Domů     Historie
Pomohly velké děti slézt našim předkům ze stromů?
21.stoleti 6.1.2011

Oproti našim nejbližším příbuzným máme my lidé velkou řadu zvláštností. Jednou z nejvíce zarážejících jsou i naše relativně velké, nemotorné a zcela bezbranné děti. Američtí antropologové se nedávno pokusili zrekonstruovat, jak rození takto neobvyklých dětí postupně proměňovalo životní zvyky našich předků. Oproti našim nejbližším příbuzným máme my lidé velkou řadu zvláštností. Jednou z nejvíce zarážejících jsou i naše relativně velké, nemotorné a zcela bezbranné děti. Američtí antropologové se nedávno pokusili zrekonstruovat, jak rození takto neobvyklých dětí postupně proměňovalo životní zvyky našich předků.

Lidské děti se rodí s porodní vahou, která činí v průměru činí asi 6,1% hmotnosti matky. Kromě tohoto poměrně vysokého čísla mají také řadu jiných zvláštností. Jednou z nich je například  nezvykle velká hlava, což přirozeně komplikuje porod. Dlouho po svém narození jsou proto děti zcela bezbranné a tak odkázané na péči nejen matky, ale i řady dalších příbuzných či jiných členů skupiny.  Oproti tomu naši nejbližší příbuzní, šimpanzi, rodí relativně samostatná mláďata o hmotnosti prakticky poloviční, okolo 3,3% hmotnosti matky. Tento do očí bijící rozdíl již sám o sobě volá po interpretaci. Zvláště, když primatologové a antropologové dobře vědí, jak rozdílné životní zvyky oba druhy mají. Americký antropolog Jeremy DeSilva z Bostonské univerzity se na základě dostupných údajů o velikosti mláďat a dospělců různých fosilních hominidů pokusil odhadnout, jak vypadaly postupné kroky v přechodu k větším dětem, životu mimo větve stromů a lidské sociální struktuře.

Podle jeho odhadů byla například mláďata druhu Ardipithecus ramidus (tedy populární „Ardi“) poměrně primitivní – dosahovala sotva 3,2% hmotnosti matky. S takovými mláďaty jistě nebyl problém vyskočit v případě nebezpečí do korun stromů. Spolu s objevením rodu Australopithecus se však tento poměr již výrazně proměnil: mláďata začala dosahovat hmotnosti až 6% hmotnosti matky. Takto velká mláďata se také pravděpodobně začala samostatně pohybovat až mnohem později, dokonce téměř tak pozdě, jako dnešní děti. Péči o tak velká a bezmocná mláďata (tzv. prodloužená postnatální péče) matky jistě nemohly zvládat samy: pomoc od partnera začala být tedy nezbytná. S postupně se prodlužujícím věkem (zhruba spolu s objevením se druhu Homo) přišly také na řadu také další důležití pomocníci: babičky. Velké děti tedy nejen napomohly „slézt opicím ze stromů“, ale napomohly také vzniku toho, čemu dnes říkáme rodina.   

 

reklama
Související články
Svědomitost, inteligence a technologická posedlost. Přesně tyto tři vlastnosti položily základ funkčnímu stroji, který pro svou efektivitu a nízkou hmotnost pohřbil parní stroje v učebnicích dějepisu Touha po pomyslné dokonalosti, ale nakonec stála jeho vynálezce život.Myšlenka na zařízení, které by bylo schopné spalovat různá, běžně dostupná, paliva se Rudolfu Dieselovi (1858–1913) usadila v hlavě již […]
S ADHD neboli poruchou pozornosti s hyperaktivitou je spojována roztržitost a impulzivita. Ačkoliv dnešní společnost vnímá tyto rysy negativně, je možné, že v minulosti představovaly pro naše předchůdce výhodu, která jim pomáhala přežít. Zlepšovala jejich taktiku při hledání potravy. To jsou závěry, ke kterým dospěli odborníci v čele s Davidem Barackem, neurovědcem z Pensylvánské univerzity, […]
Dali světu důmyslné stavby nebo číselnou soustavu. Náboženské přesvědčení však jindy skromné vzdělance měnilo v nelítostné vrahy, kteří se neštítili řádně vykoupat v karmínu. Stejně jako ostatní staré mezoamerické kultury, i Aztékové ztotožňovali své nejvyšší božstvo se Sluncem. A důvod byl prostý. Legendy o stvoření světa převzaté od původních Toltéků totiž ukrývaly příběh boha Slunce […]
Jako velmi těžké havárie bývají označovány pouze dvě jaderné katastrofy, a to exploze 4. bloku jaderné elektrárny Černobyl roku 1986 a havárie tří bloků jaderné elektrárny Fukušima I roku 2011. Ke třetí nejhorší, tak zvané kyštymské katastrofě, přitom došlo už v roce 1957. Co se tehdy stalo? Mezinárodní stupnice jaderných události označuje jaderné havárie v […]
Ve starověké metropoli Girsu, dnešním městě Tello v jihovýchodním Iráku, objevili archeologové pozůstatky dvou chrámů, postavených na sobě. Na ruinách sumerského chrámu vyrostl druhý, spojený s mocným makedonským králem Alexandrem Velikým i bájným antickým hrdinou a silákem Herkulem. Sumerské město Girsu bylo pravděpodobně osídleno už v době 5300 až 4800 let př. n. l., kdy […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz