Všichni známe toto krvelačné monstrum. Nejen z filmů jako například Jurský park, ale také ze školy a dokumentárních filmů. Byl ale opravdu jediný, kdo zabíjel svou kořist svými velkými zuby?

Výhodou tyrannosaura rexe byla nejen jeho velikost, síla stisku, ale také ohromné zuby. Ty dosahovaly velikosti okolo třiceti centimetrů a není tak divů, že se jej bála všechna pravěká zvířata a rex tak neměl přirozeného nepřítele.

Každý zub byl navíc zahnutý a zubatý. Lze tak říct, že spíše připomínal jakousi pilku. Díky stisku a těmto zubům tak dokázal nejen kořist roztrhat, ale také drtit jejich kosti. Nebyl však jediný, kdo disponoval takovou zbraní.

Třída Notosuchia, resp. skupina, která patřila k předchůdcům dnešních krokodýlů a aligátorů byla mezi prvními, která se mohla pyšnit dokonalými zuby. Razanandrongobe sakalave, který žil v polovině jurské éry v okolí dnešního Madagaskaru, patřil mezi tato děsivá zvířata.

Je známý také pod kratší verzí Razana. Toto stvoření měřilo bezmála sedm metrů a v tlamě mělo plno ostrých a nebezpečných zubů. Co je ale zajímavostí, byly dost podobné těm, které měl T-Rex. Razana ale žil daleko dřív než tyrannousaurus rex.

Podle odborníků z IFL Science během svého života Razana lovil kořist tak, že se za ní vyřítil po všech čtyřech a chytl ji. Pokud byl ve vodě nebo v močálu, připlížil se ke kořisti pod hladinou, sevřel ji následně do svých čelistí a v nich kořist uvěznil a posléze roztrhal.

Christiano Dal Sasso, renomovaný paleontolog, ve své studii uvedl, že podobně jako další velcí krokodýli mohl být Razana hrozbou také pro dinosaury na pevnině. Razana byl podle něho zřejmě jeden z prvních Notosuchů.

Podle dochovaných nálezů ale ne všichni z rodiny Notosuchia byli masožraví. Z některých se stali býložravci, z jiných hyper-masožravci, jejichž strava byla tvořena ze 70 procent masem. Z dalších se stali jedinci podobní pásovcům s obrněným tělem, savčími zuby a rypáky podobným těm prasečím.