Byla to docela legrační podívaná, když půlmetroví roboti vyrazili na maratonský závod. Jejich pohyby byly poněkud nemotorné, tu a tam zakopli a švihli sebou o zem. Ale dokázali to a svět robotiky se tak posunul o další kus dále.

Na startu neobvyklého závodu v japonské Ósace stálo 5 borců ze země vycházejícího slunce, podporovaných 5 týmy. Tyto týmy však netvořili trenéři či fyzioterapeuti, nýbrž technologové a vývojáři.

Více než dvoudenní závod

Každý robot měl svého vodiče, který jej udržoval v chodu. Vítězem se stal závodník stáje Vstone, jež celý závod pořádala. Maratonskou trať dlouhou 42,195 km dokázal pokořit za 54 hodin, 57 minut a 50 vteřin.

Lidští běžci by jej tedy hravě porazili (viz box), ale i takový výkon znamená ve světě kybernetiky a robotiky pozoruhodný pokrok.

Tak jako skuteční atleti, i robotický maratonec zažije na trati okamžiky těžkých krizí. Své by o tom mohl vyprávět reprezentant společnosti Robo Kyokai.

Věčně se válel po zemi a přehříval se mu motor. Přesto se nevzdával a vždy dokázal vstát. Zástupcům jeho společnosti se při pohledu na něj draly slzy do očí: „Když pozoruji, jak se náš robot snaží, jak bojuje, přestože neustále padá, přijde mi to dojemné.

Když vedle něj jdu s dálkovým ovládáním, strašně si přeji, aby vytrval,“ popisoval své emoce robotův vodič Murotani Kiyoši.

Bez větších šrámů

Nedá se říci, že by roboti, připomínající mechanické hračky, přímo běželi. Jejich pohyb spíše připomínal rychlejší chůzi.

Po skončení závodu se pak po japonském způsobu divákům uklonili. Technologové byli nadšeni zejména z toho, že přes mnohahodinovou zátěž nebylo na robotech patrné žádné větší poškození.

A už se plánují další závody! Zatímco tento se konal na okruhu uvnitř jedné z ósackých budov, další by už mohl vést ulicemi města.

Inženýři ovšem zůstávají střízliví. „Na závod mezi robotem a člověkem je ještě příliš brzy,“ upozorňuje Yamato Nobuo z vítězné společnosti Vstone a připomíná: „Roboti v průmyslu zvládnou pracovat 365 hodin v roce a nikdo se nad tím nepozastavuje.“.

Kde se vzal maratonský běh?

*Legenda o vzniku maratonského běhu vypráví, že po bitvě u Maratonu (490 př. n. l.), ve které Atéňané porazili Peršany, voják Feidipiddés donesl zprávu o vítězství do Atén, kde vyčerpáním zemřel.

*Jenže aténští historikové z té doby, zejména slavný Herodotos, se o žádném takovém výkonu nezmiňují.

*Každopádně, maratonský běh byl na programu již prvních novodobých olympijských her, které se v roce 1896 konaly v Athénách.

*Jeho délka kolísala, poprvé se současná vzdálenost 42,195 km běžela na olympiádě v Londýně v roce 1908.

*Vzhledem k rozdílným trasám a profilům maratonského běhu je určování nejlepšího času trochu zavádějící. Nejlepší světový výkon drží Etiopan Haile Gebrselassie, který trať zvládl za 2 hodiny, 3 minuty a 59 sekund, což odpovídá průměrné rychlosti 20,42 km/h.

*Jediným českým vítězem olympijského maratonu je atletická legenda Emil Zátopek. Ten triumfoval v roce 1952 v Helsinkách, když běžel svůj vůbec první maraton v životě.