Dosud se mezi odborníky předpokládalo, že v procesu vývoje vajíček jsou základní mechanismy dělení chromozomů u člověka a u myší rozdílné. Přesvědčili se však o opaku.

Mezinárodní tým amerických výzkumníků z baltimorského Whiting School of Engineering a Johns Hopkins University School of Medicine a vědecké skupiny Petra Šolce z Akademie věd ČR prokázal, že jak ty lidské, tak i myší chromozomy shodně produkují bílkovinu, jež řídí jejich vlastní dělení.

Tento nový objev by mohl nalézt uplatnění především v odhalení příčin neplodnosti nebo Downova syndromu.

Vajíčka, pohlavní buňky, se vytvářejí ve vaječnících ženy a slouží k reprodukci. K jejich vzniku dochází z tzv. oocytů při procesu nazývaném jako meióza (redukční dělení). V této fázi se chromozomy – díky tzv.

dělicímu vřeténku – dvakrát rozdělí, často je však toto dělení chybové a dochází k výskytu neplodnosti a vývojovým poruchám.

„Lepší porozumění molekulárním mechanismům meiotického zrání oocytů je důležité pro další vývoj a pokrok lidské reprodukční medicíny,“ říká Petr Šolc z Centra PIGMOD Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR.