Obrázky vyškrábané do skály, objevené v oblasti Kimberley v západní Austrálii, se ukázaly být dílem původních obyvatel Austrálie, starým 40 000 let. Na rozdíl od jiných skalních „malůvek“, které časem vyblednou, jsou však barvy těchto petroglyfů stále živé. Australští vědci nedávno objevili, že jim k jejich barvě napomáhají zvláštní „živé pigmenty“.

Výzkum původního umění původních obyvatel řady zemí dokáže přinést nečekané výsledky. Jedním z nich je i objev, s nímž přišli odborníci z australské University of Queensland v Brisbane při průzkumu takzvaného Bradshawova umění ve skálách Západní Austrálie, které nese svůj název po svém objeviteli, přírodovědci z 19. století.  Své interprety mátly tyto petroglyfy tím,  že vypadají, jakoby je ve skálách někdo vyškrabal a vybarvil včera. Názory odborníků na jejich stáří se proto také v minulosti velmi lišily. Vědci pod vedením prof. Jacka Pettigrewa však nedávno zjistili, že v těchto skalních škábancích se během tisíců let vytvořil svébytný ekosystém složený ze zatím neučeného druhu vřeckovýtrusé houby a bakterií produkujících pigment červené barvy. „Zdá se, že původní barvivo, jímž Aboriginci svá díla kolorovali, v sobě obsahovalo živiny, které odstartovaly další kolonizaci. Díky nim se zde uchytily houby, které zase poskytovaly vlhkost pro bakterie. Bakterie zase houbám na oplátku dodávají cukry,“ popisuje vzájemné vztahy mezi organismy ve skalních škvírách prof. Pettigrew. Podle dalšího speciality na skalní umění, Didiera Bouakaze-Khana z londýnské University College, je výzkum Australanů velmi důležitý. „Ukazuje totiž, že bakterie mohou pigment nejen zničit, ale i nahradit. Tento objev v budoucnu jistě napomůže k lepšímu datování skalních děl,“ míní Bouakaze-Khan.