Vědci mohou slavit, vůbec poprvé se jim totiž podařilo získat DNA hmyzu, jenž byl uvězněn v jantaru, má to však jeden háček. Nejedná se o hmyz pocházející z pravěku, tento „chrobák“ totiž v jantaru uvízl teprve před několika lety.
Přesto výzkumníci podotýkají, že se jedná o zásadní průlom v separaci DNA, víceméně se totiž podařilo prokázat, že je skutečně možné získat a následně podrobit analýze genetickou informaci organismů uvězněných ve ztuhlé stromové pryskyřici.
„Místo abychom hledali DNA v jantaru starém 100 milionů let a snili o vzkříšení dinosaurů, měli bychom začít tím, že ji nejprve najdeme v hmyzu uvězněném v pryskyřici jen před několika lety. Naše nové výsledky ukazují, že je skutečně možné geneticky studovat organismy, které byly uvězněné v pryskyřici,“ řekl k objevu David Peris, autor studie z Institutu pro geovědy a meteorologii na univerzitě v Bonnu.
Vědci připouští, že zatím neznají časovou hranici, která ještě umožní studium DNA. Nyní však vědí, jak k extrakci přistupovat, zatímco se dříve využíval roztok chloroformu, nebo 70% alkoholu, nově využili mírně upravenou metodu, aby vzorky nebyly kontaminovány.
