Domů     Vesmír
Vesmírná alchymistická laboratoř v souhvězdí Lva
21.stoleti
od 21.stoleti 22.12.2010

Astronomové nevěřili vlastním očím, přesně řečeno očím Herschelova vesmírného teleskopu. Na místě, kde na mapě vesmíru očekávali poušť, uviděli poměrně výkonnou saunu plnou horké vodní páry. Kde se tam vzala? Přijměte naše pozvání a poleťte se s námi podívat, co se děje v souhvězdí Lva.

Astronomové nevěřili vlastním očím, přesně řečeno očím Herschelova vesmírného teleskopu. Na místě, kde na mapě vesmíru očekávali poušť, uviděli poměrně výkonnou saunu plnou horké vodní páry. Kde se tam vzala? Přijměte naše pozvání a poleťte se s námi podívat, co se děje v souhvězdí Lva.

Když tým vědců, vedený Leen Decinem z Katolické univerzity v belgickém Leuvenu, v srpnu 2010 analyzoval data z Herschelova vesmírného teleskopu (Herschel Space Observatory, HSO), ukázalo se, že je něco úplně jinak. Hypotézy, vysvětlující překvapující přítomnost vody v okolí hvězdy CW Leonis (nebo také IRC+10216), se ukázaly jako nedostatečné.

Zářící poušť v souhvězdí Lva
Hvězda CW Leonis je od nás vzdálená přibližně 650 světelných roků. Najdete ji v souhvězdí Lva a je nejjasnější hvězdou, vyzařující ve vlnových délkách infračerveného spektra. Je ve stadiu zániku, jedná se tedy o rudého obra s hmotností minimálně o 50 % větší než Slunce a poloměrem asi 500x větším (kdyby byla na místě Slunce, zasahoval by její okraj až za planetu Mars). Je zahalená v mohutném oblaku plynu a prachu. Při jaderných reakcích, provázejících její zánik, se tvoří značné množství molekul uhlíku a v menší míře i dalších prvků a sloučenin, které se ve formě hvězdného větru uvolňují do okolního prostoru rychlostí přibližně 14,5 km/s. Hvězdám podobného typu se říká uhlíkové hvězdy a rozhodně se nepředpokládá, že by v nich byla přítomna voda.

Kam se vypařily komety?
V oblacích zahalujících CW Leonis ale voda je a navíc za velmi neobvyklých podmínek. Prvotní nálezy satelitu SWAS (Submillimeter Wave Astronomy Satellite), ukázaly přítomnost vody v oblastech, kde teplota klesá až na 60 K (-213,15 ºC). To bylo možné poměrně rychle vysvětlit hypotézou, že teplem uvolněným z procesů probíhajících v centrální hvězdě se odpařuje voda z oblaku komet, který hvězdu obklopuje – oblaku, který může být podobný Kuiperovu pásu komet, který obklopuje naše Slunce –, nebo z blízkých trpasličích planetek.

Horká oáza
Herschelův teleskop ale odhalil vodu v »těsné« blízkosti centrální hvězdy, v oblastech s teplotou dosahující až 1000 K (726,85 ºC)! To už ale nelze vysvětlit jen odpařováním vody z odpařujících se komet. „Modely předpovídají, že by neměly existovat žádné molekuly vody v obalech tohoto typu hvězd, takže si astronomové lámou hlavu, jak se tam dostala,“ řekl Paul Goldsmith z NASA Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně. „Pozorování Herschelova vesmírného teleskopu potvrzují překvapující přítomnost vodních par v tom, co jsme považovali za astronomickou poušť.“

Vesmírná alchymie
Jak si Universum kuchtí vodu v hvězdné laboratoři? Astronomové na základě naměřených dat formulovali model, který vysvětluje přítomnost vody na tak nečekaném místě a za tak vysoké teploty. Tím rozhodujícím faktorem je záření ve vlnových délkách ultrafialového světla, které proniká do vnitřních vrstev oblaků prachu okolo hvězdy. Dokáže narušit vazby v molekulách přítomných sloučenin uhlíku a křemíku s kyslíkem. Díky tomu uvolněný kyslík může reagovat s vodíkem za vzniku molekul vody, formujících oblaka vodní páry. Kromě různých typů sloučenin uhlíku, kyslíku a křemíku byla potvrzena i přítomnost dusíku, síry a chloru.
Mimochodem, co se asi všechno dá ukuchtit z ohřáté vody a za přítomnosti všech důležitých biogenních, tedy život tvořících, prvků?

Kolik hvězd ještě můžete vidět?
Jak kde. Hvězd neubývá, ale na mnoha místech planety je noční obloha zaslepená »světelným znečištěním«. Umělé osvětlení v hustě osídlených oblastech znemožňuje zažít skutečnou temně modrou, hlubokou noc a pozorovat hvězdy, ať už máte za lubem výzkum spektrálních čar mlhovin nebo máchovskou romantiku. Proto vznikla iniciativa sdružení Kuffner-Sternwarte a zemské hvězdárny Thüringer Landessternwarte v německém Tautenburgu. Experiment vyhodnocuje pozorování co největšího počtu pozorovatelů z celého světa a zapojit se může každý. Na severní polokouli můžete pozorovat dvě dobře známá hvězdná seskupení – celoročně souhvězdí Malého medvěda (Ursa minor), Malý vůz a v zimě souhvězdí Orion. Viditelnost je hodnocena dlouhodobě podle dohodnutých pravidel. Podrobnosti o projektu najdete na adrese http://hms.sternhell.at

reklama
Související články
S koncem roku 2022 nebo počátkem roku 2023 by definitivně měla přestat fungovat sonda InSight, která od listopadu 2018 operuje na povrchu Marsu. Ačkoliv se předpokládalo, že její mise v drsném prostředí rudé planety potrvá pouze dva pozemské roky, fungovala sonda nepřetržitě více než dvakrát delší dobu. Důvodem, proč se sonda brzy uloží k věčnému odpočinku […]
Ze všech planet, měsíců a asteroidů, kam až lidské oko kdy dohlédlo, je Země tím nejlepším místem pro život. Má jedinou nevýhodu – není nafukovací. Naštěstí je všude kolem celá volná sluneční soustava. Kdysi jsme o ni věděli žalostně málo, dnes – díky přelomovým objevům – už víme mnohem víc… Zaměstnala hlavu Pythagorovi i starověkým […]
Že kdysi dávno alespoň část Marsu pokrýval rozsáhlý oceán, o tom už z vědecké obce pochybuje málokdo. Ostatně, dodnes je na Marsu nemálo ledu a vědci zde pozorovali i kapalnou solanku. A i když je Mars proti Zemi malá planeta, ani ona se nevyhnula srážkám s planetkami či kometami. V případě, že nezvaný návštěvník z […]
Loni v únoru oznámila Evropská kosmická agentura (ESA), že v březnu spustí po 11 letech nábor nových astronautů. Dorazilo jí téměř 23 000 žádostí, z toho 202 z České republiky. Nyní ESA představila vybrané astronauty… Uchazeče čekalo náročné prověřování a testy. Do prvního kola se přihlásilo 22 589 lidí, z toho 24 % žen. Mezi […]
Střední Ameriku vojensky, kulturně i technologicky ovládali po 1200 let, dokud je nepřemohlo úmorné sucho. V období největšího rozmachu položili základy oborů astronomie, matematiky i stavitelství, čímž pomyslnou studnici vědomostí naplnili doslova po okraj. A současní vědci z ní pijí dosud… Jejich znalosti zdaleka předčily dobu i největší kapacity astronomie v čele s Mikulášem Koperníkem […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz