Domů     Vesmír
Největší události viděné nejmenším teleskopem na světě
21.stoleti 19.11.2010

Minulý rok proběhla médii zpráva o výzkumu technické novinky jako opsaná ze špionážních filmů. V červenci letošního roku už byla ve Spojených státech tato novinka schválená pro klinické použití. O čem je řeč? O miniaturním teleskopu, který je možné implantovat do oka pacientů postižených degenerací žluté skvrny (makulární degenerací) a navrátit jim tak zrak.

Minulý rok proběhla médii zpráva o výzkumu technické novinky jako opsaná ze špionážních filmů. V červenci letošního roku už byla ve Spojených státech tato novinka schválená pro klinické použití. O čem je řeč? O miniaturním teleskopu, který je možné implantovat do oka pacientů postižených degenerací žluté skvrny (makulární degenerací) a navrátit jim tak zrak.

V červenci letošního roku schválil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA, Food and Drug Administration) používání nového prostetického prostředku pro oční lékařství. Je jím miniaturní implantovatelný teleskop vyvinutý firmou VisionCare Ophthalmic Technologies se sídlem v kalifornské Saratoze. Cílem vědeckého týmu, který se na jeho vývoji podílel, bylo zlepšit vidění u pacientů v pokročilém stádiu choroby související s věkem, makulární degenerace.

Slepá žlutá skvrna
Makula je místo na sítnici, ve které je vidění nejostřejší díky nejvyšší koncentraci očních čípků. S věkem narůstá pravděpodobnost poškození tohoto místa a tím zhoršení kvality zraku. Podle údajů kanadské studie postihuje zhruba 56 % lidí starších 65 let a jeho riziko a četnost výskytu zvyšuje i nezdravý životní styl a stárnoucí populace. Vyskytuje se ve dvou formách, suché a vlhké.  V počátcích komplikuje malá slepá skvrna čtení a sledování okolí, v pokročilém stádiu způsobuje slepotu.

Hrášek implantovaný do oka
A právě pro pacienty v tomto stádiu, dosud bez šance na řešení, může být východiskem technický zázrak. Implantovatelný teleskop se podobá originálnímu Galileovu teleskopu.
Má tři části, miniaturní kapsli s křemenného skla, která obsahuje dokonalou optiku, nosnou část a stínítko, která tlumí intenzitu procházejícího světla. Celý teleskop se vejde na špičku prstu a je velký jako zrnko hrášku.
Chirurgickým zákrokem je teleskop voperovaný pacientovi do přední části oka. Pracuje s rohovkou jako fixním teleobjektivem. Když světlo projde teleskopem, obraz se zvětšuje (2.2x nebo 2.7x) a promítá se na zdravou část sítnice nepoškozenou degenerací.  Tím redukuje efekt slepé skvrny na centrální vidění a umožňuje pacientům opět vidět více a rozeznávat objekty dříve nerozeznatelné. U zdravého oka je oblast mimo žlutou skvrnu, makulu, využitá pro periferní vidění.

Uvidíte i to, co jste nečekali
Vzhledem k tomu, že je implantovatelnou kamerou vybavené jen jedno oko, jsou do mozku vysílané dva různé signály. Je to podobné jako když sledujete zprávy a někdo vám chce něco současně naléhavě vyprávět. Je třeba si na vyhodnocování dvou obrazů krátkou dobu zvyknout. „Pokud se nedaří vidění vyladit vůlí, existují i jiné možnosti jak naučit mozek zacházet se dvěma odlišnými obrazy,“ říká profesor oftalmologie Eli Peli, výzkumný pracovník a jeden z ředitelů Schepens Eye Research Institute v Bostonu. Ale nakonec se vidění adaptuje a naučí se zaostřit „normální“ obraz. „Není třeba se obávat trvalého dvojitého vidění,“ dodává Peli.
Schválení FDA předcházelo testování v klinické studii na 219 pacientech. Z nich, podle údajů FDA, 90 % dosáhlo zlepšení vidění, korekci zrakové ostrosti a u 75 % pacientů došlo ke zlepšení jejich úrovně vidění z těžké nebo hluboké úrovně poškození na střední úroveň.

Více na:
http://www.centrasight.com/

Kde se nejmenší může dívat největším
Pokud by se pacient s miniaturním implantovaným teleskopem dostal na 2600m vysokou horu Paranal v severním Chile, mohl by se setkat nejmenší a největší teleskop na světě. Svou observatoř tam má ESO (Evropská jižní observatoř) a pracuje tam na nejambicióznějším projektu, jaký kdy byl připraven pro jednu observatoř. Je vybavená špičkovou technikou, která pro zajímavost umožňuje např. úhlové rozlišení několika milisekund, tzn. například rozeznat přední reflektory automobilu zaparkovaného na Měsíci (ve vzdálenosti 384 403 km). Observatoř se zabývá intenzivním výzkumem, z jejích výsledků vychází jedna recenzovaná publikace denně. Na svém kontě má takové úspěchy jako první snímek extrasolární planety nebo sledování drah hvězd obíhajících supermasivní černou díru v centru naší Galaxie. Je to místo, které si zaslouží pozornost, a proto o něm v některém z příštích čísel přineseme více informací.

Související články
Vesmír 8.8.2026
Pátrání po mimozemských civilizacích se už desítky let soustředí na hledání úzkopásmových rádiových signálů, které by příroda sama vytvořila jen stěží. Nová studie však naznačuje, že právě tato strategie může být až příliš svazující. Cestou vesmírem se totiž signál může natolik změnit, že ho naše algoritmy vyhodnotí jako obyčejný šum. A priori to samozřejmě neznamená, […]
Vesmír 2.8.2026
Dnes je Venuše nejžhavější planetou Sluneční soustavy, je dokonce teplejší než k Slunci bližší Merkur. Na jejím povrchu panují teploty kolem 464 °C, atmosféra je více než devadesátkrát hustší než na Zemi a aby toho nebylo málo, z oblaků se snáší kapky kyseliny sírové. Zkrátka, není to prostředí, ve kterém by příčetný člověk chtěl strávit […]
Technika Vesmír 19.7.2026
Způsob, jakým způsobem tvůrci umělé inteligence mění svět ze dne na den, nemá v dějinách lidstva obdoby. Avšak, zatímco většina pozornosti se soustředí na chatboty, generování obrázků nebo automatizaci práce, bezpečnostní experti upozorňují na mnohem méně nápadné riziko. Podle některých odborníků by už během příštích dvou let mohly pokročilé systémy AI výrazně usnadnit kybernetické útoky […]
Vesmír 11.7.2026
Sonda New Horizons, která se před jedenácti lety zapsala do historie prvním průletem kolem Pluta, se znovu ozvala Zemi. Po rekordních 321 dnech v hibernačním režimu se ve vzdálenosti 9,5 miliardy kilometrů od Země probrala a podle NASA je ve výtečném stavu. Nyní ji čeká další etapa její mise, jejíž ambicí je přinést dosud nejpodrobnější […]
Vesmír Zajímavosti 26.6.2026
Roveru Perseverance se podařilo identifikovat molekuly organického uhlíku v horninách na dně vyschlé marsovské řeky, které mohly před miliardami let vzniknout působením vody. Svědčí snad o dávném životě na planetě? Měření provedená přístrojem Sherloc, umístěném na roveru Perseverance, identifikovala organický uhlík v jílovcích z výchozů, což jsou vyhaslé podzemní lávové proudy vystupující na povrch, sopky […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz