Domů     Historie
Bál se jich i sám Caesar! Jací skutečně byli bájní Keltové?
Martin Macourek
od Martin Macourek 2.9.2019

komerční sdělení

Proti formaci Caesarových vojáků se řítí banda polonahých barbarů s meči a sekerami. Vypadá to, že se snad do bitvy těší, v očích nemají ani špetku strachu. S řevem se pustí do boje a nemilosrdně si klátí cestu Římany.

Podobně popisovali střet svých vojsk s obávanými Kelty slavní vojevůdci. Smrt vítali a válku milovali. Jací ve skutečnosti byli Keltové?

Vyplenili Řím, napadli Řecko a porazili každou armádu, kterou proti nim Řekové vyslali. Ve své době ovládali starověký svět od východu k západu. Keltové byli prvními Evropany, obývající územní na sever od Alp, o kterých se zmiňují dochované prameny.

reklama

Prosluli nejen zuřivostí, ale především dokonalými zbraněmi a válečnými vozy.

Útok keltských bojovníků

Keltové, nebo Galové?

O Keltech se dozvídáme jen ze zápisků vojevůdců, kteří čelili jejich útoku. Nezanechali totiž téměř žádné písemnosti ve vlastním jazyce. Řekové je nazývali Keltoi. Polybios zase použil výraz Galatae, tedy Galové, který se hojně rozšířil.

Julius Caesar přesto v zápiscích zmiňuje, že se v jeho době sami Galové označovali jako Celtae – Keltové.

Historikové nepochybují o tom, že výraz Keltoi, tedy Keltové, pochází z keltštiny. Podle některých možných výkladů slovo Keltoi znamená skrytý, nebo utajený národ. Nedostatek keltských pramenů, vedoucí k tomuto významu slova, ale neznamená, že byli negramotní.

Dějiny, filozofii a další informace si totiž předávali ústní tradicí a měli k tomu svůj důvod.

Keltská dýka s jílcem lidských tvarů

Doktrína nesmrtelnosti

Keltové jako první věřili, že život po smrti pokračuje dál ve světě mrtvých. Když pak člověk zemřel v onom světě, narodil se znovu do našeho. Mezi světy tak probíhala stálá výměna duší. Proto Keltové věřili, že když člověk zemře v tomto jiném světě, znovu se narodí do našeho.

reklama

Keltové proto vítali narození dětí smutkem a smrt oslavovali. Caesar jako ve svých zápiscích poznamenal, že jejich víra bezpochyby přispěla k hrdinství Keltů v bitvě.

Součástí keltské víry byl i zákaz šíření informací jinak než ústní tradicí. Přestože Keltové uměli psát, až do počátku křesťanské éry nezaznamenávali žádné ze svých rozsáhlých vědění. Stejně důležitou součástí náboženství bylo i uctívání přírody.

S tím je spojené i proslulé Stonehenge, kde keltští druidové vykonávali rituály. Kamenné monumenty postavili jako lunární a solární pozorovatelny, kde sledovali příchod rovnodennosti, slunovratu nebo zatmění Měsíce a Slunce.

Stonehenge

Keltové na bitevním poli

Podle pramenů uměli Keltové jako první v Evropě zpracovávat železo, zahájili tak dobu železnou. Právě díky svým kovářům v 5. století před Kristem dobyli většinu Evropy.

reklama

Bojovníci do střetů vyráželi téměř nazí. Na sobě měli jen částečnou ochranu zbrojí/brnění, které mělo odrazit nejhorší rány. Jejich cílem byla obratnost a hbitost, proto často bojovali oblečení do půl těla.

Přes pas nosili široké pásy kůže, které měly ochránit orgány. Součástí výbavy keltského bojovníka byla také železná helmice a kulatý štít okovaný železem.

Keltský železný náramek

Byl na ně strašlivý pohled. Silní dlouhovlasí muži už svým vzhledem jasně dávali najevo, že se chystají protivníky pozabíjet. A to dokázali velmi obratně. Zaměřovali se totiž na části těla, kudy vedou velké žíly.  Do bojů se vrhali s radostí, milovali zápasy.

Válka byla důležitou součástí života každého keltského muže, brali ji jako zábavu. V boji využívali také psychologickou výhodu.

Keltové se snažili získat nad nepřítelem i psychologickou výhodu. Těla si malovali hrozivými kresbami, a při útoku křičeli tak, že nepřátelům tuhla krev v žilách. Přesto nepoužívali žádnou bitevní strategii. Jediným cílem bylo se na nepřítele vrhnout, svalit ho na zem a zasadit mu ránu.

Perfektní železné zbraně

Spojením hrubé síla s mistrovsky zpracovanou železnou zbraní dokázali Keltové jediným úderem useknout protivníkovi hlavu nebo končetinu. Nejlepší zbraní pro takový útok byl obouruční meč.

Téměř metrový kus železa ostrý jako žiletka měl zaoblenou špici a jednoduchý jílec. Nejoblíbenějším využitím meče bylo stínání hlav nepřátel. Keltové hlavy po bitvě posbírali a pověsili je na koně a vozy.

Věřili totiž, že na ně z hlav nepřátel přejde jejich magická síla. Další důležitou zbraní bylo plamenné kopí lancea. Kopí díky svému tvaru zvlněného listu trhalo maso uvnitř těl nepřátel.

Dlouhý keltský meč EUDEYRN

V boji na dálku nepoužívali Keltové luky. Místo šípů se jim na dálku osvědčily kameny vrhané prakem.

Metač kamenů dokázal nepřátele oslepit, další bojovníci s ním tak neměli tolik práce. Prak tvořil kus kůže a spletený provaz. Zbraň tak byla lehká, skladná a přesto nebezpečná. Když do odstředivého praku Keltský válečník vložil kámen, dokázal jím prorazit lebku nepřátelského vojáka.

reklama
Související články
Stav beztíže, kosmické záření, pozemští mikrobi i vlastní imunita – to všechno dává astronautům při pobytu v kosmu zabrat. Jenže na rozdíl od technických problémů v tomto ohledu řešení ještě není ani na obzoru. Málokdy je tak zjevné, jak důkladně jsme s prostředím na Zemi srostlí. Pro přežití ve vesmíru zdaleka nestačí zajistit kyslík. Těžkým oříškem […]
V antickém Římě žili stavitelští géniové. Jak jinak by bylo možné vysvětlit, že zatímco dnešní stavby se začnou rozpadat po pár desetiletích, ty jejich stojí dodnes. A takový římský Pantheon, starý zhruba 2000 let, dokonce stále drží rekord pro největší betonovou kopuli… Staří Římané byli mistry, co se týká stavebnictví a projektování. K jejich možná […]
Zápasy udatných gladiátorů, bojujících často o vlastní život, bavily publikum v Římské říši. Málokdo by předpokládal, že se odehrávaly i v chladné římské provincii zvané Britannia. Nyní pro to mají badatelé důkaz! Roku 1853 byla v Colchesteru, městě ležícím v jihovýchodní Anglii, asi 100 kilometrů od Londýna, v hrobě pocházejícím z římské éry nalezena hliněná […]
Zatímco celé město už ulehlo k spánku, profesor se ve své laboratoři probral k životu. Právě tma mu umožňovala pokračovat ve výzkumu. S fluorescenčními stínítky pátral kolem výbojové trubice po neviditelném záření. Podivín? Kdeže! Objevitel neocenitelného… Existence některých neviditelných paprsků, které bylo možné experimentálně dokázat, i když lidskému oku zůstávaly neviditelné, byla vědcům dobře známá už dávno před […]
Globální oteplování a s ním související změny klimatu jsou tématem dneška. Pravděpodobně však měly vliv i na zánik některých starověkých a středověkých kultur a civilizací. Nepodlehly jim však bez boje. Například v africkém Dzimbabwe dlouho vzdorovali suchu díky důmyslnému systému hospodaření s vodou… Dzimbabwe bylo nejstarším známým větším městem jižní části Afriky. Mezi 11. a […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz