Domů     Historie
Masový hrob v Oxfordu: svědek masakru Vikingů
21.stoleti 12.11.2010

Když při hloubení základů pro novou univerzitní budovu byly v roce 2008 nalezeny ostatky téměř čtyřiceti těl. Archeologové měli zprvu za to, že se jedná o těla popravených kriminálníků z přelomu 10. a 11. století. Nová analýza kostí však odhalila, že se jedná o hromadný hrob zavražděných vikingských osadníků. Když při hloubení základů pro novou univerzitní budovu byly v roce  2008 nalezeny ostatky téměř čtyřiceti těl. Archeologové měli zprvu za to, že se jedná o těla popravených kriminálníků z přelomu 10. a 11. století. Nová analýza kostí však odhalila, že se jedná o hromadný hrob zavražděných vikingských osadníků.

Vikingové, kteří byli z etnického hlediska severní větví germánských kmenů, začali pronikat na území dnešní Velké Británie v průběhu 8. stol. n.l., což vedlo nakonec až k ustavení samostatného království na severu ostrova nazývané Danelaw. Jižní část ostrova nazývaná Wessex však byla stále pod nadvládou původních anglosaských kmenů.  I na jižním území se však usazovali dánští osadníci, což anglickému králi Ethleredovi II. Nerozhodnému, který boji s Vikingy zasvětil prakticky celé období své vlády příliš nevonělo. Kalich jeho trpělivosti přetekl 13.11.1002 na den sv. Brikcia. V zoufalé snahy zbavit se nepřátel jednou provždy se rozhodl vydat svým poddaným nařízení, aby zavraždili všechny dánské Vikingy v království. 

Podle Seana Wallise je jedním ze svědků této události i hrob s pozůstatky 34-38 mužů, objevený při hloubení základů pro novou univerzitní budovu v Oxfordu. Stopy po bodnutí kopím či uťatá hlava nemohla nechat nikoho na pochybách – jednalo se o masový hrob  obětí násilného činu. Radiouhlíková metoda určila umístila událost jejich smrti mezi roky 960 – 1020 n.l.  Jak ale zjistit, co se kdysi na místě dnešního Oxfordu odehrálo? Pomocnou ruku podala v první řadě fyzikání chemie. Z analýzy struktury proteinu kolagenu vyplynulo, že oběti konzumovaly velké množství ryb a dalších mořských plodů. Taková potrava však byla v anglickém vnitrozemí vzácná. Není tedy nic snadnějšího, než si představit, že rybím pochoutkám holdovali zavraždění muži ve své pravlasti, na pobřeží Dánska. Hypotéze o jejich vikingském původu nahrává i skutečnost, že podle kosterních zbytků muselo jít o silné, podsadité muže, typické Vikingy. „Na 100% jistí si samozřejmě být nemůžeme. Vše však nasvědčuje tomu, že kosterní zbytky patřily mužům zavražděným během masakru na den sv. Brikcia,“ uzavírá Sean Wallis.

 

Související články
Historie 29.6.2025
Drsní a silní bojovníci, tak nějak bývají Keltové zapsáni v obecném povědomí. Tedy, ne že by nebyli, avšak na přelomu věků, kdy nastala zlatá keltská éra, nebyli v tomto ohledu výjimkou. Nové objevy však přinášejí možná překvapivé informace o tom, jakým způsobem některé keltské kmeny žily. Nový objev z jihozápadní Anglie přináší zajímavý vhled do […]
Doba kamenná, bronzová, železná i římská. Jeskyně, keltské hroby, zlaté prsteny a mamutí mládě. A k tomu knihy, které generace čtenářů neodložily, dokud nedočetly do poslední stránky. Výstava Pravěká dobrodružství Eduarda Štorcha, otevřená od 26. června v Nové budově Národního muzea, představuje fascinující svět českého autora, který spojil literaturu, pedagogiku a archeologii v jeden poutavý […]
Malomocenství neboli lepra činila po dlouhá staletí ze svých obětí znetvořená monstra, kterých se zdraví panicky báli. Dlouho se mělo za to, že na americký kontinent nemoc zanesli evropští kolonizátoři. Nejnovější mezinárodní výzkum však dospěl ke zcela jiným závěrům, existuje tam nejméně tisíc let! Jak je to možné? Lepra, známá také jako Hansenova choroba, je […]
Přezdívá se jí „božská částice“ – Higgsův boson. Ač její jméno zní téměř mysticky, jde o velmi reálný, vědecky doložený objev, který proměnil naše chápání vesmíru. Právě ona totiž dává elementárním částicím jejich hmotnost, a tedy i podmínky pro vznik hvězd, planet i života samotného. V červenci 2012 se v podzemí u Ženevy otřásl svět […]
Staletí zanechávají na olejomalbách významných i těch méně známých mistrů výrazné stopy. Přirozené stárnutí děl má za následek praskliny, odlupování kousků pigmentů, změny barev a nejrůznější drobné skvrny. Oprava škod může restaurátorům trvat roky, takže je toto úsilí vyhrazeno jen pro nejcennější díla. Těm ostatním nyní nabízí záchranu umělá inteligence… Restaurování uměleckých děl je náročná […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz