Domů     Historie
Od první pitvy v Praze uplynulo 420 let. Trvala pět dní
Martin Janda
od Martin Janda 3.6.2020

První veřejná pitva se v Praze konala v prostorách Rečkovy koleje v dnešní ulici Karolíny Světlé, tedy v bezprostřední blízkosti stávající Národní třídy. Od 8. do 12. června roku 1600 zde Jan Jessenius „za velkého shromáždění slavných a učených mužů, vědychtivých a vzdělaných měšťanů“ prováděl akt, který středověká metropole do té doby neznala – pitval mrtvé tělo..

Na tehdejší dobu raritní úkon měl přilákat pozornost veřejnosti a napomoci obnově výuky lékařství na pražské univerzitní půdě. Pražská lékařská fakulta byla od dob husitských válek v úpadku a výuka lékařství téměř neprobíhala.

„Pitva nebyla izolovanou akcí. Byla provázena spisem Adama Zalužanského ‚Řeč o anatomii a obnově veškerého lékařského studia ve slavném království českém‘. Spis byl adresován především císaři Rudolfu II. a tehdejší vládnoucí vrstvě ve snaze o obnovu studií lékařství na pražské univerzitě,“ vysvětluje doc. MUDr. Ondřej Naňka, Ph.D., z Anatomického ústavu 1. LF UK, kde jsou systematická pitevní cvičení na lidských tělech doposud stěžejní částí výuky budoucích lékařů.

reklama

Na počátku 17. století, ale možnost učit se prostřednictvím pitvy tehdejší studenti neměli a kdo chtěl studovat medicínu, odjížděl do ciziny. Sám Jesenský studoval v Německu a poté v italské Padově, kde byla tenkrát výuka lékařství na nejvyšší úrovni.

„Při vlastní pitvě se Jessenius projevil jako dokonalý znalec anatomie a velmi dobře reprodukoval poznatky o lidském těle. Z pitvy sice nevzešel žádný nový vědecký poznatek, nebyl objeven nový orgán nebo struktura.

Důležité ale bylo především to, že pitva vůbec proběhla. Je totiž základní složkou medicínského vzdělávání. Snaha zapojit pitvu do výuky je proto velmi důležitá a odborníky zpětně velmi ceněná,“ zdůrazňuje doc. Naňka.

První pitvané tělo patřilo zločinci odsouzenému k smrti oběšením. O průběhu pitvy vydal Jessenius poté celou knihu, kde zaznamenal, jak a co den po dni pitval. „Postup přizpůsobil tomu, že byl červen a tělo nebylo nijak konzervované.

reklama

První den pitval dutinu břišní a její orgány, druhý den se konala pitva srdce a plic, třetí den se věnoval krku, následně pak hlavě, z níž vyňal mozek, a nakonec pitval končetiny. Logicky šel po orgánech, které v teple a průběhu času hrozily zkázou.

Nemáme sice o postupu žádnou obrazovou dokumentaci, ale je zřejmé, že kniha popisuje řadu detailů, které mohly být známy pouze po důkladné preparaci,“ doplňuje anatom Naňka a připomíná i méně známý fakt, že totiž Jessenius v Praze provedl ještě další dvě pitvy, a to jak ženského, tak také dětského těla. I v těchto případech šlo o demonstrační pitvy pro veřejnost.

Barvitý výklad, který k pitvě vedl, nazval Johannis Jessenii a Jessen, Anatomiae Pragae, Anno MDC ab se solemniter administratatae historia (Jana Jesenského z Jasena Průběh pitvy jím slavnostně provedené v Praze roku 1600).

Text je protkaný řadou odkazů na mytologii, orgány popisoval velmi barvitě, a aby se neopakoval, volil pro stejnou strukturu různé termíny, čímž překladatelům značně zkomplikoval život. Aby dokázal míru své vzdělanosti, používal pro jednotlivé struktury řecké názvy, odkazoval na původ slov z arabštiny, používal latinu i lidová označení.

reklama

Jednotná anatomická terminologie tehdy neexistovala a protože nebylo ani přísné rozdělení na vědecké a populární texty, lze i tuto knihu považovat do jisté míry za populární literaturu.

Jan Jessenius vydal v roce 1601 ještě další knihu, Institutiones chirurgicae, kterou odborníci z hlediska medicíny považují za zásadnější než samotný popis pitvy. „Publikace se věnovala chirurgickým postupům, které do té doby prováděli pouze lazebníci, nikoli školení lékaři.

Jessenius v knize uvádí řadu chirurgických procedur, popisuje, jak by se měly provádět vzhledem k anatomii – a to je z hlediska medicíny přelomové. Jessenius vyzdvihoval nutnost chirurgického školení lékařů.

Popsal zde také výkony, které se naučil v Itálii, jako například přikládání dlah, obvazování, sázení baněk, venesekce, odstraňování močových kamenů či odstraňování šedého zákalu,“ popisuje přínos Jessenia světové medicíně Ondřej Naňka s tím, že v Německu je pro tuto práci Jessenius považován za zakladatele racionální chirurgie.

Obnovit výuku lékařství na pražské univerzitě se Jesseniovi nakonec nepodařilo. A trvalo ještě dalších 150 let, než byla na začátku 18. století zavedena procedura, kdy se tělo zemřelého mohlo předat lékařské fakultě a do lékařského kurikula byly zavedeny demonstrační pitvy.

Jessenius byl sice v roce 1617 zvolen rektorem univerzity, ale již o čtyři roky později, po bitvě na Bílé hoře, byl pro své pevné postoje a protestantské vyznání nařčen z protihabsburského spiknutí a 21. 6. 1621 sťat katem Mydlářem jako jeden z 27 českých pánů.

Snaha o obnovu výuky lékařství v českých zemích je dosud ceněna nejen lékařskou veřejností. Dokladem toho je i nedávný kompletní překlad průběhu první pražské pitvy, na jehož vydání se podíleli odborníci Anatomického ústavu 1. LF UK, České anatomické společnosti a Ústavu dějin lékařství 1. LF UK a dalších pracovišť UK.

reklama
Související články
Vikingové jsou popisováni jako krutí válečníci, kteří nemilosrdně drancovali Anglii i zbytek Evropy. Koní a psů si ale vážili a brali je s sebou i na své válečné výpravy, jak ukazují výsledky nedávné studie provedené odborníky z University of York a University of Durham. V roce 865 došlo k velké vikinské invazi do Anglie. Na […]
Pomocí malé skřínky byl schopen manévrovat modelem lodičky, a to bez jakéhokoliv viditelného spojení. Vědecké kouzlo, které Nikola Tesla předvedl v Madison Square Garden vyvolalo senzaci. Jeho bezdrátové ambice ale byly mnohem větší. Nadšený profesor představoval druhákům pokrokový přístroj. Grammovo dynamo, které si nechal na Polytechnickou školu ve Štýrském Hradci v Rakousku přivézt až z Paříže, bylo vybaveno […]
Podivných dutých, kovových dvanáctistěnů s velkými otvory v každé ze stran a čepy v každém rohu, pocházejících z dob římské říše, bylo po celé Evropě nalezeno mnoho. Nikdo však netuší, k čemu tyto záhadné předměty sloužily. Nejnovější fragment římského dvanáctistěnu byl nedávno objeven v Belgii poblíž městečka Kortessem, jeho stáří je odhadováno na 1 600 […]
Vůle komunistických pohlavárů v Číně poroučí nejen větru, dešti, ale také i posmrtnému životu. Legislativní norma opravňuje stát rozhodovat o tom, kdo a zda může být novým převtělením dalajlámy. O jeho uznání pak musí buddhistické chrámy žádat v oficiálním reinkarnačním formuláři. Absurdní komedie? Ani ne… Linie spirituálních a později i politických vůdců Tibetu se ustanovila v 16. století, […]
Příběh o zvídavé Barunce, pomatené Viktorce a moudré babičce zná každý z nás… Život autorky, kterou považujeme za jednu z největších žen českých dějin, je však i po více než 160 letech obestřen hávem tajemství. Jaký byl její původ? Osud ikony a múzy české avantgardy Boženy Němcové (1820–1862) dodnes nepřestává fascinovat nejen milovníky literatury, ale […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz