První fosílie praptáka z rodu Ichthyornis byly nalezené již v 70. letech 19. století. Nyní vědci z Yaleovy univerzity díky několikaletému studiu a dobře zachované lebce doplnili další dílek v evoluční skládačce.
Jsou totiž prvními ptáky, kteří měli zobák v podobě, jak ho známe dnes. Zástupci rodu Ichtyornis jsou považováni za přechodový článek. Jejich těla totiž nesou jak moderní, tak dinosauří znaky..
Umělecké ztvárnění: Jaime Chirinos
Tito mořští ptáci žili zhruba před 85 miliony let poblíž teplého vnitrozemního moře v oblasti severní Ameriky. „Navzdory poměrně moderní stavbě těla si druh zachoval dinosauří zuby a silný zkus umožněn mohutnými čelistními svaly,“ řekl vedoucí výzkumu paleontolog Bhart-Anjan Bhullar z Yaleovy univerzity.
Vědci díky CT a počítačovému programu z nasnímaných fosílií vytvořili vzhled pradávných Ichtyornisů. Jak takový zobák, nový výtvor evoluce, vypadal? „První zobák byl malý špičatý hrot na konci bohatě ozubené čelisti.
V podstatě nahrazoval ruce, které se přeměnily na křídla. Měl na starost uchopování a klování,“ vysvětlil Bhullar.
https://www.youtube.com/watch?v=PVm0mH9ollo
Ozubená čelist pomáhala přidržet ryby, které jsou poněkud kluzkou potravou. Při sevření se pravděpodobně jejich tesáky schovávaly pod tkání podobné našim rtům. Protože se zobák jako nástroj osvědčil, postupem času se prodloužil na úkor ozubených čelistí.
Mozek Ichthyornisů byl stavbou podobný dnešním ptákům, ale prozatím byl schován v lebce nesoucí znaky dinosaurů.
Vědecký tým paleontologa Bullara se věnuje výzkumu stavbě lebky, molekulární stavbě a genům, které umožnily přeměnu dinosaurů v moderní ptáky, již řadu let. Nejpočetněji zastoupenou skupinu obratlovců na zemi a její vývoj považuje totiž za jeden z nejdůležitějších evolučních procesů v dějinách.
Je pravda, že druh Ichthyornis upoutal pozornost už „otece evoluce“ Charlese Darwina(1809 – 1882). Mořští ptáci s prvním zobákem moderního typu, sehráli tak v teorii o vývoji biologických druhů, významnou roli.