Domů     Historie
Masový hrob v Oxfordu: svědek masakru Vikingů
21.stoleti
od 21.stoleti 12.11.2010

Když při hloubení základů pro novou univerzitní budovu byly v roce 2008 nalezeny ostatky téměř čtyřiceti těl. Archeologové měli zprvu za to, že se jedná o těla popravených kriminálníků z přelomu 10. a 11. století. Nová analýza kostí však odhalila, že se jedná o hromadný hrob zavražděných vikingských osadníků. Když při hloubení základů pro novou univerzitní budovu byly v roce  2008 nalezeny ostatky téměř čtyřiceti těl. Archeologové měli zprvu za to, že se jedná o těla popravených kriminálníků z přelomu 10. a 11. století. Nová analýza kostí však odhalila, že se jedná o hromadný hrob zavražděných vikingských osadníků.

Vikingové, kteří byli z etnického hlediska severní větví germánských kmenů, začali pronikat na území dnešní Velké Británie v průběhu 8. stol. n.l., což vedlo nakonec až k ustavení samostatného království na severu ostrova nazývané Danelaw. Jižní část ostrova nazývaná Wessex však byla stále pod nadvládou původních anglosaských kmenů.  I na jižním území se však usazovali dánští osadníci, což anglickému králi Ethleredovi II. Nerozhodnému, který boji s Vikingy zasvětil prakticky celé období své vlády příliš nevonělo. Kalich jeho trpělivosti přetekl 13.11.1002 na den sv. Brikcia. V zoufalé snahy zbavit se nepřátel jednou provždy se rozhodl vydat svým poddaným nařízení, aby zavraždili všechny dánské Vikingy v království. 

Podle Seana Wallise je jedním ze svědků této události i hrob s pozůstatky 34-38 mužů, objevený při hloubení základů pro novou univerzitní budovu v Oxfordu. Stopy po bodnutí kopím či uťatá hlava nemohla nechat nikoho na pochybách – jednalo se o masový hrob  obětí násilného činu. Radiouhlíková metoda určila umístila událost jejich smrti mezi roky 960 – 1020 n.l.  Jak ale zjistit, co se kdysi na místě dnešního Oxfordu odehrálo? Pomocnou ruku podala v první řadě fyzikání chemie. Z analýzy struktury proteinu kolagenu vyplynulo, že oběti konzumovaly velké množství ryb a dalších mořských plodů. Taková potrava však byla v anglickém vnitrozemí vzácná. Není tedy nic snadnějšího, než si představit, že rybím pochoutkám holdovali zavraždění muži ve své pravlasti, na pobřeží Dánska. Hypotéze o jejich vikingském původu nahrává i skutečnost, že podle kosterních zbytků muselo jít o silné, podsadité muže, typické Vikingy. „Na 100% jistí si samozřejmě být nemůžeme. Vše však nasvědčuje tomu, že kosterní zbytky patřily mužům zavražděným během masakru na den sv. Brikcia,“ uzavírá Sean Wallis.

 

reklama
Související články
Kleopatra je bezesporu nejznámější královnou starého Egypta. Nebyla však jedinou vládkyní ze země pyramid. Prozkoumejte společně s Viasat History střípky ze života nejzajímavějších a nejzáhadnějších královen této velké civilizace.  Nový třídílný speciál Královny starověkého Egypta, jehož premiéra proběhne v pátek 2. června, se na základně nejnovějších vědeckých výzkumů zabývá příběhem královny Tiye, která byla před […]
Chomolungma, Sagarmatha nebo Mount Everest. Co název, to střípek pasující k její nevyzpytatelnosti a posvátnosti. Až do července 2022 podniklo k vrcholu této „osmitisícovky“ výpravu 6098 lidí. Mezi nimi také na pohled nesourodá dvojice Norgay a Hillary. „Ta hora je tak vysoká, že ji žádný pták nepřeletí,“ praví starodávné legendy. Zároveň se má jednat o […]
Alexander Fleming a historka o plísni na jeho stole, která likvidovala bakterie, není celý příběh o objevu penicilínu. Fleming udělal první krok, ale nebyl chemik, takže nedokázal penicilín izolovat a dlouho nevěřil, že by se dal vyrábět jako lék. Tím, kdo účinnou látku z plísně získal, byl až Ernst Chain. Jeho jméno jste přitom mohli […]
LIDAR je nová technologie snímkovaní, která dokáže nahlížet i skrz vzrostlý prales a jiný porost. Zejména ve Střední a Jižní Americe v posledních letech přinesla řadu nových objevů, jež značně poopravily naše chápání toho, jak rozsáhlé civilizace tam vlastně kdysi žily. Jak LIDAR funguje? LIDAR je zkratka pro Light Detection and Ranging. Jedná se o […]
Podle vědců pocházejí nejstarší záznamy o líbání z doby před 4 500 lety, jsou tedy o 1 000 let dříve, než se dosud předpokládalo. Intimní dotek úst znali už obyvatelé Mezopotámie a navíc polibky jsou zřejmě kulturně univerzálnější, než věda dosud připouštěla. Vědci upozornili na důkazy, které naznačují, že líbání bylo praktikováno v některých nejstarších […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz