Domů     .Top
Kolego, netušíte, co to asi je?
Milan Koukal 21.10.2011

Když se dočasní obyvatelé kosmických plavidel podívají průzorem na svůj domov pod sebou, vidí, že tam převažuje voda. Proto dostala Země přídomek „modrá planeta“.

Hydrosféra v podobě souvislého oceánu kapalné vody zabírá přes 70 % zemského povrchu – plochu 361 milionů km2. Oceány tak představují největší životní prostředí na Zemi. Vědci však dosud prozkoumali pouze necelých 10 % vodních ploch. Zejména o jejich obyvatelích vědí stále málo.

Nejmohutnější badatelská akce v historii

Stav v poznání měl výrazně vylepšit mezinárodní výzkumný projekt Census of Marine Life (COML – Soupis mořského života). Začal již roku 2000 s ambiciózním mottem: „Co v mořích žilo, co v nich žije a co v nich bude žít?“.

Tato myšlenka dala dohromady 2700 vědců z 670 institucí v 80 zemích. S pomocí výzkumných lodí zorganizovali více jak 540 expedic, které trvaly celkem 9000 dní. Na celém světě pečlivě vybírali teritoria, kde se snažili provádět důkladný průzkum od hladiny až do temnoty u dna.

Výsledky bádání shrnuje závěrečná publikace, která má být uceleným a konečným součtem. V knize odborníci celkově popisují na 250 000 druhů oceánských živočichů a rostlin. Zásadních je zejména 6000 zcela nových druhů, které vědci během zkoumání objevili.

Vědce vzrušují nové druhy

Nejméně 235 druhů chladnomilných živočichů obývá současně arktická i antarktická moře, ačkoli je mezi nimi vzdálenost 11 000 km.

Za nepřekonatelnou překážku se vždy pokládala oblast žhavých tropů. Stěží si někdo dokázal představit, že vražedné horko překonávají lední medvědi z Arktidy či antarktičtí tučňáci. Ovšem, objevuje se mnoho druhů, které to dokážou.

Experti poznali jen několik takových výjimečných migrujících „rekordmanů“ – např. plejtvákovce šedého či rybáka dlouhoocasého, kteří mají domovské právo v obou polárních oblastech.

Z mrazu si nic nedělají

Jaké nové živočichy při COML v extrémních podmínkách obou pólů badatelé objevili? Představili se jim neznámí mořští červi, korýši, sumýši i plži. Reprezentují 2 % z doposud známých 7500 antarktických a 5500 arktických druhů živočichů.

„Arktida a Antarktida jsou si podobnější více, než jsme tušili,“ uvedl jeden z autorů studie, Ron O’Dor.

Vyrojilo se hned několik hypotéz, jak se stejní tvorové dostanou zároveň k oběma pólům. Jedna z nejvíce uváděných teorií předpokládá, že larvy některých druhů zanesly z Antarktidy na sever chladné mořské proudy valící se hluboko u dna Atlantského oceánu.

Stalo se tak tedy bez vlivu teplých hladinných vod tropů, kde by larvy jinak uhynuly.

K rozšíření druhů možná přispěla i doba ledová. Během ní antarktické ledovce pokryly sousední moře a vytvořily nové proudy, které směřovaly na sever. Mohly zanést do Arktidy takové živočichy jako nohatky (pantopoda) nebo stejnonožce (isopoda).

Více o životě u dna prozradí DNA

Zdá se, že mrazivá oblast kolem pólů se v budoucnosti stane pokladnicí nových překvapení o rozmanitosti života. Například britští vědci zkoumající chladné vody Antarktidy zjistili, že v těchto podmínkách dosahuje mnoho druhů mnohem větších rozměrů než jinde na světě.

Podivné je, že téměř 80 % druhů tam vegetuje v hluboké temnotě u mořského dna. „Tato stvoření by však spíše rozpoznal paleontolog než mořský biolog. Podobné druhy jsme totiž zvyklí vídat spíše jako fosilie,“ upřesnil Huw Griffiths, jenž se výprav do Antarktidy účastnil.

Také zde při určování druhů výzkumníkům pomáhá genetické testování. Teprve rozbor kyseliny deoxyribonukleové (DNA) ukáže, zda se jedná opravdu o nové druhy, nebo pouze o jinak barevnou variantu již známých živočichů.

Překvapení z tmavých hlubin

Vědci použili speciálního robota Nereus. Potopí se až do 5000 metrů pod hladinu a citlivými senzory najde a zdokumentuje vše, co tam objeví.

Vedle nových poznatků čekala v třeskutém  mrazu nečekaná překvapení. Doposud se předpokládalo, že v nejhlubších místech oceánu žádní tvorové nežijí. Proč? Je zde černočerná tma, ohromný tlak a studená voda.

I zdejším podmínkám však příroda dokázala některé tvory přizpůsobit. Jejich těla mj. obsahují minimum vzduchu (nebo dokonce vůbec žádný), takže jim jinak vražedný tlak vodních mas nemůže ublížit.

21. STOLETÍ dodává:

Za jasného počasí v tropech dokážou sluneční paprsky a teplo proniknout maximálně do hloubky 200 metrů. V tomto pásu se soustřeďuje většina mořského života.

Lebedí si při žáru

Asi ve dvoukilometrové hloubce průzkumníci objevili zřejmě největší překvapení. Na samotném dně viděli společenství různých druhů, žijících u ústí termálních průduchů, jimiž prosakují do oceánu živiny.

Zdejší žár dosahuje řádově stovek stupňů Celsia, ovšem jen kousek od gejzíru je teplota vody již snesitelná. Většina zdejších živočichů má bělavé zbarvení a v temnotě nepotřebuje oči. Dobře to ví například objevený slepý humr Dinochelus ausubeli, jehož název v překladu znamená „strašný dráp“.

Prazvláštní (asi slepý) bezbarvý krab s názvem Yetti kraba nebo Kiwa hirsuta se zase dostal do hledáčku výzkumníků v hlubinách u Velikonočního ostrova v jižním Pacifiku. Zaujme velkými klepety pokrytými hustými „chlupy“, o jejichž úloze se vědci dohadují.

Nejde sice o zcela nový druh, ale o doposud neznámého příslušníka živočišné rodiny.

Strašidla to nejsou

Mnoho hlubinných tvorů přežívalo z potravy, která padá do hlubin z hladiny. V prostoru poblíž dna, kde bychom uviděli různobarevná světélka, se navzájem loví podivné ryby využívající živočišného světélkování – bioluminiscence.

Většinou mají velká, stále otevřená ústa, aby jim neunikla žádná kořist. Tu lákají i světelnými vnadidly – umístěnými často přímo nad tlamou.

V hluboké vodě u ostrova Celebes v jihovýchodní Asii byl odhalen nový druh mořského červa Squidworm (chobotnice – červ). Má velikost talíře s chobotnicovitými chapadly. Další „nalezenec“ medúza Aequorea macrodyctyla připomíná tvarem vesmírnou loď.

Pomáhala skvělá technika

Pět týdnů strávilo na palubě moderní lodi RRS James Cook ve vlnách severního Atlantského oceánu 31 vědců.  Díky soupravě osmi hlubokomořských kamer a dálkově ovládanému podvodnímu vozítku předávali fascinující záběry z dění v neprobádaných hlubinách oceánu z hlubiny 800 – 3500 metrů pod hladinou.

Výzkumníci prozkoumávali a mapovali 3900 km2 hlubokomořského hřbetu mezi Islandem a Azorskými ostrovy. Získali tisíce různých vzorků pro další analýzu a na místě zanechali šest automatických pozorovacích stanic, které mají po několik let zajišťovat další měření.

Nemrznoucí ryby bez krvinek

K nejlépe prozkoumaným obyvatelům slaných vod patří ryby a mořští savci. Dosud jich vědci napočítali 15 717, ovšem každoročně jich více než stovka přibývá. Průzkum CMOL vypátral další neznám rybí druhy, na odhalení jich však podle střízlivých odhadů čeká dalších asi 5000.

V silně podchlazených vodách Antarktidy udivení badatelé viděli, jak se vesele prohánějí tzv. ledovky. Jejich šupinaté příbuzné by při mrazu několik stupňů pod nulou dávno praskavě zmrzly. Ledovkám však koluje tělem zvláštní bílkovinná molekula, která se okamžitě nabalí na vznikající ledové krystaly a nedovolí jim dále růst.

Jelikož je ve studené vodě mnoho kyslíku, nemají problémy s dýcháním, nepotřebují proto klasické krvinky, ale postačí jim jen trochu krevního barviva – hemoglobinu. Až 100 x méně než potřebují jiné ryby.

Bakterie viděná pouhým okem

V hluboké anonymitě však dál vegetují četní mořští bezobratlí – od korýšů po podivné primitivní mikrotvorečky. Ovšem největší neodhalenou záhadou jsou roztodivné bakterie. Podle odhadů v jediném litru mořské vody jich žije cca 38 000 druhů. (Gram pozemského písku obývá až 19 000 bakteriálních druhů.).

Vědce velice překvapily obří bakterie z Pacifiku, které jsou několik centimetrů velké a zužitkovávají sirovodík. Podle biologů by mohlo jít o živé fosilie, které se zrodily v pradávných oceánech, kde kyslík buď zcela chyběl, nebo ho bylo velice málo.

Většina objevů na člověka teprve čeká

Na základě poznatků z projektu COML dosud vyšlo 2600 odborných publikací, několik knih, podrobné mapy a elektronický informační systém přibližující 120 000 mořských organismů.

Díky expedicím se dočkalo popsání 16 000 nových mořských organismů. Dalších 5000 se nyní podrobné určuje.

Organizátoři projektu COML nyní připravují internetový registr všech mořských organismů – rostlin, živočichů i jednobuněčných organismů. Půjde o první ucelený seznam tohoto druhu na světě.

Registr je již nyní zdarma dostupný na adrese www.marinespecies.org a v budoucnu by měl ke každému živočišnému druhu nabídnout jeho vědecký popis včetně fotografií.

Registr však v žádném případ nebude úplný. Podle nejnovějších údajů totiž na své objevení čeká až trojnásobný počet druhů – tedy asi 750 000.

Chobotnice pocházejí z Antarktidy

*Badatelé s překvapením zjistili, že všechny druhy chobotnic měly společného předka v Antarktidě.

*Jeho nejbližším příbuzným dosud je chobotnice druhu Megaleledone setebos – živá fosilie dodnes obývající dno moře kolem Antarktidy.

*Odtud se začaly přesunovat do různých světových vod cca před 30 000 000 let.

*Začaly se šířit v době, kdy se Antarktida ochlazovala, a oceán se přikryl vrstvou ledu.

*Při projektu neunikla zachycení ani ušatá chobotnice přezdívaná Dumbo (podle slona ze slavné disneyovky).

*Patří k největším tvorům, kteří žijí v mořských hlubinách. S chapadly měří až dva metry. Zatím bylo objeveno jen devět exemplářů.

Pomůže plž americké armádě?

Američtí vědci při průzkumu dna Indického oceánu poblíž ostrova Rodriguez v hloubce cca 2,5 km identifikovali zvláštního plže, kterého pojmenovali Crysomallon squamiferum. Žije v koloniích v prostředí, kde ze dna tryská vroucí voda o teplotě 400°C prosycená minerály.

Tekutina promíchaná se solí (solanka) však nemá var, protože ji tlumí tlak 250krát vyšší než u hladiny.

Tělo plže kryly zlatavě lesklé šupiny, které ovšem dostaly rezavé zbarvení po uložení živočicha do nádoby s lihem. Ukázalo se, že jde o minerální sloučeniny železa. Drtivě převažoval pyrit, méně greigit.

Oba lesklé minerály vznikají sloučením železa a síry. Základem šupiny je výběžek tkání plže. Jsou potaženy vrstvou konchiolinu. Ten v kombinaci s pyritem dává šupinám pružnost a pevnost, takže majitele skvěle chrání mj.

před útokem dravých ryb. Navíc pomáhá plži, aby se v okolním žáru zbavil nadbytečného tepla.

Vědci neznají jiného tvora, který by kov využíval podobným způsobem.

Podle nejnovějších informací experti armády USA už přírodní pancíř zkoumají s nadějí, že by se jeho konstrukce mohla využít ve zbrojovkách.

Rekordmanem v plavání je tuňák s vysílačkou

*Výzkumníci při projektu CMOL částečně korigovali mnohé tradiční názory o chování žraloků, delfínů, ryb i jiných mořských živočichů.

*Využili k tomu radiové vysílačky, které připevnili na těla 1838 mořských tvorů (želv, lvounů, ptáků, 21 druhů žraloků aj.), a mohli je tak sledovat přes satelity.

*Velice je zaujal tuňák obecný (Thunnus thynnus) – ryba z čeledi makrelovitých o hmotnosti okolo 500 kg. Za 600 dnů třikrát přeplaval Tichý oceán mezi Kalifornií a Japonskem a urazil 40 000 km – jako kdyby obeplul zeměkouli po rovníku.

Související články
Působivá kolekce slabých, ale barevných kosmických objektů na tomto snímku je známá jako mlhovina Racek, protože svým vzhledem připomíná ptáka v letu. Útvar tvoří oblaky prachu, vodíku, hélia a malého množství těžších chemických prvků. Celá oblast je místem zrodu nových hvězd. Mimořádné rozlišení tohoto záběru pořízeného pomocí přehlídkového teleskopu ESO/VST odhaluje detaily jednotlivých astronomických objektů, […]
Zřejmě největší druh papouška v historii objevili australští paleontologové. Podle všech indicií dosahoval výšky až jednoho metru, vážil asi 7 kilogramů, nelétal a mohl se chlubit skutečně silným zobákem. Pták dostal pojmenování Heracles inexpectatus a doba jeho života je datována přibližně před 19 miliony lety. „Nový Zéland je dobře známý svými velkými nelétavými ptáky. Dominantní […]
Čeští egyptologové mají v brzké době v plánu tříměsíční výpravu do lokality Abúsír, kde chtějí pokračovat v průzkumu údolního chrámu faraona Niuserrea a okolí hrobky hodnostáře Ceje. Lucie Jirásková z Českého egyptologického ústavu FF UK řekla, že je v plánu také zpracování vykopaných předmětů. „V průběhu výzkumů není moc času na zpracování nálezů. Necháváme si na to tedy měsíc, kdy […]
Protože elektrokola nebývají úplně levnou záležitostí, je pro každého majitele nejdůležitější ze všeho kvalitní ochrana před krádeží. Toho si je dobře vědom i nizozemský výrobce kol VanMoof, který bez mrknutí oka tvrdí, že má tu nejlepší ochranu na světě. Skutečně nepřehání? Pokud se podrobněji podíváme na ochranu jejich elektrokol Electrified S2 a X2, pak je […]
Kriticky ohrožený sýček obecný letos významně posílil populaci díky velkému množství hrabošů. Teď pro něj malý hlodavec může být hrozbou. Zemědělci dostali povolení trávit hraboše plošně rozhozeným jedem. Od 5. srpna jim to umožňuje rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) podřízeného ministerstvu zemědělství. Ornitologové varují, že v ohrožení je mnoho živočichů a především […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz