Pro Evropany zůstává Čína stále záhadnou a tajemnou zemí. Říše středu si přitom tradičně svá tajemství úzkostlivě chrání, a to již od dob Velké čínské zdi. Dodnes se na tom příliš nezměnilo, přesto se nyní pokusme nahlédnout do zákulisí čínského vesmírného programu.

Budou-li Číňané postupovat podle svých plánů, za deset let bude nad našimi hlavami kroužit další kosmická stanice. Má vážit 60 tun, bude prozatím tedy subtilnější než mezinárodní stanice ISS, jejíž hmotnost již přesáhla 400 tun, nebo ruský Mir, který vážil 137 tun.

Tvořit ji budou tři moduly, jeden hlavní a další dva určené pro laboratorní výzkumy.

Závody v kosmickém zbrojení

Podle Číňanů by v těchto laboratořích měl probíhat výzkum zaměřený na astronomii, mikrogravitaci a vesmírnou radiační biologii. Ovšemže profit z výzkumů budou mít i čínské ozbrojené síly, o tom však Peking taktně mlčí.

Ostatně, podle serveru WikiLeaks Číňané a Američané vedou od roku 2007 tajné závody ve vesmírném zbrojení. Vzpomeneme-li si na nedávné sestřelování údajně nefunkčních družic jak Číňany, tak Američany, nemusí být tato informace zcela nepravdivá.

Pro úplnost je třeba dodat, že tyto závody spustil Peking, který v testech dál pokračuje….

Čínská vládnoucí vrstva aspiruje stát se světovou velmocí číslo 1 a v řadě ohledů se jí to dnes již daří. Ekonomicky i politicky proniká do všech světadílů a skupuje státní dluhy krachujících zemí. Čína je kvůli své velmi levné pracovní síle dílnou světa a do vnitřních poměrů včetně porušování lidských práv si nenechá mluvit.

Jako velmoc musí tedy mít také úspěšný vesmírný program. Její pouť do kosmu je sice lemována mnoha oběťmi, nicméně ambice v této sféře má obrovské.

Nebeský palác

Čínská stanice má mít životnost deset let a měla by ji obsluhovat tříčlenná posádka, která by zde měla vydržet po dobu 40 dní.

Lidé ji ovšem neobsadí hned, prvních několik let bude celý systém podrobně testován. Hlavní modul bude přes 18 metrů dlouhý a jeho průměr dosáhne maximálně 4,2 metru. Vážit by měl kolem 20 tun.

Laboratorní moduly budou kratší s délkou 14,4 metru, ale jejich průměr bude stejný. Číňané také vyvíjejí zbrusu novou nákladní raketu fungující jako dopravní prostředek mezi Zemí a stanicí.

Číňané si jako většina Asiatů potrpí na vzletná jména a název stanice nebude výjimkou. Termín Nebeský palác bude prý brzy stejně známý jako pojem ISS. Stejně tak připravovaná raketa nebude mít nudné a obyčejné kódové označení, ale bude se nazývat Božské plavidlo.

Oba názvy jsou však zatím stále jen pracovní. Čínský úřad pro pilotované lety do vesmíru vyhlásil celonárodní anketu, jak by se stanice i raketa měla jmenovat.

Američané si vzali oddych

Možná nastává nová éra v dobývání vesmíru. Zatímco Číňané chtějí pokusný modul vynést na oběžnou dráhu už letos, Američanům skončila éra raketoplánů a kosmická loď s hvězdami a pruhy je zatím v nedohlednu.

„Číňané svůj kosmická program jistě vnímají jako příležitost k získání prestiže v době, kdy americké vesmírné plány jsou ve stadiu, které lze v lepším případě považovat za oddych,“ prohlásila Joan Johnson-Freeseová, vedoucí katedry studií národní bezpečnosti na Námořní válečné akademii v americkém Newportu.

Číňanům v jejich pokroku nahrává i totalitní systém, který zemi vládne. Co řekne vládnoucí politbyro, to se prostě musí splnit a nic nesejde na tom, že obyčejní čínští rolníci se sotva uživí.

Kam půjde Peking dál?

Byť to oficiálně nevyhlásila, nikdo zainteresovaný nepochybuje, že rudá vlajka s pěti žlutými hvězdami se v dohledné době objeví na Měsíci. Tato mise by se měla uskutečnit mezi roky 2020 až 2025. Za dva roky chce Peking vyslat vlastní sondu na Mars a i zde se dá počítat s tím, že vše bude směřovat k pilotovanému letu k rudé planetě.

Je docela pravděpodobné, že prvním člověkem, který se po Marsu projde, bude Číňan.

Otázka kooperace

Ovšem stále zde visí nevyslovená otázka, zda Američané hozenou rukavici zvednou. Zatímco Evropa, Kanada nebo Rusko vyjádřily ochotu s Čínou spolupracovat, USA zůstávají na poli výzkumu vesmíru poněkud osamoceny.

Svou roli zde hrají zejména politické zájmy. „Rozumí se samo sebou, že NASA nijak nespolupracuje s čínským režimem na pilotovaných letech,“ prohlásil americký senátor Frank Wolf. Podle něj totiž: „Čína zaujímá v rostoucí míře globálně agresivní postoj a jejich zájmy se jen zřídkakdy protínají s našimi.“.

Evropa je v tomto ohledu měkčí. „Čína je velká země,“ říká Bernardo Patti, šéf programu vesmírné stanice Evropské vesmírné agentury (ESA). „Je to mocná země a je bohatší a bohatší. Chce se prosadit jako klíčový hráč na mezinárodním poli.

Navíc další stát snažící se vybudovat infrastrukturu ve vesmíru představuje soutěž a soutěž vás vždycky pohání, abyste byli lepší.“.

Takže se zdá, že po éře americko-sovětského kosmického soupeření tu máme další závody. Je sice pravdou, že konkurence může pozvednout k lepším výkonům, ale co se týče poznávání kosmu, možná by nebylo od věci raději spolupracovat.

Zásadní mezníky v čínském vesmírném programu

*5. listopadu 1960

Čína úspěšně odpálila raketu krátkého doletu Tung-feng-l (Východní vítr; DF-1), která byla sestrojena po vzoru sovětských raket R-2.

*27. října 1966

První ověřená zkouška balistické rakety Tung-feng-2 s jadernou hlavicí.

*24. dubna 1970

Na oběžnou dráhu Země byl vyslán první čínský satelit Tung-fang-chung-1 (Východ je rudý).

*10. září 1971

Test první verze mezikontinentální balistické rakety Tung-feng-5.

*26. listopadu 1975

První úspěšný start nosné rakety CZ-2C s návratným modulem.

*1993

Čínská vláda schválila program pilotovaných letů do vesmíru (Projekt 921).

*1994

Začala výstavba Pekingského vesmírného velicího a kontrolního střediska.

*2. dubna 1994

Výbuch na kosmodromu Si-čchang zabil 23 lidí a zničil ke startu připravený geostacionární meteorologický satelit Feng-jün-2.

*26. ledna 1995

Při explozi rakety Dlouhý pochod-2E na kosmodromu Si-čchang přišlo o život 6 osob.

*14. února 1996

Výbuch rakety Dlouhý pochod-3B krátce po startu usmrtil 6 lidí.

*19. – 20. listopadu 1999

Bez posádky a s čínskou vlajkou na palubě obletěla čtrnáctkrát Zemi kosmická loď Šen-čou-1 (Nebeská loď).

*9.–16. ledna 2001

Nosná raketa Čchang-čeng-2F vynesla do vesmíru loď Šen-čou-2, na jejíž palubě cestovali pes, opice, králík a hadi.

*25. března – 1. dubna 2002

Oběžnou dráhu Země brázdila kosmická loď Šen-čou-3 s figurínou tchajkonauta. Ze slepičích vajec, která byla na palubě, se později v laboratoři vylíhla zdravá kuřata.

*16. září 2003

Čína otestovala čtyřstupňovou nosnou raketu na pevné palivo Pioneer-1; těmito raketami dosud disponovaly jen USA a Rusko.

*15.–16. října 2003

První čínský tchajkonaut Jang Li-wej obletěl v kosmické lodi Šen-čou-5 čtrnáctkrát Zemi. Čína se tak po SSSR a USA stala třetím státem, který vlastními silami dostal člověka do kosmu.

*12.–16. října 2005

Druhý úspěšný kosmický let s lidskou posádkou; na palubě rakety Šen-čou-6 byli kosmonauti Fej Ťü-lung a Nie Chaj-šeng.

*24. října 2007

Z kosmodromu Si-čchang byla vypuštěna raketa Dlouhý pochod-3A s první čínskou lunární družicí na palubě. Družice Čchang E-1 vystoupala na oběžnou dráhu Měsíce 5. listopadu.

*27. září 2008

Čínský kosmonaut Čaj Č‘-kang jako první čínský kosmonaut v historii vystoupil z vesmírné lodi Šen-čou-7 zhruba na 13 minut do volného prostoru.

Kde se vzali tchajkonauti?

*Výraz tchajkonaut vznikl z čínského tchaj-kchung (taikong, vesmír, koncové »g« vymizelo pro lepší výslovnost). V Číně se též užívá termín jü-chang-jüan (yuhangyuan, vesmírný navigátor).

*K prvnímu letu bylo vycvičeno 14 tchajkonatů, kteří byli vysocí 170 centimetrů a vážili 65 kilogramů. Všichni se bez výjimky rekrutovali z řad vojenských pilotů.

*Na programu pilotovaných letů do vesmíru, zvaném Projekt 921, pracují čínští badatelé od roku 1992. Oficiální čínská místa uvedla, že vyslání člověka do vesmíru přišlo státní pokladnu zhruba na 2,2 miliardy dolarů.

*Ovšem zahraniční odborníci tvrdí, že tyto náklady musely být mnohem vyšší. Celý program řídí Pekingské vesmírné velicí a kontrolní středisko, součást »vesmírného města« budovaného na jihozápadním předměstí Pekingu od roku 1994.

Tchajkonaut by neměl kašlat

*Stát se tchajkonautem, to není žádná legrace. Úspěšný uchazeč musí mít nejen psychické a fyzické předpoklady pro cestu do kosmu, ale musí také milovat komunistickou stranu Číny a kromě toho by neměl pokašlávat ani zapáchat.

*„Nepříjemný tělesný pach by obtěžoval kolegy ve stísněném prostoru vesmírné lodi,“ uvedl Š‘ Pin-pin, vojenský lékař na letecké základně v Nan-ťingu.

*Smůlu mají také ti kandidáti, kteří věčně posmrkávají nebo mají na těle jizvy, které by se v extrémním prostředí mohly otevřít.

*A také ti, kteří jsou pod pantoflem. Manželky kandidátů totiž musí s tím, že jejich drahá polovička poletí do vesmíru, vyslovit souhlas.