https://www.youtube.com/watch?v=rqfxJNYCzJc

Vlčí mák je symbolem vojáků zabitých ve válce. Prvně byla použita před více než 110 lety v Kanadě. Jsou známé záznamy válečného dopisovatele, který během napoleonských válek popisuje hroby vojáků hustě porostlé vlčími máky.

Kolem roku 1920 Moina Michaelová použila tento symbol jako upomínku na životy zmařené v 1. světové válce.

K rozšířená tohoto symbolu však nejvíce dopomohla báseň kanadského podplukovníka Johna McCrae Ve flanderských polích. Tento dělostřelecký veterán z búrských válek v Jižní Africe byl za 1. světové války členem kanadských zdravotnických služeb, který na obvazišti u kanálu Yser ošetřoval stovky raněných krajanů, Britů, Indů, Francouzů ale i Němců a zároveň viděl, jak rychle se na hřbitově rozrůstají řady křížů.

Když byl 2. 5. 1915 zabit jeho přítel, nadporučík Alexis Helmer z Otawy, John McCrae napsal do 13 řádků svou báseň, která byla 8. 12. 1915 uveřejněna v časopise Punch pod názvem My nebudeme spát.

Pro vlčí máky jako pro symbol padlých vojáků hovoří i čistě botanické hledisko. Říká se,  právě na bojištích a na hrobech vyrostou rudé máky jako symbol krve. Ovšem vysvtělení je zcela prozaické. Vlčí máky totiž kvetou v době, kdy rostliny v okolí jsou „mrtvé“.

Semena  máků odpočívají v půdě i řadu let a vyraší, když nejsou nablízku konkurenční rostliny. Právě půda na bojištích, která jsou „přeorána“ výbuchy a zároveň obsahuje i značnou koncentraci vápence ze zbytků zničených budov působila jako katalyzátor pro vyrašení vlčích máků.