Domů     Příroda
V Liberci se narodilo historicky první mládě mravenečníka velkého
Dagmar Garciová 12.3.2020

Poslední únorové dny byly v liberecké zoologické zahradě ve znamení historicky prvního mláděte páru mravenečníka velkého. Tento druh je novým chovatelským programem Zoo Liberec od 18. července 2017, kdy se nejdříve uskutečnil transport samce (*2015) z maďarské Nyiregyházy.

Později (27. března 2018) přicestovala tehdy dvouletá samice ze zoologické zahrady v Budapešti..

Mravenečník velký (Myrmecophaga tridactyla) neboli tříprstý je samotář, přítomnost jedince opačného pohlaví vyhledává pouze v období rozmnožování. Samice tohoto druhu rodí zhruba po 5 až 6 měsících březosti jediné mládě, které pak hned od prvních dní nosí na hřbetě.

Liberecké mládě mravenečníka velkého se má od 28. února letošního roku čile k světu a přibývá na váze. To opravňuje zoo k optimismu a radosti z takového chovatelského úspěchu.

„Jedním z několika důvodů, proč se nejstarší zoo v Čechách rozhodla pro chov mravenečníka velkého, je i zařazení tohoto druhu do kategorie VU (Vulnerable, zranitelný) – ta se přiřazuje druhům, které čelí nebezpečí vyhynutí ve střednědobém horizontu, pokud se nezmění podmínky v oblastech, kde se nacházejí.

Pro chovný pár jsme využili izolovanou expozici se zatepleným zázemím, které je pro teplomilného mravenečníka životní nutností. Celý prostor samozřejmě také akceptuje samotářský život samce a samice mimo dobu páření,“ vysvětluje Luboš Melichar, hlavní zoolog liberecké zoo.

Mravenečník velký je původním obyvatelem lesů a travnatých oblastí Střední a Jižní Ameriky. Na rozdíl od jiných mravenečníků žije výhradně na zemi. Se svým typickým malým obličejem, protáhlým čenichem s 60 centimetrů dlouhým jazykem a zajímavou stavbou těla patří k velmi atraktivním druhům.

Na předních pětiprstých končetinách má tři prostřední prsty opatřeny dlouhými drápy – odtud druhový název „tříprstý“.

Novorozené mládě mravenečníka váží zhruba 1,3 kilogramu a již od narození má na srsti podobné tmavé znaky, jako mají jeho rodiče. Brzy po porodu se mládě vyšplhá na hřbet matky, kde se přichytí její dlouhé srsti.

Samice ho „vozí“ na svém hřbetě až jeden rok, kdy se mládě začne osamostatňovat. Mravenečníci jsou potravní specialisté – živí se zejména mravenci a termity. Pro jejich lov jsou skvěle vybaveni – mají výborný čich, dlouhý jazyk s lepkavými slinami a silné drápy, kterými rozhrabávají nalezené hnízdo hmyzu.

Tento největší zástupce mravenečníků je v přírodě ohrožen především ztrátou životního prostředí, lovem pro maso a trofeje, nedostatkem potravy a vzrůstajícím množstvím střetů s civilizací (úhyn na silnicích po srážce s auty).

Související články
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
Kaloni bývají s netopýry často zaměňováni, případně s nimi takříkajíc házeni do jednoho pytle. Sice také náležejí do řádu letounů, spadají však do jiného podřádu. Podobnosti mezi nimi existují, ostatně i kaloni jsou obratní letci a odpočívají zavěšeni za nohy. Od netopýrů je nicméně odlišuje řada znaků. Ty nejviditelnější se týkají jejich fyzického vzhledu. Oproti […]
Na první pohled připomínají drobná ozubená kola, krajkové brože nebo skleněné květiny. Ve skutečnosti se díváme na rozsivky, jednobuněčné řasy, které si kolem těla stavějí schránky z oxidu křemičitého. Na fotografii Daniela Hana se navíc usadily na povrchu korálových řas. Vznikla tak podivuhodná mikroskopická zahrada, v níž se potkává sklářské umění přírody s mořským životem. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
epochaplus.cz
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
Zatčení templářů, výbuch kosmické lodi, havárie obřího letadla i potopení luxusní výletní lodi. Pátek třináctého má v historických kronikách několik mimořádně dramatických zápisů. Člověk skoro získává dojem, že si osud právě na toto datum schovává ty nejhorší scénáře. Jenže vedle tragédií se odehrávají také překvapivé, kuriózní a dokonce radostné události. Pojďme se podívat, co se
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
V zajetí biorytmů: Řídí celý náš život?
enigmaplus.cz
V zajetí biorytmů: Řídí celý náš život?
Dívka nervózně skousne ret. Oči zklamaně bloudí po biorytmické kalkulačce. Výpočet nic dobrého nevěstí. O hodinu později již sedí s kamarádkou nad šálkem filtrované kávy. „Tak jak ti dopadl ten pohovo
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz