Jako placebo se označuje inertní lék – obvykle látka, která vizuálně vypadá (eventuálně chutná) jako studovaný lék, avšak neobsahuje účinnou látku.

Přesto se však někdy tvrdí, že tato psychologicky účinná imitace léku může při podání ve vhodných souvislostech vykazovat léčebný tzv. placebo efekt. Nejnovější vědecké výzkumy však výrazně korigují dosavadní domněnky.

Klamavou látkou bývá sladká voda, cukr, či třeba škrobová tableta. Lékaři placebo často využívají, když chtějí uklidnit pacienta. Výborně se osvědčuje např. při testování nových léků. Při něm část osob, na kterých se nový lék testuje, dostane místo tohoto nového léku pouze placebo. Lékaři díky tomu zkoumají, jaký má nebo nemá zkoumaný lék vliv na člověka ve srovnání s neúčinnou látkou.

Čeho se týká psychika?
Vedle tohoto tradičního užšího vymezení se v poslední době pojem placebo chápe v daleko větším rozsahu – včetně terapií. Obdobný efekt jako podání tablety při působení na klienta prý mají i jiné faktory jako je prostředí, kde se tak děje, autorita léčícího.
Ředitel Ústavu molekulárního genetiky AV ČR prof. RNDr. Václav Hořejší, DrSc., upřesnil: „Zkušení lékaři dobře vědí, že u některých chorob se značnou »psychosomatickou složkou« (nespavost, bolesti hlavy, nechutenství, atd.) může zabrat, když pacientovi dají s patřičně sugestivním slovním doprovodem tajemné pilulky ‚nejmodernějšího švýcarského léku‘, které jsou však ve skutečnosti jen placebem.“

Věř a víra tvá tě uzdraví?
Termín „placebo“ údajně pochází ze žalmu, který zpívali duchovní při udělování svátosti umírajícím: Placebo Domino in  regione vivorum… (Zalíbím se Pánu v zemi živých…) Stav mnoha nemocných se prý po tomto duchovním aktu nápadně zlepšil.
Tradičně se uvádělo, že placebo je jakýsi trik, který má pacienta ošálit. Hlavní roli mělo hrát podvědomí. Autosugesce prý je signálem pro spuštění autoregulační sebeřídicí aktivity. Nastaví se nový program řízení organismu odpovídající vsugerované představě.
Někteří vědci se domnívají, že se jedná o málo probádané fyziologické psycho-somatické vztahy, tedy vzájemné ovlivňování psychiky (nervového systému) a různých fyziologických dějů (vnímání bolesti, uvolňování některých hormonů, fungování dýchacího, trávicího, kardiovaskulárního či imunitního systému). Rčení »Víra tvá tě uzdraví« tak začíná spíše souviset s lidskou fyziologií.

Nocebo je strašákem!
Podle některých názorů na tomto principu fungují i úspěšní léčitelé a různí charismatičtí náboženští vůdci. Jsou zřejmě vědomě či nevědomě dobrými psychology a dokážou v pacientech účinně mobilizovat tyto psychosomatické děje.
Placebo však má i svůj protiklad – »nocebo« (latinsky »budu škodit«), což je negativní účinek placeba.
Vyvolává ho např. nepříjemné prostředí či nedůvěryhodný léčitel, ještě častěji obava z nežádoucího účinku preparátu. Někdy totiž stačí přečíst jen příbalový leták, který varuje před mnoha nepříznivými vedlejšími účinky.

Science: Nejde o magický trik
Prestižní časopis Science letos uveřejnil závěry výzkumu specialistů z Univerzitního lékařského centra v Hamburku-Eppendorfu. Na ruce 15 dobrovolníků nechali působit nepříjemné teplo a sledovali reakce jejich míchy, když si testovaní mysleli, že byli ošetřeni anestetickým (znecitlivujícím) krémem nebo placebem.
Ve skutečnosti byly obě masti neúčinné, ale skeny ukázaly, že nervová aktivita
se výrazně snížila, když pokusné osoby věřily, že dostaly anestetikum. S použitím metody funkční magnetické rezonance (fMRI) zaznamenali aktivitu nervových buněk v horní části míchy, která zřejmě placebo efekt uvnitř lidského těla doprovází či signalizuje.
Dochází k utlumení signálů bolesti v míšní oblasti zvané dorzální (zadní) roh, Prof: Hořejší: „Ukazuje se kupodivu, že určité subjektivní očekávání spouští v organismu biochemické děje, které mohou vést k jeho naplňování. Je poměrně hodně známo o molekulárních detailech vztahu mezi nervovým a imunitním systémem.“

Jste také placebo reaktorem?
Za »placebo reaktor« se označují lidé, na které placebo působí. Od prof. MUDr. Jiřího Heřta, DrSc., se 21. STOLETÍ dozvědělo, že je to až 80 % lidí! Převažují těžce nemocní, kteří se obávají zhoršení nemoci či invalidity. Dále to jsou lidé, u nichž na vyléčení záleží jejich profesionální kariéra – např. herci či sportovci. Nezáleží na intelektu, ale spíše na charakteru vzdělání – nejlepší se ukazuje humanitní.
Placebo efekt je zvlášť účinný při léčbě centrální nervové soustavy, při tlumení bolesti, odstraňování depresí. Nelze ho však účinně používat např. při léčbě zhoubného bujení a jiných vážných onemocnění. Nové poznatky z výzkumů mohou vést k  úspěchům při léčení mnoha jiných zdravotních problémů. Schopnost ošálit medicínu tím, že naprosto neúčinná látka vyvolá klinický prospěch pro pacienta, teď fascinuje lékaře.

PRO
Jaroslav A. Polák,
spisovatel a nezávislý publicista.

Jde o nevysvětlenou záhadu
Placebo efekt se nejvýrazněji projevuje např. v případě tlumení bolesti či při úzkostech. Někdy může nahradit i antibiotikum či jednotlivou dávku inzulinu. U velmi vážných stavů a onemocnění je zanedbatelný. Lidé zapojení do tzv. skeptického hnutí se na placebo efekt odvolávají v případě nejrůznějších léčitelů. Na ukázku uvedu léčbu »energií« (např. reiki), homeopatii a podobné systémy či léčení vírou na křesťanských shromážděních. Takové vysvětlení je rozumné, naskýtá se však otázka, není-li záhada objasňována záhadou. Řekneme-li, že se u placeba jedná o psychologické působení, je to bezpochyby pravda, ale ani to příliš mnoho nevysvětluje. Jak je možné, že člověk usne, podáte-li mu značnou dávku čistého kofeinu s tím, že se jedná o účinný lék na spaní?
Medicína nedokáže účinnost placeba vysvětlit, i když již dospěla k zajímavým dílčím úspěchům. Placebo efekt je záhadou, která si zaslouží důkladné prozkoumání, protože poukazuje na existenci nezmapovaných schopností lidského těla a mysli. Je v pořádku použít ho jako vysvětlující princip u různých forem léčitelství, ale vše záhadné tím vysvětleno rozhodně není.

PROTI:
Lubomír Kříž,
mezinárodně uznávaný psychotronik, badatel, spisovatel

Účinky bývají nulové
Placebo efekt se původně používal k ověřování účinků některých medikamentů. Při využití se předpokládá jeho autosugestivní vliv na psychiku nemocného. Jeho účinky bývají zpravidla nulové a má význam pouze u pacientů, kterým nic neschází, a přesto na lékařích neustále vyžadují předepisování nějakého léku. O takových neobvyklých hypochondrech brněnský profesor MUDr. Štefl při přednáškách mediky poučoval mnemotechnickou pomůckou, když říkával „ Nemáš-li co dáti, dej kalium jodati!“, což je preparát obsahující jód.
Musím se však důsledně ohradit proti tvrzení tzv. skeptiků, že placebo efekt hraje ústřední roli v alternativní medicíně. To může vést k matoucímu závěru, že její znalci nevyužívají účinných postupů, ale jen pouhé sugesce a jejich klienti jim věří. Vždyť něco podobného by hraničilo s podvodem a na zdravotním stavu léčených by se vše po čase projevilo – samozřejmě záporně.

Jak to vidí 21. STOLETÍ?
21. STOLETÍ konstatuje, že placebo efekt dnes představuje základní prvek systému vědeckého hodnocení účinnosti a bezpečnosti léčiv u člověka. Systém, Správná klinická praxe (Good Clinical Practice) zahrnuje i další kontrolní prvky.
21. STOLETÍ vyvozuje, že placebo efekt není jen otázkou mysli či vědomí. Opravdu existuje, přičemž dosahuje z mozku až do míchy. Hojně se využívá také v alternativní medicíně.
Více se dozvíte:
J. Heřt: Výkladový slovník esoteriky a pavěd, nakl.Věra Nosková, 2008
L.Kříž, Povídání v magických energiích, IKAR, 2008
www.kojot.name

ČTENÁŘSKÁ ANKETA INTERNETOVĚHO VYDÁNÍ 21. STOLETÍ

Placebo efekt, při kterém má pacient subjektivní pocit, že je léčen, lze podle vašeho názoru:
Odmítnout, protože jde o pouhý výmysl 21%
Využívat jako autosugesci u velmi senzitivních osob 12%
Využívat jen v alternativní medicíně 10%
Využívat i v moderní medicíně a při vědeckém výzkumu 40%
Nemám dostatek informací 17%