Většina z nás to zná: když máme myslet na to, co děláme, často se to nedaří. A z toho rozhodně není těžké být lidově řečeno „na nervy“. Psychologové z amerického Harvardu využili jako špióna lidských myšlenek iPhone a zjistili, že za naším pocitem nespokojenosti stojí nejčastěji právě nepozornost. 
Lidská mysl se liší od mysli zvířecí především v tom, že velkou část naší vědomé aktivity spotřebovává přemýšlení o věcech, které právě nevidíme. Zatímco taková myš je zcela pohlcena pozorováním okolí, v němž se může vyskytnout potrava či predátor, lidská mysl stále bloudí po událostech minulých, budoucích či dokonce i takových, které ani nemohou nastat. Tato schopnost patrně stojí za tím, že se z nahé opice stal pán tvorstva. Schopnost představovat si to, co není, má však podle harvardských psychologů M.A. Killingswortha a D.T. Gilberta i svůj nepříjemný vedlejší efekt: činí nás totiž nešťastnými. A jak na to vlastně přišli? Využili toho, že dnes má prakticky každý člověk v kapse mobilní telefon. Pomocí speciální programu pro iPhone se v náhodných intervalech ptali 2 250ti respondentů na to, co zrovna dělají, zda skutečně myslí na to, co dělají a jak se právě cítí. „Bloudění v myšlenkách se ukázalo být naprosto všudypřítomné napříč všemi aktivitami,“ Killingsworth. Vyjádřeno v číslech: celých 46,9% času strávili lidé myšlením na něco jiného, než na to, co právě dělali. Právě v momentech myšlenkového bloudění vykazovali lidé podstatně menší míru spokojenosti. „Řada filosofických či náboženských tradic učí, že štěstí je třeba hledat v přítomnosti. Lidé, kteří mají být zasvěceni, se učí přinutit mysl, aby přestala cestovat. I tyto tradice tedy tvrdí, že bloudící mysl je myslí nešťastnou,“ uzavírají oba vědci článek, který vyšel nedávno v prestižním časopise Science.
