Domů     Vesmír
Voyager 2 poslal první zprávu z mezihvězdného prostoru
Martin Janda 4.11.2019

Na Zemi dorazily první informace z mezihvězdného prostoru, které odeslala sonda Voyager 2. Sonda, která mezi hvězdy vstoupila v prosinci loňského roku, se stala druhým aparátem, který něco podobného dokázal.

Na rozdíl od její sesterské sondy s označením „1“ jsou však informace, které NASA zachytává sedmdesátimetrovou anténou, o něco podrobnější..

Voyager 2, který jako jediný navštívil Uran a Neptun, je nyní od Země vzdálený více než 18 miliard kilometrů. Signál něj k nám letí dvě třetiny světelného dne. Nelze se tedy divit, že výkon sondy budí v odborných kruzích nadšení:

„Určitě jsme netušili, že kosmická sonda může ve funkčním stavu dosáhnout kraje sluneční soustavy,“ uvedl Ed Stone z Kalifornského technologického institutu, který na misi participuje od jejího začátku v roce 1977.

Vědce nyní zajímá především heliosféra, protože u Voyageru 1 se jeden z důležitých přístrojů pro její měření rozbil už v roce 1980. První data ukazují, že Voyager 2 narazil na tenčí hranici heliosféry než jeho dvojče.

Ukazuje se i to, jaký tvar heliosféra má, zřejmě připomíná střelu s tupým hrotem. „Znamená to, že heliosféra je symetrická, přinejmenším v těch bodech, do kterých oba Voyagery dorazily,“ podotkl Bill Kurth z Iowské univerzity, který ale zároveň upozorňuje na to, že tato data je třeba brát s rezervou.

„Je to jako dívat se na slona mikroskopem. Když se na něj takto podívají dva lidé, nutně přijdou s různými údaji. Nikdo pak nemůže mít ponětí, co se děje mezi tím.“ Ani jedna ze sond pak nepotvrdila, že v této oblasti dochází ke změně magnetického pole, což dosavadní hypotézy předpokládaly.

Kurth je zároveň přesvědčen, že oba Voyagery přežijí Zemi, protože srážka s cizím tělesem je v pustém vesmíru vysoce nepravděpodobná. Za nějakých 40 000 let Voyager 1 proletí kolem hvězdy Gliese 445 v souhvězdí Žirafy, která je od nás vzdálená 17,5 světelných let.

Voyager 2 pro změnu letí k nejjasnější hvězdě souhvězdí Velkého psa Sirius, který mine za 300 000 let. Pokud sondy nezničí kolize s nějakým vesmírným bludným balvanem, či se nestřetne s nějakým větším objektem, který si je gravitační silou přitáhne k sobě, poletí dál.

Putovat budou i ve chvíli, kdy život na planetě Zemi nebude možný a lidstvo, pokud do té doby nevyhyne, bude muset jít o dům dál.

Související články
Vesmír 9.2.2025
Vědci z ESA i NASA velmi pozorně a pečlivě sledují asteroid 2024 YR4, jehož délka se odhaduje na 40 až 90 metrů. Na stole je totiž možnost, že by se mohl 22. prosince 2032 srazit se Zemí. Pravděpodobnost impaktu se však neustále mění a to jak směrem nahoru, tak dolů. Koncem ledna byla šance na […]
Stavba rakety, která dopraví lidstvo zpět na Měsíc, je jedním z největších inženýrských výkonů moderní doby. Program Artemis, vedený NASA, připravuje start superrakety SLS (Space Launch System), která vynese kosmickou loď Orion na cestu kolem Měsíce. Podívejme se krok za krokem, jak se sestavuje tento obří nosič, který jednou dopraví astronauty nejen na Měsíc, ale […]
Vesmír 1.2.2025
Vzorky asteroidu Bennu, které na Zemi dopravila sonda OSIRIS-REx, obsahují základní stavební kameny života. Podle nejnovějšího oznámení NASA byl v materiálu nalezen kompletní soubor pěti nukleových bází tvořících DNA a RNA, stejně jako 14 z 20 aminokyselin běžně se vyskytujících v pozemských proteinech. Největším překvapením je však jejich struktura. Zatímco život na Zemi preferuje levotočivé […]
Vesmír 26.1.2025
Dosud nejvyšší naměřená rychlost větru na Zemi činí 416 km/h. Z pohledu člověka je to děsivá a devastující síla, planeta WASP-127b by však takový pohyb atmosféry snad ani nezaznamenala. Už od roku 2016, kdy byla planeta WASP-127b objevena, astronomové na ní zkoumají povětrnostní podmínky. Planeta, vzdálená asi 500 světelných let, je o něco větší než […]
Vesmír 25.1.2025
Má sotva deset metrů v průměru, přesto koncem loňského léta přitáhl pozornost. Objekt s označením 2024 PT5. se přiblížil k Zemi a získal přezdívku „miniměsíc“. Nyní se ukazuje, že toto těleso kdysi v dávných dobách bylo součástí našeho skutečného Měsíce. Podle studie publikované tento měsíc v časopise The Astrophysical Journal Letters byl tento kus kamene […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz