Domů     Historie
Masový hrob v Oxfordu: svědek masakru Vikingů
21.stoleti 12.11.2010

Když při hloubení základů pro novou univerzitní budovu byly v roce 2008 nalezeny ostatky téměř čtyřiceti těl. Archeologové měli zprvu za to, že se jedná o těla popravených kriminálníků z přelomu 10. a 11. století. Nová analýza kostí však odhalila, že se jedná o hromadný hrob zavražděných vikingských osadníků. Když při hloubení základů pro novou univerzitní budovu byly v roce  2008 nalezeny ostatky téměř čtyřiceti těl. Archeologové měli zprvu za to, že se jedná o těla popravených kriminálníků z přelomu 10. a 11. století. Nová analýza kostí však odhalila, že se jedná o hromadný hrob zavražděných vikingských osadníků.

Vikingové, kteří byli z etnického hlediska severní větví germánských kmenů, začali pronikat na území dnešní Velké Británie v průběhu 8. stol. n.l., což vedlo nakonec až k ustavení samostatného království na severu ostrova nazývané Danelaw. Jižní část ostrova nazývaná Wessex však byla stále pod nadvládou původních anglosaských kmenů.  I na jižním území se však usazovali dánští osadníci, což anglickému králi Ethleredovi II. Nerozhodnému, který boji s Vikingy zasvětil prakticky celé období své vlády příliš nevonělo. Kalich jeho trpělivosti přetekl 13.11.1002 na den sv. Brikcia. V zoufalé snahy zbavit se nepřátel jednou provždy se rozhodl vydat svým poddaným nařízení, aby zavraždili všechny dánské Vikingy v království. 

Podle Seana Wallise je jedním ze svědků této události i hrob s pozůstatky 34-38 mužů, objevený při hloubení základů pro novou univerzitní budovu v Oxfordu. Stopy po bodnutí kopím či uťatá hlava nemohla nechat nikoho na pochybách – jednalo se o masový hrob  obětí násilného činu. Radiouhlíková metoda určila umístila událost jejich smrti mezi roky 960 – 1020 n.l.  Jak ale zjistit, co se kdysi na místě dnešního Oxfordu odehrálo? Pomocnou ruku podala v první řadě fyzikání chemie. Z analýzy struktury proteinu kolagenu vyplynulo, že oběti konzumovaly velké množství ryb a dalších mořských plodů. Taková potrava však byla v anglickém vnitrozemí vzácná. Není tedy nic snadnějšího, než si představit, že rybím pochoutkám holdovali zavraždění muži ve své pravlasti, na pobřeží Dánska. Hypotéze o jejich vikingském původu nahrává i skutečnost, že podle kosterních zbytků muselo jít o silné, podsadité muže, typické Vikingy. „Na 100% jistí si samozřejmě být nemůžeme. Vše však nasvědčuje tomu, že kosterní zbytky patřily mužům zavražděným během masakru na den sv. Brikcia,“ uzavírá Sean Wallis.

 

Související články
V severozápadní Evropě se před zhruba 6 000 až 7000 lety usadili neolitičtí farmáři pocházející z východního Středomoří. Před 5300 až 4900 lety však záhadně zmizeli. Mohly za to morové epidemie, nebo neúroda? Neolitičtí farmáři přišli do severozápadní Evropy z východního Středomoří, aby zde nahradili malé skupinky lovců a sběračů. Přinesli s sebou zemědělství a […]
Erupce sopky Vesuv v roce 79 byla smrtící, drtivá a nekompromisní. Avšak nejen ona tehdy vraždila. Nová zjištění potvrzují hypotézu, že mnoho lidí v Pompejích, Herculaneu a dalších městech tehdy zemřelo při zřícení budov v důsledku zemětřesení. Výzkum publikovaný v časopise Frontiers in Earth Science přináší důkazy, že Pompeje byly současně se sopečnou erupcí zničeny […]
Fermentace neboli kvašení je technikou, která prodlužuje trvanlivost potravin, zlepšuje jejich stravitelnost a obohacuje jejich chuť. Až třetina všech potravin, konzumovaných člověkem, se vyrábí nějaký způsobem kvašení. Od chleba přes jogurt, pivo a víno až po kimči či miso. Nyní zažívá fermentace svoji renesanci. Existuje více druhů fermentace, nejčastější je kvašení alkoholové a mléčné. Při […]
První počítače spatřily světlo světa ve třicátých letech 20. století. Zatímco jejich stavbou se zabývali muži, programování těchto strojů bylo výhradně doménou žen. Průkopnickými příspěvky k počítačovému programování, vývoji softwaru a návrhu a implementaci programovacích jazyků přispěla i jedna ze tří prvních „programátorek“ na světě, Grace Hopperová. Narodila se jako Grace Murrayová v roce 1906 […]
Dosud neznámou neolitickou osadu u Kutné Hory objevili badatelé z Archeologického ústavu AV ČR. Unikátní je v tom, že v následujících tisíciletích na jejím místě nevznikla žádná jiná sídliště a díky tomu se místo perfektně zachovalo – včetně půdorysů čtyř dlouhých domů. Život prvních neolitických obyvatel nebyl jednoduchý a byl pevně spjat s přírodou. Jídlo […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz