Praskliny na domech? Zalepí je bakterie!

Praskliny ve zdech domů často vedou statiky k nemilosrdnému výroku: Zbourat! Lidem v oblastech, kde s kompaktností zdiva zatočil přírodní živel, však mohou doufat, že se podaří nemilosrdný osud jejich obydlí zvrátit.

Napomoci by jim mohly bakterie speciálně upravené tak, aby produkovaly přírodní lepidlo.

Praskliny ve zdech domů často vedou statiky k nemilosrdnému výroku: Zbourat! Lidem v oblastech, kde s kompaktností zdiva zatočil přírodní živel, však mohou doufat, že se podaří nemilosrdný osud jejich obydlí zvrátit. Napomoci by jim mohly bakterie speciálně upravené tak, aby produkovaly přírodní lepidlo.

V roce 2003 poprvé vyhlásili na Massachusettském technologickém institutu (MIT) mezinárodní soutěž o nejlepší geneticky upravený »stroj«, založený na standardních genetických součástkách. V roce 2010 se v tomto o prestižním klání utkalo již 128 laboratoří z univerzit a výzkumných ústavů celého světa.

Jedním z nejzajímavějších projektů loňského roku byly bakterie, upravené mladými vědci v britském Newcastlu tak, aby napomáhaly s opravou poničených budov. Práce týmu, jehož členy byli vedle biologů také počítačoví specialisté a stavební inženýři, tak dokazuje, že pod slovy »genetická manipulace« si nemusíme představovat pouze úpravy domestikovaných zvířat či rostlin.

Jak ulehčit atmosféře? „Za roční objem emisí oxidu uhličitého do atmosféry je z celých pěti procent zodpovědná výroba betonu, nutného pro stavbu nejrůznější budov po celém světě. V této oblasti se tedy otevírá poměrně významná možnost, jak naší planetě od tohoto skleníkového plynu ulehčit,“ říká koordinátorka projektu vývoje ozdravného gelu pro poškozené budovy, Jennifer Hallimanová z univerzity v Newcastlu.

Jednou z možností je pochopitelně nestavět budovy nové, když to není nezbytně potřeba. Britští vědci se proto rozhodli využít síly přírody a stvořili preparát s komerčním názvem »BacillaFilla«, který využívá schopností geneticky upravených bakterií druhu Bacillus subtilis.

Ta je zcela běžným obyvatelem půdy a člověku není nijak nebezpečná. Růst bakteriální kolonie se spustí díky tomu, že buňky přijdou do kontaktu s velmi specifickým pH betonu.

Rafinovaná výztužGenetici upravili bakterie tak, že se po dosažení místa praskliny začnou diferencovat do tří typů. První z nich produkuje krystalky uhličitanu vápenatého, druhý začne vylučovat pojivo, které krystalky slepí dohromady, a konečně třetí typ se přemění ve vlákna, která v celé struktuře nakonec fungují jako výztuž.

Když produkt bakterií zatuhne, je prakticky stejně pevný jako beton. A nemůže se stát, že bakterie z praskliny »utečou« a zaplaví svým betonem celý svět? I na to vědci mysleli! Zabudovali do nich proto sebedestruktivní gen, který rozrůstání bakteriální kolonie včas ukončí.

„Náš preparát by mohl být využitelný zejména v oblastech častých zemětřesení. V těchto místech je nutné strhávat ročně stovky domů, jelikož neexistuje levný a dostupný způsob, jak praskliny zacelit a domy tak zachránit,“ přibližuje oblast využití výzkumů svého týmu Hallimanová.

Vítejte na soutěži iGem O co všechno se musí současný vědec starat? Na takovou otázku každý rychle vyhrkne, že je důležité držet krok s pokroky v technologiích, sledovat práci svých vědeckých kolegů a v neposlední řadě také porušovat hranice mezi tradičními obory.

Jen málokdo si asi vzpomene na to, že důležité je také vychovávat si kvalitní následníky. Ti nepotřebují jen kvalitní technické či odborné zázemí, ale též možnost získat »ostruhy« v konkurenci ostatních.

Právě takovým kolbištěm je v oboru syntetické biologie je mezinárodní soutěž Geneticky upravený stroj (iGEM), kterou od roku 2003 pořádá prestižní americký MIT pro týmy vysokých škol. Její zadání je poměrně jednoduché.

Tým na začátku léta získá tým soubor základních »cihel«, tedy genetických kódů. Během letních prázdnin se je pak snaží zabudovat do živých buněk a vytvořit tak nový a funkční biologický stroj.

Autor: Michal Andrle
Rubriky:  Architektura
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Cihlový dům: klasika, která...

Pěkná pálená cihla, to je základ stavení. Nic proti tvárnicím,...

Národní muzeum představilo...

Před Novou budovou Národního muzea se již řadu let vyjímá necelých...

Altán pro onkologické pacienty...

Nadějné vyhlídky, tak zněl název kreativního úkolu, v rámci něhož osm...

Náhled do jednoho z nejvyšších...

Všichni v Šanghaji znají „otvírák“ neboli jednu z nejimpozantnějších...

Architekti obnoví Mendelův...

Místo, v němž Gregor Johann Mendel položil základy dnešní genetiky,...

Bude nové muzeum v Praze na...

Dlouhodobě Muzeu hlavního města Prahy chybí prostory, kam by umístilo svou...

Pařížská změť trubek ukrývající...

Kvalitní moderní umění si zaslouží kvalitní moderní stavbu. A pařížské...

Kdo byl opravdu autorem...

Dvanáct apoštolů postupně vyhlédne ze dvou oken. Lakomec třese svým naditým...

Josef Hlávka: Architekt, který...

Bývaly doby, kdy úspěšní čeští podnikatelé považovali za svou povinnost...

OBRAZEM: 25 nejvyšších budov světa

Už Bible zmiňuje příběh o tom, kterak se lidé rozhodli postavit...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Nakupování v době socialismu: Fronty na kečup a plesnivý sýr

Nakupování v době socialismu:...

Komunisté mají na začátku 60. let 20. století představu, že lidé jednou...
Ukázkový proces s rebelem: Na hranici skončí spisy i jejich autor

Ukázkový proces s rebelem: Na...

Německý novokřtěnec Balthasar Hubmaier (asi 1485–1528) obzvlášť rozčílí...
Sázka na kamenné hroty: Překonaly evropské geny zamrzlý oceán?

Sázka na kamenné hroty: Překonaly...

Dřívější výzkumy dokázaly, že DNA severoamerických indiánů...
Tuny oceli vs. zakázaná hudba: Rokenrolový dýchánek stál svobodu pěti lidí

Tuny oceli vs. zakázaná hudba:...

Železárny a těžba uhlí na Ostravsku, těžba uranu v Jáchymově. Československo...
Mezi dělníky stoupal počet levobočků: Rozbujela se za průmyslové revoluce nevěra?

Mezi dělníky stoupal počet...

„Co bude k večeři?“ ptá se 12letý Honza maminky. Uslyší obvyklou...
Jak nás ovlivňují biologické hodiny?

Jak nás ovlivňují biologické...

Biologické, nebo také vnitřní, hodiny významně ovlivňují tělo a mysl....
V malém pomáhá a ve velkém škodí

V malém pomáhá a ve velkém škodí

Exotické liči neboli čínská jahoda voní po růžích a chutná podobně jako...
Jak si poradíme s tetováním?

Jak si poradíme s tetováním?

Tetování sebou nese i jistá zdravotní rizika jako např. alergické reakce. Patří...
Co snímá rychleji než lidské oko?

Co snímá rychleji než lidské oko?

Prakticky všichni se s nimi setkávají každý den, doma, v obchodech i v kapse...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.