Domů     Příroda
Jak se žije vědcům v Antarktidě?
Dagmar Garciová 10.3.2020

Expedice Masarykovy univerzity během letošního roku dosud v Antarktidě zažila nejen extrémně vysoké teploty až 17 stupňů Celsia na počátku února, ale také silnou sněhovou vánici. Odklízení sněhu a čištění fotovoltaických panelů tak patřilo mezi každodenní povinnosti členů expedice..

Expedice, kterou vede Kamil Láska, má za sebou měsíční pobyt na stanici Johanna Gregora Mendela. V prvních dvou týdnech převládalo slunečné a teplé počasí, které umožnilo dělat hlavní terénní činnosti a průzkum rozsáhlé severní části ostrova Jamese Rosse.

Vědci například měřili hmotu na dlouhodobě studovaných ledovcích a odebírali vzorky sněhu a ledu pro analýzy dálkového transportu znečišťujících látek atmosférou.

V okolí stanice týmy stahovaly roční datové soubory z měřicích ústředen, které poskytují kontinuální informace o stavu atmosféry, půdy, vybraných toků i jezer. Biologický výzkum se zaměřil na údržbu měřicích zařízení dlouhodobých výzkumných ploch, kde vědci sledují aktivitu porostů mechů, lišejníků a nárůst řas a sinic v měnících se podmínkách antarktických biotopů.

Nasbírané vzorky poslouží k jejich dalšímu studiu v laboratořích Masarykovy univerzity.

Mikrobiologický výzkum byl letos zaměřený na odběry mikroorganismů z antarktických zvířat pro lepší poznání jejich mikroflóry a sběry mikroskopických hub rostoucích na skalách. Ze sladkovodních jezer se dále podařilo izolovat spektrum virů, které mohou v budoucnu sloužit jako zdroj biotechnologicky perspektivních enzymů využitelných v medicíně nebo průmyslu.

Související články
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz