Někomu jde matematika snadno a s lehkostí a navíc přináší pocit, že s každým novým poznatkem roste sebevědomí a schopnosti orientovat se ve světě kolem. Mnozí se ale cítí úkoly této přesné vědy zaskočeni. Čím vším nás matematika může obohatit a proč se z ní v poslední době stal strašák? 

Jeden z našich nejúspěšnějších podnikatelů, který je současně vědcem a výtečným matematikem, Karel Janeček, si v dětství oblíbil logické hry a bavilo ho přemýšlet. A matematika se mu díky své přesnosti jevila vždy spravedlivá a objektivní. A s léty praxe dospěl k myšlenkám, které staví královnu věd do daleko pozitivnějšího světla. Karel Janeček si udělal čas a odpověděl na otázky našeho sesterského magazínu Junior 21.století, který je určen dětem.

Je matematika opravdu svět přesnosti a dokonalosti?

Matematika je naprosto přesná v tom, že se musí shodnout dva různí lidé, z jakýchkoliv kultur nebo s jakýmikoliv názory, zda je dané tvrzení pravdivé nebo nepravdivé, případně nedokazatelné. Pokud by se neshodli, jeden z nich musel udělat chybu a tu chybu mohou po společné diskusi najít. Matematika je tedy objektivní. A v jistém smyslu je i dokonalá, právě tou spravedlivou objektivitou.

Jde o biflování výpočtů a vzorečků?

Je asi dobré umět malou násobilku. Nemá smysl se v matematice cokoliv učit nazpaměť, biflovat. V matematice je nejdůležitější racionálně pochopit, co se děje, přijít na princip a pak si vzorečky přirozeně odvodit. Základ je chápat, jak věci v matematice fungují. Pak je při řešení nějaké úlohy nebo problému důležitý nápad, odhad, nebo i dobrý vnitřní pocit, jak by to asi tak mohlo být. Tedy využít kromě rozumu a logiky také intuici.

 Co umí matematika v myšlení probudit

Matematika je absolutní základ životního vzdělání. Dobře učená matematika, ne jen mechanické počty a učení se vzorečků nazpaměť.  Matematika podporuje schopnost racionálně myslet, dělat logické závěry, vyhodnocovat možnosti, vidět souvislosti, poznat, co je příčina, co následek. Díky schopnosti dobře racionálně myslet je člověk skutečně svobodný a samostatný, protože se nenechá lehce zmanipulovat. A manipulace je v dnešní době problém po celém světě. Logické myšlení je tedy klíčové, a to zdaleka nejen pro větší úspěch v práci a lepší uplatnění. A čím dřív na to v životě přijdete, tím úspěšnější a spokojenější budete.

 Jak by se měla matematika učit?

Jestli platí heslo “škola hrou”, tak pro matematiku platí “škola hrou na druhou”. Těch možností, jak zaujmout děti pro matematiku je více, skvělá je například Hejného metoda. Dává dětem zajímavé úkoly, řeší problémy, které si dovedou dobře představit a baví je to, takže se matematiku učí přirozeným způsobem. Tak rozvíjíte nejen logické myšlení, ale necháváte právě prostor pro vlastní intuitivní nápady. To je výuka matematiky 21. století. Doporučuji vyzkoušet úplně jednoduchou a přitom zábavnou a obohacující deskovou hru Abaku. Je pro všechny věkové kategorie a díky ní zjistíte, že matematika může být fakt zábava.

Kde všude najdou nadaní matematici uplatnění?

Jako společnost stojíme na rozcestí, na křižovatce dějin. Čistě logické, mechanické racionální myšlení, pro to bude čím dál tím menší uplatnění, v praxi to udělají stroje a umělá inteligence. Budoucnost je o tom umět sjednotit myšlení a cítění a tímto spojením dosáhnout obrovské synergie a vytvářet hodnoty.  Právě nyní, v těchto měsících, se děje nejvíce společenských celosvětových změn.

Zajímavost:

Číslo 21 a Sheldonova hypotéza

Znáte Teorii velkého třesku? Podle Sheldona je číslo našeho vesmíru 73, což je 21. prvočíslo. Když si vyhledáte „prohozené“ 12. prvočíslo, je to 37. Zajímavé, že? A kolik je 3 krát 7 asi víte. Je to v naší desítkové soustavě jediný takový případ dvojice čísel (12 a 21) a odpovídajících prvočísel s těmito výjimečnými vlastnostmi, a platí to zrovna pro výjimečnou dvojici 12 a 21. To popírá zákony pravděpodobnosti ve smyslu, že to nemůže být náhoda. A ještě k tomu navíc 12×73 = 876 (8+7+6=21), 12×37=444 (součet 12) a 21×37=777.