl až v roce 2018 akademický sochař Antonín Kašpar, který ocelový pylon restauroval. Při restaurátorském průzkumu objevil v archivu Národního muzea dokumentaci na přístavbu a úpravy budovy Federálního shromáždění, kterou vypracoval Architektonický atelier GAMA v roce 1991, a výkresy podepsal tehdejší ředitel ateliéru architekt Prager.

V této dokumentaci se pylon již nazývá Palachův pylon a navrhuje se jeho rehabilitace. Karel Prager po Sametové revoluci napsal: „Pylon před budovou Federálního shromáždění a jeho kamenný blok nebyl dokončen vytesáním skulptury „Plamen“ sochaře Miloslava Chlupáče.

Skici této plastiky byly uchovány a je ji třeba dokončit do sádrového modelu pro realizaci v žulovém bloku přímo na místě. Nápisy a státní znak náhradně osazený na kamenném bloku byl již odstraněn.“

K následné rehabilitaci však z neznámého důvodu nedošlo, autoři Palachova pylonu mezitím postupně zemřeli a na sádrovou skicu opět na dlouhá léta usedl prach. V čase Palachových nedožitých 70. narozenin, v němž projekt rehabilitace znovu spatřil světlo světa, se vedení Národního muzea rozhodlo původní záměr dokončit.

Rok 2019, kdy si celá země připomněla 50 let od Palachovy živé pochodně a 30. výročí Sametové revoluce, byl pak ve znamení prvních jednání o rehabilitaci Palachova pylonu se zástupci dědiců obou autorů, restaurátorem, zástupci Národního památkového ústavu a Ministerstva kultury.

Vzhledem k hmotnosti původně navrhovaného bloku a problematice jeho ukotvení na ocelový pylon bylo třeba provést realizaci v jiném materiálu, který se blíží autorské práci a výtvarným záměrům. Po konzultaci se zástupci nositelů autorských práv a zástupci Národního památkového ústavu byl zvolen jako finální materiál bronz.

V témže roce byly zahájeny první práce na realizaci plastiky, kterou byl, na základě výsledku veřejné soutěže, pověřen akademický sochař Antonín Kašpar.

Dnes si připomínáme 31. výročí Sametové revoluce, Den boje za svobodu a demokracii, ale také památku všech hrdinů, kteří za naši svobodu a možnost žít naše životy v demokracii, obětovali životy své. Naše vlast a její obyvatelé právě prožívají nelehké časy.

Přesto, a právě proto jsme se památník Jana Palacha, skromně a při dodržení všech platných protiepidemických pravidel za využití televizního přenosu a on-line technologií, rozhodli právě v dnešní den odhalit.

Abychom tak vzdali čest všem, kteří se o naši svobodu v minulosti zasloužili, připomněli si její důležitost pro současnost a nezapomněli ji ochraňovat ani v budoucnosti,“ řekl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Úspěch českého SPACE týmu společnosti Atos

Úspěch českého SPACE týmu...

Český SPACE tým společnosti Atos se bude podílet na vývoji testovacího zařízení...
Zdravější pivo? Vědci poprvé upravili chmel moderní technologií CRISPR

Zdravější pivo? Vědci poprvé...

Více léčivých látek a hořkých kyselin v chmelu chtějí docílit vědci z...
Leden jako měsíc boje proti rakovině děložního čípku

Leden jako měsíc boje proti rakovině...

První měsíc v roce byl vyhlášen jako mezinárodní měsíc boje proti rakovině...
Rok 2021 a připojení 15 nových jaderných bloků

Rok 2021 a připojení 15 nových...

Celkem 15 nových jaderných bloků o souhrnném instalovaném výkonu přes...
Jen „čísla“ ze spermiogramu nestačí

Jen „čísla“ ze spermiogramu nestačí

Mužská plodnost klesá a reflektují to i „tabulky“ WHO. Normální...
Stá zebra Chapmanova v liberecké zoo

Stá zebra Chapmanova v liberecké...

Zebry Chapmanovy (Equus quagga chapmani) mohou návštěvníci v...
Jak Češi zvládají home office?

Jak Češi zvládají home office?

Dlouhodobý boj s koronavirem přináší také stále častější práci na bázi...
Pompeje „otevřely“ bistro

Pompeje „otevřely“ bistro

Archeologické práce po celém světě neustávají ani v době pandemie, díky...
Hřeb z Kristova kříže

Hřeb z Kristova kříže

Krátce před Vánoci nalezli archeologové v milevském klášteře ukrytou schránku. Jaké bylo...
Scottyho poslední cesta: Vesmírný turista vyrazil na oběžnou dráhu s ostatky herce ze Star Treku

Scottyho poslední cesta: Vesmírný...

Po dvanácti letech od své výpravy na oběžnou dráhu vesmírný turista...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Dějepis jinak: Proč neexistuje rok nula?

Dějepis jinak: Proč neexistuje...

Co vlastně znamenají zkratky, které někdy píšeme po...
Temné dějiny Vatikánu: Papež mrtvému předchůdci usekne prsty!

Temné dějiny Vatikánu: Papež...

„Náš papež Formosus (asi 816-896) zemřel,“ nese se Římem, „zřejmě ho otrávili!“....
Byl Bush junior nejhorším prezidentem v historii USA?

Byl Bush junior nejhorším...

Syn úspěšného otce, symbol války proti teroru. George W. Bush se pro mnohé zapíše...
Turkmenistán: Brána do pekla hoří již 50 let

Turkmenistán: Brána do pekla hoří...

Turkmenistán je země, která toho cestovatelům nemám moc co nabídnout....
Nejznepokojivější práce? Mimo jiné i umývač oken na nejvyšší budově světa

Nejznepokojivější práce? Mimo jiné i...

Práce je nedílnou součástí života, pracovat musíme...
Řež u Hradce Králové: Staré pořádky skončily, Prusko je hegemonem

Řež u Hradce Králové: Staré...

Píše se 3. červenec roku 1866 a více než dvouměsíční krvavá válka mezi Pruskem a...
Má hlídat dítě, místo toho ho chladnokrevně zabije

Má hlídat dítě, místo toho ho...

Když ráno 29. února roku 2016 opouštějí Vladimír Meščerjakov a Jekatěrina...
Tajné funkce věcí denní potřeby: Na co je modrá část gumy?

Tajné funkce věcí denní potřeby: Na...

Ne ke každé věci, kterou si v obchodě koupíte, existuje návod. Kvůli tomu...
Šáhdžahán I. nechal postavit zesnulé manželce monumentální hrobku

Šáhdžahán I. nechal postavit...

Churram, Akbarův vnuk, který přijme vladařské jméno Šáhdžahán I., se svými...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.