Dva rektoři, dvanáct děkanů (včetně děkanů všech Přírodovědeckých fakult), devět ředitelů ústavů Akademie věd, a desítky dalších vedoucích akademiků a odborníků napříč institucemi, společnostmi a odbornostmi podepsalo prohlášení, ve kterém varují před projektem vodního kanálu Dunaj-Odra-Labe.

Podle nich je případná výstavba kanálu jen hazardem s krajinou a rozhazováním peněz..

Česká vláda se tento týden usnesla, že zahájí přípravy realizace vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe (DOL). Drtivá většina vědecké veřejnosti se však proti tomuto projektu postavila.

Již dříve s ním zásadní nesouhlas vyjádřila Komise pro životní prostředí Akademie věd, nyní vydali své prohlášení představitelé akademické sféry.

Vědci upozorňují zejména na to, že vzhledem k probíhajícím klimatickým změnám, je téměř nemožné odhadnout, jak bude v budoucnosti vypadat stav vody v našich končinách: „Existuje obrovská nejistota ohledně budoucí vodní bilance naší krajiny, dostupnosti zásob vody a splavnosti našich řek.

V takové situaci je plánování takto dlouhodobých projektů za stovky miliard, zásadně měnících krajinu, naprostým hazardem.“.

Životní prostředí v České republice potřebuje systematické a cílené zásahy k ozdravění krajiny, zejména jejího vodního režimu. Vodní toky a jejich okolí patří k nejohroženějším a nejvíce poškozeným typům prostředí.

Přitom právě v oblasti plánovaného koridoru se nacházejí biologicky nesmírně cenná území, která patří mezi evropsky významné lokality (EVL) v soustavě Natura 2000, a mnohé jsou chráněny českou legislativou. Koridor DOL by zabral tisíce hektarů půdy a tato území nenávratně zničil.

„Navíc nejde jen o krátký úsek na severní Moravě. Záměrem je propojit Odru s Dunajem. To by zničilo mnohá z nejkrásnějších míst, která na Moravě ještě zbývají. V řece Moravě v posledních letech nebývá dost vody ani pro vodáky,“ říká Martin Rulík z České limnologické společnosti a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

„O tomto projektu vážně uvažovali už za Rakouska-Uherska. Na jeho realizaci tlačila i Třetí říše. Do těch dob také myšlenkově přesně zapadá. Jde bohužel opačným směrem, než kam nás tlačí potřeby dnešní doby.

V čase klimatické změny potřebujeme řeky a krajinu ozdravit, ne zalít nejhodnotnější ornou půdu a poslední zbytky cenné přírody intenzivně využívaných nížin dalšími megatunami betonu,“ dodává Robert Tropek z České společnosti pro ekologii a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Signatáři prohlášení považují za nepřijatelné, aby vláda projednávala a schvalovala kroky vedoucí k realizaci DOL či jeho části bez náležité odborné i společenské diskuse. S ohledem na závěry Studie proveditelnosti a řady dalších odborných studií je zřejmé, že se jedná o projekt se zásadními důsledky pro životní prostředí.

Ostatně i Senát Parlamentu ČR ve svém usnesení žádá, aby rozhodnutí vlády předcházela oponentura nestrannými zahraničními experty.

„Jakékoli kroky ve prospěch projektu DOL tak považujeme za krajně nezodpovědné a nebezpečné. Postup ve věcech s takto zásadním vlivem na celé regiony ČR i okolních států, může být založen pouze na široké odborné i společenské diskusi a na dostatečném zvážení všech odborných studií a dalších podkladů.“ říká Petr Znachor z České limnologické společnosti a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.