Zebří pruhy nedávají vědcům spát už celá léta. Přestože mají mimořádný zkrášlující efekt, jsou odborníci přesvědčeni o tom, že mají i nějaký praktický účel, který je dosud předmětem dohad. Švédští vědci nyní alespoň jednu z teorií vyvrátili, když otestovali chladivé působení pruhů na zvíře..

Panovala teorie, že mísení teplého a chladného vzduchu nad srstí zebry vytváří chladivé víry, což by mohlo být způsobeno tím, že by se černé pruhy zahřívaly více než bílé. Švédský tým Susanne Akessonové to ovšem ve své poslední studii zveřejněné v odborném časopise Scientific Reports vyvrátil.

Výsledky studie však nevzešly z testování živých zeber, nýbrž z pokusů na kovových sudech potažených zvířecími kůžemi. Po naměřené době se kontrolovala teplota vody v sudech a zjistilo se, že nejteplejší je voda v sudu s černou dobytčí kůží, nejchladnější v sudu s bílou dobytčí kůží a voda v sudech se zebří kůži odpovídá zhruba šedé dobytčí kůži. Žádné chladivé víry zjištěny nebyly.

Možných teorií o poslání pruhů na zebřím těle je mnoho. Možná je má toto zbarvení chránit před hmyzem nebo před dravci, to už je ovšem předmětem dalšího testování.