Možná byste byli docela překvapeni tím, kolik se toho dá vyčíst z ušního mazu velryb. Vědci ze Spojených států amerických z něj kupříkladu zjistili informace o tom, kdy se plejtváci obrovští (Balaenoptera musculus) a myšokové (Balaenoptera physalus) z oblasti Pacifiku a Atlantiku nejvíce stresovali mezi lety 1870 až 2016..
Výsledky z mazu muzejních exponátů asi nepřekvapí. Jedno ze dvou nejhorších období prožívaly velryby v první polovině čtyřicátých let dvacátého století, kdy světem otřásala druhá světová válka, a tak se tito nešťastní kytovci museli potýkat s množstvím vojenských ponorek a lodí, způsobujících hlasité exploze a znečišťování vody.
Druhým zlým obdobím pro velryby byla potom šedesátá léta dvacátého století, kdy na ně lidé pořádali hony ve velkém, čehož si byli přeživší kytovci moc dobře vědomi a hladina stresového hormonu kortizolu u nich byla v té době vskutku vysoká.