Domů     Historie
Pomohly velké děti slézt našim předkům ze stromů?
21.stoleti 6.1.2011

Oproti našim nejbližším příbuzným máme my lidé velkou řadu zvláštností. Jednou z nejvíce zarážejících jsou i naše relativně velké, nemotorné a zcela bezbranné děti. Američtí antropologové se nedávno pokusili zrekonstruovat, jak rození takto neobvyklých dětí postupně proměňovalo životní zvyky našich předků. Oproti našim nejbližším příbuzným máme my lidé velkou řadu zvláštností. Jednou z nejvíce zarážejících jsou i naše relativně velké, nemotorné a zcela bezbranné děti. Američtí antropologové se nedávno pokusili zrekonstruovat, jak rození takto neobvyklých dětí postupně proměňovalo životní zvyky našich předků.

Lidské děti se rodí s porodní vahou, která činí v průměru činí asi 6,1% hmotnosti matky. Kromě tohoto poměrně vysokého čísla mají také řadu jiných zvláštností. Jednou z nich je například  nezvykle velká hlava, což přirozeně komplikuje porod. Dlouho po svém narození jsou proto děti zcela bezbranné a tak odkázané na péči nejen matky, ale i řady dalších příbuzných či jiných členů skupiny.  Oproti tomu naši nejbližší příbuzní, šimpanzi, rodí relativně samostatná mláďata o hmotnosti prakticky poloviční, okolo 3,3% hmotnosti matky. Tento do očí bijící rozdíl již sám o sobě volá po interpretaci. Zvláště, když primatologové a antropologové dobře vědí, jak rozdílné životní zvyky oba druhy mají. Americký antropolog Jeremy DeSilva z Bostonské univerzity se na základě dostupných údajů o velikosti mláďat a dospělců různých fosilních hominidů pokusil odhadnout, jak vypadaly postupné kroky v přechodu k větším dětem, životu mimo větve stromů a lidské sociální struktuře.

Podle jeho odhadů byla například mláďata druhu Ardipithecus ramidus (tedy populární „Ardi“) poměrně primitivní – dosahovala sotva 3,2% hmotnosti matky. S takovými mláďaty jistě nebyl problém vyskočit v případě nebezpečí do korun stromů. Spolu s objevením rodu Australopithecus se však tento poměr již výrazně proměnil: mláďata začala dosahovat hmotnosti až 6% hmotnosti matky. Takto velká mláďata se také pravděpodobně začala samostatně pohybovat až mnohem později, dokonce téměř tak pozdě, jako dnešní děti. Péči o tak velká a bezmocná mláďata (tzv. prodloužená postnatální péče) matky jistě nemohly zvládat samy: pomoc od partnera začala být tedy nezbytná. S postupně se prodlužujícím věkem (zhruba spolu s objevením se druhu Homo) přišly také na řadu také další důležití pomocníci: babičky. Velké děti tedy nejen napomohly „slézt opicím ze stromů“, ale napomohly také vzniku toho, čemu dnes říkáme rodina.   

 

Související články
Pokusy o extrakci DNA z mumií starověkého Egypta nebyly dlouho příliš úspěšné, ukázalo se totiž, že mumifikace zřejmě rozpad DNA urychluje. Nyní se však odborníkům podařilo sekvenovat genom obyvatele Staré říše, starý 4 800 let. Pochází tedy z doby, kdy vznikaly pyramidy. Co prozradil? Genom se snažily extrahovat z egyptských mumií četné laboratoře. V roce […]
Žádná novinka to vlastně není, určité druhy hmyzu se k léčení používaly už ve starověku a tato zkušenost se leckde uchovala dodnes v lidové tradici. Jenže medicína si musela pár století počkat na vývoj metod schopných potvrdit nebo vyvrátit tradované účinky. Výsledky jsou zajímavé…   Stalo se za I. světové války: S americkými jednotkami se v roce 1917 […]
Historie 29.6.2025
Drsní a silní bojovníci, tak nějak bývají Keltové zapsáni v obecném povědomí. Tedy, ne že by nebyli, avšak na přelomu věků, kdy nastala zlatá keltská éra, nebyli v tomto ohledu výjimkou. Nové objevy však přinášejí možná překvapivé informace o tom, jakým způsobem některé keltské kmeny žily. Nový objev z jihozápadní Anglie přináší zajímavý vhled do […]
Doba kamenná, bronzová, železná i římská. Jeskyně, keltské hroby, zlaté prsteny a mamutí mládě. A k tomu knihy, které generace čtenářů neodložily, dokud nedočetly do poslední stránky. Výstava Pravěká dobrodružství Eduarda Štorcha, otevřená od 26. června v Nové budově Národního muzea, představuje fascinující svět českého autora, který spojil literaturu, pedagogiku a archeologii v jeden poutavý […]
Malomocenství neboli lepra činila po dlouhá staletí ze svých obětí znetvořená monstra, kterých se zdraví panicky báli. Dlouho se mělo za to, že na americký kontinent nemoc zanesli evropští kolonizátoři. Nejnovější mezinárodní výzkum však dospěl ke zcela jiným závěrům, existuje tam nejméně tisíc let! Jak je to možné? Lepra, známá také jako Hansenova choroba, je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz