Nová mezinárodní studie si dala za cíl otestovat, jak jsou na tom s poctivostí příslušníci jednotlivých národů. Posloužila k tomu pohozená peněženka s větší či menší sumou peněz. A Češi, možná překvapivě, neskončili vůbec špatně.
Masový sociální experiment zahrnoval 17 303 peněženek „poztrácených“ po bankách, divadlech, muzeích i policejních stanicích 355 měst 40 zemí světa. Výsledky překvapily i samotné ekonomy. Ukázalo se, že většina lidí nález oznámila a učinila tak tím spíše, čím více peněz v ní našla.
„Mylně předpokládáme, že lidé okolo nás jsou sobečtí,“ řekl listu The Guardian autor studie, ekonom Alain Cohn z Michiganské univerzity. „Ve skutečnosti je jejich vlastní představa o sobě sobě coby o poctivé osobě důležitější než krátkodobý peněžní zisk.“.
Peněženky neobsahovaly buď vůbec žádné peníze, menší částku nebo tučnější sumu spolu s nákupním seznamem, vizitkami s kontakty na údajného majitele a případně také klíčem. Celkový náklad na projekt činil v přepočtu kolem 13,5 milionu Kč.
Přibližně 51 procent nálezců peněženky s menší sumou peněz odevzdali příslušným orgánům ve srovnání se 40 procenty těch, kteří vrátili prázdnou peněženku. V případě peněženky s vyšší částkou míra navrácení dosahovala 72 procent.
Rozdíly se vyskytly také mezi jednotlivými zeměmi. Největšími poctivci se ukázali být Dánové, Švédové a Novozélanďané, Česká republika se umístila na solidním šestém místě. V Číně, Peru, Mexiku, Kazachstánu a Keni se na druhou stranu vrátilo pouhých 8-20 procent ztracených peněženek.
Zajímavostí je, že peněženky zanechané ve Vatikánu a dvou anti-korupčních úřadech byly mezi těmi, po kterých se slehla zem.
Spíše než na vysokou míru altruismu ve společnosti hlavní motivaci výzkumníci vidí v averzi zúčastněných být spojován s krádeží. „Lidé sami sebe chtějí považovat za poctivé osoby, ne zloděje,“ uvedl profesor ekonomie Michel Maréchal z Univerzity v Curychu, „psychologické síly mohou být silnější než ty finanční.“ To také vysvětluje, proč se méně vrátilo prázdných peněženek než těch plných.
