Domů     Příroda
Lidská moč: hnojivo budoucnosti?
21.stoleti 22.12.2010

Využívat vlastní moč k zušlechťování polí? Na první pohled skutečně nechutné! Až do té doby, než si uvědomíme, jak nehospodárné je vlastní moč jen tak zbůhdarma vypouštět do odpadních vod. Využívat vlastní moč k zušlechťování polí? Na první pohled skutečně nechutné! Až do té doby, než si uvědomíme, jak nehospodárné je vlastní moč jen tak zbůhdarma vypouštět do odpadních vod.

Je totiž plná látek, které náš metabolismus upravil do podoby takřka ideálně využitelné pro růst rostlin. Intenzivní výzkum probíhá hned v několika světových laboratořích.

 Řepa, kterou na zahrádce univerzity ve finském Kuopio vypěstovali Surendra Pradhan a Helvi Heinonen-Tanskiová, byla dokonalá. Krásně rostlá, červená jako burgundské víno a samozřejmě chutná. Její příjemná chuť by však mnoha lidem v ústech pěkně zhořkla, kdyby se dozvěděli, že ji oba vědci po celou dobu zalévali lidskou močí. Hladká přeměna odpadu na využitelný zdroj je totiž jedním ze snů trvale udržitelného hospodářství, o jehož naplnění se v pokrokových zemích, jakou Finsko bezesporu je, snaží celé vědecké týmy.

Hodně much jednou ranou
 Při představě, že plodiny v naší ledničce vyrostly díky zalévání lidskou močí, se ledaskomu skutečně neudělá příliš volno. Avšak ještě než začneme nad takovým nápadem ohrnovat nos, je dobré připomenout si, že lidská moč je vlastně velmi výhodným a zejména snadno dostupným produktem. Průměrný dospělý člen západní společnosti jí ročně zcela zdarma vyprodukuje okolo 500 litrů. Moč je však bohatá na řadu důležitých minerálních látek (dusíkaté sloučeniny, draslík, fosfor), jimiž není zrovna dobré plýtvat. Její další výhodou je, že narozdíl od výkalů prakticky sterilní (neobsahuje choroboplodné zárodky typu bakterie E. coli) a neznamená proto žádné velké zdravotní riziko. Tím však teoretické výhody využívání moči nekončí. Odpadní vody je třeba čistit, což stojí nemalé peníze. Přímé využití lidské moči by tak zabilo hned několik much jednou ranou.

Ze záchodu na záhon
 Zemědělci i rostlinní fyziologové dobře vědí, že pro růst rostlin existuje celá řada limitujících faktorů. V oblasti zásobování je tím patrně nejvýznamnějším obsah dusíkatých látek v půdě, bez nichž si žádný organismus nedovede poskládat nejdůležitější stavební moduly svých těl – proteiny čili bílkoviny. Aby si finští vědci otestovali, jestli dusík z lidské moči (kde se vyskytuje zejména vevázán do močoviny) rostlinám skutečně pomáhá, oseli čtyři záhonky řepou a sledovali, které hnojivo bude nejefektivnější. První záhonek pohnojili minerálním hnojivem, druhý močí smíchanou s dřevěným popelem, třetí pouze močí a čtvrtý nechali bez hnojení. Nebylo překvapením, že řepa hnojená pouze močí přibývala na hmotnosti o 10 % více než řepa hnojená minerálním hnojivem, řepa hnojená směsí moči a popela dokonce o celých 27 %! Finští vědci vidí uplatnění tohoto typu hnojení v první řadě v malých zahrádkách, které by využívaly zdroje ze speciálně upravených toalet. Ekologicky smýšlející seveřané nejspíše nebudou mít s tímto způsobem vylepšování úrody problém.

Palivo pro bakterie
Takzvané mikrobiální palivové články (MFC) mají ve své podstatě jednoduchý princip. Využívají schopnosti bakterií rozkládat nejrůznější látky a během tohoto procesu uvolňovat energii. Tu jim poté stačí »uloupit« a přeměnit na energii elektrickou. Výhodou je, že bakterie nejsou nijak zvlášť vybíravé na potravu a dokážou proto zužitkovat i látky, které by jinak skončily bez v odpadu. Tým z Robotické laboratoře v britském Bristolu pod vedením dr. Ioannise Ieropulose se nedávno ve snaze najít pro bakterie tu nejefektivnější potravu snažil »krmit« mikroorganismy ledasčím: shnilým ovocem, pokosenou trávou, schránkami krevet nebo dokonce mrtvými mouchami. Jako velmi slibná se ukázala právě lidská moč. „Moč je chemicky velmi aktivní. Je bohatá na dusíkaté látky, jako je močovina, chlor, draslík a bilirubin. Doufáme, že se nám v budoucnu podaří vyrobit prototyp, který by byl využitelný například na festivalech či jiných akcích pod širým nebem,“ nahlíží do budoucnosti dr. Ieropulos.

Související články
Zkazky o tom, jak si zvířata promyšleně hledají rostliny, které jim uleví od neduhů, se tradují nejen mezi milovníky přírody. Dokonce i biologové už pár desítek let sledují, zda jde o nahodilé nebo cílené chování. Pozoruhodně dobře si pomocí přírodní medicíny dokážou poradit zejména šimpanzi. Americký biolog Michael Huffman od 80. let 20. století postupně […]
Kdyby jim chyběl jen mozek! Medúzy působí, že na ně evoluce zapomněla. Nedostaly od přírody ani pořádný nervový systém, o chybějícím srdci nebo žaludku nemluvě. Jejich průhledná těla skutečně neskrývají žádný fígl přírody. Přesto jsou medúzy překvapivě schopny učit se ze svých omylů. Co vlastně takový živočich na samém počátku vývoje nervové soustavy dokáže vnímat? […]
Tým botaniků odhalil významné změny v rozšíření druhů české květeny. Jejich studie analyzovala ústup i šíření jednotlivých druhů flóry na českém území od roku 1960. Nová studie vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR, Univerzitou Karlovou a Vídeňskou univerzitou a byla publikována v mezinárodním odborném časopise Biological Conservation. […]
V životě chobotnice, velmi inteligentního živočicha, nevyhnutelně nastanou chvíle, kdy se nudí. V důsledku toho se zabaví hrou s různými předměty, které bohužel nejsou k snědku anebo jízdou na medúzách. Také mohou nastat situace, kdy jsou podrážděné, a to pak samice střílejí mušlemi po jiných chobotnicích, častěji však po samcích. V mnoha ohledech jsou nám, lidem, velmi podobné, a […]
Už v 70. letech 20. století se většina vědců shodla na tom, že Tyrannosaurus rex byl pravděpodobně stejně chytrý jako moderní plazi. V loňském roce však přišla brazilská neurovědkyně Suzana Herculano-Houzelová s tvrzením, že dinosauři byli chytří spíše jako moderní opice. Kde je pravda? Ke studiu mozku dávno vyhynulých zvířat, jako jsou dinosauři, používají vědci […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz