Domů     Vesmír
Největší události viděné nejmenším teleskopem na světě
21.stoleti 19.11.2010

Minulý rok proběhla médii zpráva o výzkumu technické novinky jako opsaná ze špionážních filmů. V červenci letošního roku už byla ve Spojených státech tato novinka schválená pro klinické použití. O čem je řeč? O miniaturním teleskopu, který je možné implantovat do oka pacientů postižených degenerací žluté skvrny (makulární degenerací) a navrátit jim tak zrak.

Minulý rok proběhla médii zpráva o výzkumu technické novinky jako opsaná ze špionážních filmů. V červenci letošního roku už byla ve Spojených státech tato novinka schválená pro klinické použití. O čem je řeč? O miniaturním teleskopu, který je možné implantovat do oka pacientů postižených degenerací žluté skvrny (makulární degenerací) a navrátit jim tak zrak.

V červenci letošního roku schválil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA, Food and Drug Administration) používání nového prostetického prostředku pro oční lékařství. Je jím miniaturní implantovatelný teleskop vyvinutý firmou VisionCare Ophthalmic Technologies se sídlem v kalifornské Saratoze. Cílem vědeckého týmu, který se na jeho vývoji podílel, bylo zlepšit vidění u pacientů v pokročilém stádiu choroby související s věkem, makulární degenerace.

Slepá žlutá skvrna
Makula je místo na sítnici, ve které je vidění nejostřejší díky nejvyšší koncentraci očních čípků. S věkem narůstá pravděpodobnost poškození tohoto místa a tím zhoršení kvality zraku. Podle údajů kanadské studie postihuje zhruba 56 % lidí starších 65 let a jeho riziko a četnost výskytu zvyšuje i nezdravý životní styl a stárnoucí populace. Vyskytuje se ve dvou formách, suché a vlhké.  V počátcích komplikuje malá slepá skvrna čtení a sledování okolí, v pokročilém stádiu způsobuje slepotu.

Hrášek implantovaný do oka
A právě pro pacienty v tomto stádiu, dosud bez šance na řešení, může být východiskem technický zázrak. Implantovatelný teleskop se podobá originálnímu Galileovu teleskopu.
Má tři části, miniaturní kapsli s křemenného skla, která obsahuje dokonalou optiku, nosnou část a stínítko, která tlumí intenzitu procházejícího světla. Celý teleskop se vejde na špičku prstu a je velký jako zrnko hrášku.
Chirurgickým zákrokem je teleskop voperovaný pacientovi do přední části oka. Pracuje s rohovkou jako fixním teleobjektivem. Když světlo projde teleskopem, obraz se zvětšuje (2.2x nebo 2.7x) a promítá se na zdravou část sítnice nepoškozenou degenerací.  Tím redukuje efekt slepé skvrny na centrální vidění a umožňuje pacientům opět vidět více a rozeznávat objekty dříve nerozeznatelné. U zdravého oka je oblast mimo žlutou skvrnu, makulu, využitá pro periferní vidění.

Uvidíte i to, co jste nečekali
Vzhledem k tomu, že je implantovatelnou kamerou vybavené jen jedno oko, jsou do mozku vysílané dva různé signály. Je to podobné jako když sledujete zprávy a někdo vám chce něco současně naléhavě vyprávět. Je třeba si na vyhodnocování dvou obrazů krátkou dobu zvyknout. „Pokud se nedaří vidění vyladit vůlí, existují i jiné možnosti jak naučit mozek zacházet se dvěma odlišnými obrazy,“ říká profesor oftalmologie Eli Peli, výzkumný pracovník a jeden z ředitelů Schepens Eye Research Institute v Bostonu. Ale nakonec se vidění adaptuje a naučí se zaostřit „normální“ obraz. „Není třeba se obávat trvalého dvojitého vidění,“ dodává Peli.
Schválení FDA předcházelo testování v klinické studii na 219 pacientech. Z nich, podle údajů FDA, 90 % dosáhlo zlepšení vidění, korekci zrakové ostrosti a u 75 % pacientů došlo ke zlepšení jejich úrovně vidění z těžké nebo hluboké úrovně poškození na střední úroveň.

Více na:
http://www.centrasight.com/

Kde se nejmenší může dívat největším
Pokud by se pacient s miniaturním implantovaným teleskopem dostal na 2600m vysokou horu Paranal v severním Chile, mohl by se setkat nejmenší a největší teleskop na světě. Svou observatoř tam má ESO (Evropská jižní observatoř) a pracuje tam na nejambicióznějším projektu, jaký kdy byl připraven pro jednu observatoř. Je vybavená špičkovou technikou, která pro zajímavost umožňuje např. úhlové rozlišení několika milisekund, tzn. například rozeznat přední reflektory automobilu zaparkovaného na Měsíci (ve vzdálenosti 384 403 km). Observatoř se zabývá intenzivním výzkumem, z jejích výsledků vychází jedna recenzovaná publikace denně. Na svém kontě má takové úspěchy jako první snímek extrasolární planety nebo sledování drah hvězd obíhajících supermasivní černou díru v centru naší Galaxie. Je to místo, které si zaslouží pozornost, a proto o něm v některém z příštích čísel přineseme více informací.

reklama
Související články
Spadnout přes palubu v bodě Nemo znamená připravit se na urputný plavecký výkon. Z nejizolovanější části oceánu je to vzdušnou čarou 3x blíž na Mezinárodní vesmírnou stanici než k nejbližší pevnině. Ačkoliv hostí minimum mořského života, o společnost zde není nouze – postarají se o ni trosky vesmírných lodí a tuny plastového odpadu. Kolem bodu na souřadnicích 48°52′ […]
Zatímco Venuši a zejména Marsu věnovaly vědecké týmy po dobu kosmického věku velkou pozornost, Merkur stál tak trochu stranou. První planeta Sluneční soustavy a nejmenší z terestrických planet je přitom přinejmenším stejně pozoruhodná její sourozenci. Dosud Merkur zkoumaly jen tři sondy. V sedmdesátých letech kolem něj prolétla americká sonda Mariner, pak až v roce 2011 […]
Slunce bývá často opěvováno jako matka pozemského života. To je samozřejmě do značné míry pravda, ale nelze zároveň zapomínat na to, že jednou bude jeho hrobařem. A do té doby navíc může života na planetě Zemi pořádně zkomplikovat. Ostatně, v minulosti už to několikrát dokázalo. Slunce je celkem průměrná hvězda patřící do skupiny žlutých trpaslíků. […]
Dne 8. ledna 2024 poprvé odstartovala raketa Vulcan soukromé americké společnosti United Launch Alliance, která je společným podnikem Boeing a Lockheed Martin pro vesmírný průmysl. Na cestu k Měsíci vyslala první soukromou misi, sondu Peregrine. I když se sondě na Měsíci nakonec přistát nepovedlo a byla řízeně navedena do atmosféry Země, kde zanikla, přidaly se […]
Prach v okolí center galaxií významně ovlivňuje měření jejich vzdáleností ve vesmíru. Upozornil na to tým fyziků pod vedením Michala Zajačka z Masarykovy univerzity, kteří zpracovávali ultrafialová a rentgenová data ze souboru 58 aktivních galaxií. Astrofyzici, kteří se dlouhodobě zabývají vznikem, strukturou a vývojem vesmíru, využívají explodující hvězdy, neboli supernovy, jako tzv. standardní svíčky. Standardní […]
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz