Domů     Příroda
V Liberci se narodilo historicky první mládě mravenečníka velkého
Dagmar Garciová 12.3.2020

Poslední únorové dny byly v liberecké zoologické zahradě ve znamení historicky prvního mláděte páru mravenečníka velkého. Tento druh je novým chovatelským programem Zoo Liberec od 18. července 2017, kdy se nejdříve uskutečnil transport samce (*2015) z maďarské Nyiregyházy.

Později (27. března 2018) přicestovala tehdy dvouletá samice ze zoologické zahrady v Budapešti..

Mravenečník velký (Myrmecophaga tridactyla) neboli tříprstý je samotář, přítomnost jedince opačného pohlaví vyhledává pouze v období rozmnožování. Samice tohoto druhu rodí zhruba po 5 až 6 měsících březosti jediné mládě, které pak hned od prvních dní nosí na hřbetě.

Liberecké mládě mravenečníka velkého se má od 28. února letošního roku čile k světu a přibývá na váze. To opravňuje zoo k optimismu a radosti z takového chovatelského úspěchu.

„Jedním z několika důvodů, proč se nejstarší zoo v Čechách rozhodla pro chov mravenečníka velkého, je i zařazení tohoto druhu do kategorie VU (Vulnerable, zranitelný) – ta se přiřazuje druhům, které čelí nebezpečí vyhynutí ve střednědobém horizontu, pokud se nezmění podmínky v oblastech, kde se nacházejí.

Pro chovný pár jsme využili izolovanou expozici se zatepleným zázemím, které je pro teplomilného mravenečníka životní nutností. Celý prostor samozřejmě také akceptuje samotářský život samce a samice mimo dobu páření,“ vysvětluje Luboš Melichar, hlavní zoolog liberecké zoo.

Mravenečník velký je původním obyvatelem lesů a travnatých oblastí Střední a Jižní Ameriky. Na rozdíl od jiných mravenečníků žije výhradně na zemi. Se svým typickým malým obličejem, protáhlým čenichem s 60 centimetrů dlouhým jazykem a zajímavou stavbou těla patří k velmi atraktivním druhům.

Na předních pětiprstých končetinách má tři prostřední prsty opatřeny dlouhými drápy – odtud druhový název „tříprstý“.

Novorozené mládě mravenečníka váží zhruba 1,3 kilogramu a již od narození má na srsti podobné tmavé znaky, jako mají jeho rodiče. Brzy po porodu se mládě vyšplhá na hřbet matky, kde se přichytí její dlouhé srsti.

Samice ho „vozí“ na svém hřbetě až jeden rok, kdy se mládě začne osamostatňovat. Mravenečníci jsou potravní specialisté – živí se zejména mravenci a termity. Pro jejich lov jsou skvěle vybaveni – mají výborný čich, dlouhý jazyk s lepkavými slinami a silné drápy, kterými rozhrabávají nalezené hnízdo hmyzu.

Tento největší zástupce mravenečníků je v přírodě ohrožen především ztrátou životního prostředí, lovem pro maso a trofeje, nedostatkem potravy a vzrůstajícím množstvím střetů s civilizací (úhyn na silnicích po srážce s auty).

Související články
Objevy Příroda 20.11.2026
Výzkumný tým s účastí odborníků Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) vyvinul doplněk stravy z klíčků brokolice a ředkve s vysokým obsahem sulforafanu. Technické řešení chráněné užitným vzorem umožňuje směs konzumovat v kapslích nebo ji využít k obohacení nápojů a dalších potravin. Za jednoduchou recepturou stojí promyšlená souhra rostlinných látek a enzymů Klíčky představují […]
Objevy Příroda 20.11.2026
Obrovský pavouk, který vypadá, jako by k nám utekl z tropického pralesa. Ve skutečnosti se s ním můžeme setkat i na jižní Moravě. Slíďák tatarský, kterému se někdy přezdívá tarantule, má rád teplo, sucho a otevřenou krajinu. Přestože jeho vzhled budí respekt, pro člověka nepředstavuje vážné nebezpečí. Když se řekne tarantule, většina lidí si představí […]
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
enigmaplus.cz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
Odbila půlnoc. V letmém svitu hvězd se mihne černý plášť. Prokletý duch zdejšího pána vyráží na další noční obhlídku. Společnost mu může dělat plačící přízrak ženy bloudící nad místem, kam potají pohř
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz