Zřejmě tím vůbec nejohroženějším primátem na světě je gibon hainanský (Nomascus hainanus). Ve volné přírodě se podle průzkumníků nachází pouze na jednom jediném místě, na ostrově Chaj-nan v Jihočínském moři.

Pařížská zoologická společnost se v roce 2001 zapojila do projektu na záchranu gibona hainanského. Mezi dalšími, kdo se zapojil, byla i čínská univerzita a nechybělo ani Národní přírodovědné muzeum v Paříži.

Cílem této skupiny je monitorování stavu gibonů, vyhodnocování a budování nových rezervací.

Vědci se shodují, že pokud dojde ke ztrátě jejich přirozeného prostředí, nebudou tak mít giboni jinou alternativu k životu. Z naposledy zveřejněných údajů se však začíná blýskat na lepší časy. Poslední sčítání proběhlo v roce 2013 a odhalilo maximálně 15 jedinců.

V letošním roce ale ekologové oznámili skvělou zprávu, nelezli další nový pár, jenž žije mimo původních tlup. V 50. letech 20. století se populace gibonů pohybovala kolem čísla 2000. Kvůli odlesňování v důsledku nelegální těžby dřeva a stavbou silnic se jim však zúžilo jejich přirozené prostředí.

Velkou roli na úbytku primátů má také pytláctví.

Výzkumníci zveřejnili svůj objev v odborném časopise Oryx, z pozorování vyplývá, že nově objevení primáti žijí asi 8 kilometrů od ostatních. Dvojice by mohla formovat novou tlupu a odloučením projevuje svou teritorialitu.

Podle odborníků populace nyní čítá asi 30 jedinců z různých „rodin“, což je důležité pro genetickou rozmanitost.

Ekologové se urputně snaží zachránit místa, kde giboni žijí, v uplynulých letech vysadili přes 80 tisíc stromů, které jsou pro gibony ideální. „Klíčovým se ukázal výcvik a financování dvou týmů, které gibony sledují.

Studují zvířata, monitorují jejich populaci, vysazují stromy a prosazují v celé oblasti udržitelné zemědělství. Populace gibonů hainanských díky koncentrované snaze pomalu roste. Mezi lety 2011 a 2015 vznikly dvě nové skupiny a teď už máme pátou,“ uvedl Philip Lo, který celý projekt vede.