Parazit v mozku pošle myš kočce přímo na talíř!

Umíte si představit, že se před vámi – třeba v noci na opuštěném místě – objeví zarostlý chlápek, který vás bude chtít oloupit, v nejhorším možná i zavraždit? Jenže vy se nebudete zlosynovi bránit, protože se u vás projeví prodloužení reakčních časů a také oslabení tzv.

úlekových reakcí, dokonce i úbytek strachu. Za tím vším může být postižení latentní (skrytou, bezpříznakovou) toxoplazmózou. Infekční onemocnění patří mezi zoonózy – přenášené ze zvířat na člověka. Původcem možných obrovských problémů je malilinkatý, nenápadný, ale záludný parazitický prvok Toxoplasma gondii.

S oblibou napadá centrální nervový systém (CNS), kde se vskutku pěkně vyřádí.

Myší sebevrazi se těší na smrt Poznali to badatelé na podivném chování samečků laboratorních krys. Když je infikoval parazit Toxoplasma gondii, určitá oblast jejich mozku kupodivu reagovala stejně silně na pach vrnící samičky jako na pach číhající nenasytné kočky.

Ta se asi podivila, když postižený myšák bezstarostně přišel až před její čumák. Vědci se snaží zjistit, co způsobuje onu převratnou změnu v chování podobných chlupatých „sebevrahů“. Tedy zda infikované krysy pach kočičí moči přitahuje, či zda jen zmenšuje jejich strach.

Jedno z originálních vysvětlení uvádí, že uvedený prvok se chce dostat do kočičího organismu, a proto záměrně nutí myš přestat se bát, aby se mohla nechat v poklidu sežrat.

Společníkem je i schizofrenie Odborníci nyní chtějí objasnit, zda podobné sebezničující chování je patrné i u lidí, na které si zmíněný proradný prvok s chutí zasedl. Ostatně obětí může být nečekaně i každý z nás.

Věřte, nevěřte, experimentů se účastní četní dobrovolníci, kteří se proměňují v symbolické laboratorní myši. Velmi zajímavý je např. grantový projekt, v němž se evoluční biolog, profesor RNDr. Jaroslav Flegr, CSc.

, věnuje mj. možným souvislostem latentní toxoplazmózy a propuknutí schizofrenního onemocnění. Cílem je otestovat, zda se narušení při zpracovávání informací v CNS schizofrenních pacientů nevyskytuje i u osob s latentní toxoplazmózou.

Tím se dají pochopit mechanismy působení toxoplazmózy na lidský nervový systém a naznačit možnou cestu k odhadu rizika propuknutí schizofrenie u „toxoplazmaticky“ pozitivních osob. A těch není zrovna málo!

Nyní jej v sobě hostí až 40 % Evropanů!

Primát mají kočky Konečným hostitelem parazita jsou výlučně kočkovité šelmy, v jejichž střevě dochází k pohlavnímu rozmnožování prvoka. Vytvářejí se zde tzv. oocysty, které se spolu s trusem vyměšují do venkovního prostředí, kde se jimi může nakazit mezihostitel.

Tím je v podstatě jakýkoliv teplokrevný živočich včetně člověka. Přenos parazita z mezihostitele (v přírodě nejčastěji hlodavce, hlavně myší) do konečného hostitele – kočky – se děje formou predace, tedy tím, že kočka myš uloví a pozře.

Prvok bývá vychytralý Mikroskopičtí vetřelci bývají ve vyvolání změny chování postižené oběti velice vynalézaví. „K nejznámějším způsobům patří přímé zásahy do CNS hostitele. Tak dokáže parazit spouštět i velmi složité vzorce chování…Hostitel je pod vlivem parazita přinucen jednat proti svým životním zájmům, vyhledává příležitost být zabit a pozřen dravcem,“ vysvětluje Jaroslav Flegr.

Každý třetí Čech ohrožen! Od zvířat se může nakazit člověk. Způsobí to syrové maso, zamořená půda, ale i přímá nákaza. Nebezpečí přináší i požití nedostatečně tepelně zpracovaného masa jiných mezihostitelů (např.

králíků) či potraviny kontaminované trusem nakažených koček. V závislosti na potravních zvyklostech a dalších faktorech se tzv. promořenost toxoplazmózou mezi různými zeměmi značně liší. Zatímco v České republice je nakažena asi třetina obyvatel, některé země (např.

Francie) hlásí dokonce skoro 90 % populace. Inkubační doba u lidí má časový interval 10–21 dnů.

Jsem parazit a budu ve vás bydlet! Nechráněnou vstupní branou infekce do našeho organismu se mohou stát všechny sliznice. Velice choulostivé jsou ty dobře přístupné z povrchu těla – např. zažívací trakt.

Může to být porušená kůže, podle některých specialistů i trakt respirační (dýchací ústrojí). Latentní toxoplazmóza u člověka ve většině případů vypadá podobně jako běžné virové onemocnění, za které bývá často chybně diagnostikována.

Někdy se objevují zvýšené teploty, únava, bolest kloubů, nápadné může být zvětšení mízních uzlin. Po odeznění příznaků akutní infekce přežívá parazit v člověku ve formě tkáňových cyst až do konce lidského života.

Přitom vetřelec ani neví, že je v člověku a že nemá cestu ven!

Rád kamarádí se smrtí Vážné následky, někdy až smrtelné, může mít toxoplazmóza u osob s poruchami imunity (např. AIDS), při podávání imunosupresiv (léky omezující činnost imunitního systému), při transplantaci orgánů, apod.

Závažná je forma gynekologická s opakovanými potraty a možností vážného poškození plodu. U něj může zasáhnout oči, mozek, játra apod. Častá je psychomotorická retardace.

Oběti nevědí, co činí Při objasňování podivného chování různých tvorů dominuje tzv. manipulační hypotéza. Podle ní nemusí parazit nečinně čekat na příležitost, ale může zvýšit šance přenosu manipulací chování svého mezihostitele.

Skutečně se ukazuje, že chování nakažených hlodavců se v mnoha ohledech liší od chování hlodavců, kterým se nákaza vyhnula. Podle této teorie může parazit účelně měnit chování hostitele, a tím zvýšit pravděpodobnost přenosu do „dalšího levelu“. Parazit-manipulátor tak získává selekční výhodu oproti ostatním nemanipulujícím jedincům, což se projevuje v jeho větším reprodukčním úspěchu.

Stejné není ani chování Výzkum chování nakažených zvířat ukazuje, že změny v chování hostitele způsobuje množství parazitických organismů. Může se měnit nejen chování nakažených hlodavců, ale třeba i lidí.

Několik let výzkumů potvrdilo existenci rozdílů v psychologických profilech osob s latentní toxoplazmózou a osob nenakažených. Jde například o míru ochoty respektovat sociální pravidla a normy, podezřívavost, žárlivost.

Jmenované faktory jsou vlivem nemoci zesílené.

Jak se můžeme léčit? Základní vyšetření zjišťuje, zda je pacient infikován Toxoplasma gondii a je-li pravděpodobné, že se nachází v akutním stadiu infekce. Přímý průkaz přítomnosti parazita v našem organismu je ovšem značně obtížný.

Latentní toxoplazmóza je jasně rozpoznatelná až podle zvláštních testů. Proto laboratorní diagnostika toxoplazmózy využívá z největší části prokázání specifických protilátek.

Pomůže i získaná imunita Téměř třetina našich obyvatel však toxoplazmózu prožila a určité hladiny protilátek u ní přetrvávají. Proto zpravidla nestačí zjistit, zda pacient má, či nemá protilátky proti Toxoplasma gondii.

Pro posouzení rizika infekce plodu nebo potřebnosti terapie je klíčová znalost fáze infekce. Na ni můžeme usuzovat z dynamiky protilátek jak celkových, tak i jednotlivých tříd imunoglobulinů. Tedy proteinů, které jsou schopny jako součást imunitního systému identifikovat a zneškodnit cizí objekty (viry a bakterie) v organismu.

Osvědčuje se léčba kombinací léků (pyrimethamin, spiramycin aj.). Potvrzení výsledků vyšetření provádí na požádání Národní referenční laboratoř pro toxoplazmózu.

Více se dozvíte: M. Vokurka, J. Hugo a kol.:Velký lékařský slovník: Maxdorf, 2010 http:://www.eurochem.cz/polavolt/org/abecedne/i/popidsyx/flegr.htm http://toxoplasmosa. cz Amygdala se stala cílem výzkumu *Využití moderní techniky přispělo k bližšímu poznání amygdaly (corpus amygdaloideum).

*Jde o párovou mozkovou strukturu obratlovců (včetně člověka), umístěnou ve střední části spánkového laloku. *Má četná spojení mj. do mozkové kůry. *Amygdala hraje hlavní roli ve formování a uchování paměťových stop spojených s emočními prožitky, které mají emocionální zabarvení.

*Významně ovlivňuje náladu, chování při radosti, ale i strachu. *Centrální jádra se podílejí na vzniku reakce strachu, jako je strnutí (nehybnost), tachykardie (rychlý srdeční tep), zvýšené dýchání, sevření žaludku a vylučování stresových hormonů.

*Vědecký výzkum na krysách ukázal, že Toxoplasma gondii, pokud napadne mozek, se nejčastěji usadí právě v amygdale. *Zde vytvoří cysty, které mohou být příčinou poruch, jako je schizofrenie nebo paranoia.

Malinký prvok působí obrovské potíže Původce toxoplazmózy – parazitického prvoka Toxoplasma gondii – roce 1908 dva francouzští lékaři izolovali ze sleziny hlodavce gondiho saharského (Ctenodactylus gundi ) z čeledi severoafrických pamyší hřebenoprstých.

Onemocnění u člověka vyvolané Toxoplasma gondii rozpoznal až v roce 1923 český oftalmolog, profesor Josef Janků, při zkoumání mrtvého dítěte, které mělo oční toxoplazmózu.

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Od první pitvy v Praze uplynulo 420 let. Trvala čtyři dny

Od první pitvy v Praze uplynulo...

První veřejná pitva se v Praze konala v prostorách Rečkovy koleje v dnešní ulici Karolíny...
Operace do obýváku: Japonská nemocnice streamuje chirurgické zákroky ve virtuální realitě

Operace do obýváku: Japonská...

Jak vzdělávat na dálku studenty medicíny? Tokijská nemocnice přichází s...
Nízká úroveň ozonu může zvyšovat riziko vzniku šedého zákalu

Nízká úroveň ozonu může zvyšovat...

Ozonová vrstva nad Arktidou v současnosti dosahuje 205 Dobsonových jednotek, což je...
Včera, dnes a zítra: Roztroušená skleróza

Včera, dnes a zítra: Roztroušená...

Roztroušená skleróza je chronické autoimunitní onemocnění, které zasahuje centrální...
Českobudějovičtí parazitologové otestovali vakcínu proti lymské borelióze

Českobudějovičtí parazitologové...

Na světě již existuje látka, z níž by se mohla vyrábět vakcína proti lymské...
Varlata ohrožuje víc kapavka než koronavirus

Varlata ohrožuje víc kapavka než...

Koronavirus postihuje více muže než ženy. Statistiky v tomto ohledu...
Chtělo by to více spánku a pohybu

Chtělo by to více spánku a pohybu

Tzv. zdravotní negramotnost se podle aktuálních údajů z mezinárodní...
Těhotným zkontrolují štítnou žlázu

Těhotným zkontrolují štítnou žlázu

Vybrané těhotné ženy čeká vyšetření, zda mají v pořádku štítnou žlázu....
Dokážou psi rozeznat nakažené koronavirem?

Dokážou psi rozeznat nakažené...

Britští badatelé zahájili výcvik psů, jehož cílem má být schopnost rozpoznat lidi...
Dominantně dědičné onemocnění

Dominantně dědičné onemocnění

Hereditární angioedém je genetickou poruchou imunitního systému s projevy...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Dostal papež Julius II. pohlavní nemoc jako trest za nemravný život?

Dostal papež Julius II. pohlavní...

Všichni dobré vědí, že i duchovní jsou lidé z masa a kostí. Proto není divu,...
Památka v pohybu: Cestující maják Rubjerg Knude

Památka v pohybu: Cestující...

Na severním pobřeží Dánska stojí už celých 120 let. Mezi turisty je i...
Úžasný bodlák: Co dokáže ostropestřec mariánský?

Úžasný bodlák: Co dokáže...

Může léčit játra, pomáhat při cukrovce, zpomalovat stárnutí mozku a s ním...
Na popravu lupiče Jana Jiřího Grasela se přišla podívat celá Vídeň

Na popravu lupiče Jana Jiřího Grasela...

Jan Jiří Grasel se plíží s rasovským pytlem krajinou. Rasové, kteří měli za úkol odklízet všechno pošlé a...
Archeologové odkryli neznámý mayský palác. Vysvětlí tajemství záhadného úpadku Mayů?

Archeologové odkryli neznámý mayský...

Mayská civilizace vznikla několik tisíciletí před naším letopočtem. Vrcholu...
Den, kdy zahynuli dinosauři

Den, kdy zahynuli dinosauři

V dnešní době už si zřejmě neumíme představit, že by...
Konec dynastie Arpádovců: Otrávila uherského krále Ondřeje III. vlastní šlechta?

Konec dynastie Arpádovců: Otrávila...

„Král Ondřej zemřel. Někdo mu podal jed,“ šeptají si drbny na uherském dvoře roku 1301....
Slzy nebo smích: Čich jako nejsilnější spouštěč vzpomínek a emocí

Slzy nebo smích: Čich jako...

Vůně koláčů, vycházející z otevřených dveří pekárny může fungovat jako časový...
Máte právo nevypovídat! Co se stane, když policisté zapomenou Mirandu?

Máte právo nevypovídat! Co se...

Houkají sirény, majáky svítí jak na Silvestra. „Máte právo nevypovídat. Vše, co od...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.