Domů     Vesmír
Voyager 2 poslal první zprávu z mezihvězdného prostoru
Martin Janda
od Martin Janda 4.11.2019

Na Zemi dorazily první informace z mezihvězdného prostoru, které odeslala sonda Voyager 2. Sonda, která mezi hvězdy vstoupila v prosinci loňského roku, se stala druhým aparátem, který něco podobného dokázal.

Na rozdíl od její sesterské sondy s označením „1“ jsou však informace, které NASA zachytává sedmdesátimetrovou anténou, o něco podrobnější..

Voyager 2, který jako jediný navštívil Uran a Neptun, je nyní od Země vzdálený více než 18 miliard kilometrů. Signál něj k nám letí dvě třetiny světelného dne. Nelze se tedy divit, že výkon sondy budí v odborných kruzích nadšení:

reklama

„Určitě jsme netušili, že kosmická sonda může ve funkčním stavu dosáhnout kraje sluneční soustavy,“ uvedl Ed Stone z Kalifornského technologického institutu, který na misi participuje od jejího začátku v roce 1977.

Vědce nyní zajímá především heliosféra, protože u Voyageru 1 se jeden z důležitých přístrojů pro její měření rozbil už v roce 1980. První data ukazují, že Voyager 2 narazil na tenčí hranici heliosféry než jeho dvojče.

Ukazuje se i to, jaký tvar heliosféra má, zřejmě připomíná střelu s tupým hrotem. „Znamená to, že heliosféra je symetrická, přinejmenším v těch bodech, do kterých oba Voyagery dorazily,“ podotkl Bill Kurth z Iowské univerzity, který ale zároveň upozorňuje na to, že tato data je třeba brát s rezervou.

„Je to jako dívat se na slona mikroskopem. Když se na něj takto podívají dva lidé, nutně přijdou s různými údaji. Nikdo pak nemůže mít ponětí, co se děje mezi tím.“ Ani jedna ze sond pak nepotvrdila, že v této oblasti dochází ke změně magnetického pole, což dosavadní hypotézy předpokládaly.

reklama

Kurth je zároveň přesvědčen, že oba Voyagery přežijí Zemi, protože srážka s cizím tělesem je v pustém vesmíru vysoce nepravděpodobná. Za nějakých 40 000 let Voyager 1 proletí kolem hvězdy Gliese 445 v souhvězdí Žirafy, která je od nás vzdálená 17,5 světelných let.

Voyager 2 pro změnu letí k nejjasnější hvězdě souhvězdí Velkého psa Sirius, který mine za 300 000 let. Pokud sondy nezničí kolize s nějakým vesmírným bludným balvanem, či se nestřetne s nějakým větším objektem, který si je gravitační silou přitáhne k sobě, poletí dál.

Putovat budou i ve chvíli, kdy život na planetě Zemi nebude možný a lidstvo, pokud do té doby nevyhyne, bude muset jít o dům dál.

reklama
Související články
Evropská vesmírná agentura (ESA) potvrdila pokračování mezinárodní mise Lunar Geology Orbiter (LUGO), tím se projekt přesouvá do další fáze, během které mezinárodní tým vedený brněnskou společností TRL Space detailně zpracuje přesný design celé mise. LUGO chce odpovědět na nejasnosti ohledně stáří měsíční vulkanické aktivity, a zároveň jako první zmapovat jeskynní systémy na Měsíci. Sonda bude vážit […]
V roce 2028 by měla na oběžnou dráhu Země vystoupat česká družice SOVA. Zkoumat bude procesy ve středních a vyšších vrstvách atmosféry, které dosud nebyly dostatečně studovány, což by mělo pomoci přesněji předpovídat extrémní jevy počasí. S váhou okolo 100 kg bude SOVA (anglicky Satellite Observation of waVes in the Atmosphere) největším českým satelitem letícím […]
Až se astronauti poprvé po více než 50 letech vrátí na Měsíc v rámci mise NASA Artemis III, budou mít na sobě skafandr nové generace. Lepší, flexibilnější, odolnější, pohodlnější. Pokročilý speciální oblek zajistí, že astronauti budou vybaveni vysoce výkonným a robustním vybavením a že se do něj vejde mnoho typů lidských postav. Nový skafandr Axiom […]
Astronomům se podařilo detekovat vodní páru v protoplanetárním disku kolem hvězdy V883 Orionis. Tento objev je o to důležitější, že pozorovaná voda nese chemické stopy osvětlující její cestu ze zárodečných oblaků plynu pro tvorbu hvězd až na planety a podporující domněnku, že voda na Zemi je dokonce starší než Slunce. Objev byl učiněn při studiu […]
Záhadné okolnosti vzniku velmi mladé hvězdy poblíž masivní černé díry v centru naší Mléčné dráhy objasnil mezinárodní tým pod vedením Floriana Peißkera z Univerzity v Kolíně nad Rýnem. Členem týmu byl i Michal Zajaček z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Spektrální charakteristiky naznačují, že X3a je nejmladší a zároveň nejtěžší hvězdou, kterou se dosud podařilo […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz