Když při hloubení základů pro novou univerzitní budovu byly v roce 2008 nalezeny ostatky téměř čtyřiceti těl. Archeologové měli zprvu za to, že se jedná o těla popravených kriminálníků z přelomu 10. a 11. století. Nová analýza kostí však odhalila, že se jedná o hromadný hrob zavražděných vikingských osadníků.

Vikingové, kteří byli z etnického hlediska severní větví germánských kmenů, začali pronikat na území dnešní Velké Británie v průběhu 8. stol. n.l., což vedlo nakonec až k ustavení samostatného království na severu ostrova nazývané Danelaw. Jižní část ostrova nazývaná Wessex však byla stále pod nadvládou původních anglosaských kmenů.  I na jižním území se však usazovali dánští osadníci, což anglickému králi Ethleredovi II. Nerozhodnému, který boji s Vikingy zasvětil prakticky celé období své vlády příliš nevonělo. Kalich jeho trpělivosti přetekl 13.11.1002 na den sv. Brikcia. V zoufalé snahy zbavit se nepřátel jednou provždy se rozhodl vydat svým poddaným nařízení, aby zavraždili všechny dánské Vikingy v království. 

Podle Seana Wallise je jedním ze svědků této události i hrob s pozůstatky 34-38 mužů, objevený při hloubení základů pro novou univerzitní budovu v Oxfordu. Stopy po bodnutí kopím či uťatá hlava nemohla nechat nikoho na pochybách – jednalo se o masový hrob  obětí násilného činu. Radiouhlíková metoda určila umístila událost jejich smrti mezi roky 960 – 1020 n.l.  Jak ale zjistit, co se kdysi na místě dnešního Oxfordu odehrálo? Pomocnou ruku podala v první řadě fyzikání chemie. Z analýzy struktury proteinu kolagenu vyplynulo, že oběti konzumovaly velké množství ryb a dalších mořských plodů. Taková potrava však byla v anglickém vnitrozemí vzácná. Není tedy nic snadnějšího, než si představit, že rybím pochoutkám holdovali zavraždění muži ve své pravlasti, na pobřeží Dánska. Hypotéze o jejich vikingském původu nahrává i skutečnost, že podle kosterních zbytků muselo jít o silné, podsadité muže, typické Vikingy. „Na 100% jistí si samozřejmě být nemůžeme. Vše však nasvědčuje tomu, že kosterní zbytky patřily mužům zavražděným během masakru na den sv. Brikcia,“ uzavírá Sean Wallis.